Írán očekává brzké dodávky ruského plynu přes Ázerbájdžán

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

„Doufáme, že k tomu dojde v blízké budoucnosti. V současné době jednáme s Gazpromem a téměř všechny otázky jsou již vyřešeny. Zbývá se jen dohodnout na ceně. Jakmile to bude vyřešeno, vše bude spuštěno,“ prohlásil o avizovaných dodávkách ruského plynu íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Jalali.

Nadcházející dodávky vyplývají z dohody uzavřené v dubnu 2025 mezi Íránem a Ruskem, která navázala na memorandum o porozumění podepsaném mezi ruskou státní společností Gazprom a jejím íránským protějškem National Iranian Gas Company (Národní íránská plynárenská společnost).

V té době nebyla zveřejněna metoda dodávky ani informace, že plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, podotýká kavkazský server OC Media.

Trasa plynovodu

„Dodávky by měly začít v malém rozsahu, do dvou miliard kubických metrů plynu, ale s možností postupného zvýšení ročních dodávek do Íránu až na 55 miliard,“ uvedl již dříve ruský ministr energetiky Sergej Civiljov. Zmíněný roční objem by podle agentury Reuters odpovídal objemu, který proudil Nord Streamem 1 do Evropy předtím, než byl poškozen.

V rámci rusko-íránského projektu existovala možnost začít znovu využívat stávající plynovod, ale také k němu postavit nový jako „odbočku“, uvedl íránský velvyslanec. První dodávky by dle ruského ministra Civiljova měly putovat prostřednictvím stávající infrastruktury přes Ázerbájdžán. S tím je Rusko propojeno plynovodem Mozdok–Machačkala–Kazi-Magomed. Další informace o trase zatím nejsou známé.

Alternativní trasa přes Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán nabízí dle listu The Caspian Post větší kapacitu a dlouhodobou flexibilitu, ale je spojena se složitějšími vyjednáváními o tranzitech. Středoasijská trasa je nicméně stále ve hře a může se stát klíčovou, pokud se uvažuje o větších objemech nebo pokud by ázerbájdžánský koridor čelil určitým omezením, dodává list s tím, že trasa přes kavkazskou zemi ze sovětských dob prozatím představuje spolehlivý výchozí bod.

Íránské problémy s vlastním plynem

Rusko i Írán čelí západním sankcím a vývoz ropy a zemního plynu z Moskvy do Evropy významně poklesl, připomíná Reuters. Teherán sice touto surovinou disponuje – po Rusku má druhé největší zásoby – americké sankce však mají svůj podíl na tom, že Írán musí plyn dovážet.

Spojené státy uvalily sankce na Teherán v reakci na íránský jaderný program a íránskou podporu hnutí Hizballáh, Hamás a Palestinský islámský džihád, které USA považují za teroristické organizace. Nedostatek moderních technologií a zahraničních investic tak vede k poklesu íránské produkce až o pět procent ročně, což nestačí pokrýt ani domácí poptávku, uvádí server Oenergetice.cz.

Teherán se také potýká s logistickými a infrastrukturními problémy. Plyn se totiž těží především na jihu, zatímco velká část domácí poptávky je soustředěna na severu, píše The Caspian Post.

„Demonstrace rostoucí spolupráce“

Bezpečnostní analytik Reza Parchizadeh serveru al-Monitor popsal dohodu o dodávkách plynu jako „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Rusko-íránská dohoda o plynu může navíc urychlit společné iniciativy, jako je Mezinárodní koridor Sever-Jih (INSTC) a dále integrovat Írán do skupiny BRICS, upozorňuje al-Monitor.

Původní hospodářskou skupinu BRICS založenou v roce 2009, reprezentující z velké části globální Jih, tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Írán se k bloku přidal loni, a to společně s Egyptem, Etiopií, Indonésií a Spojenými arabskými emiráty.

Moskva prohloubila vztahy s Íránem už na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, v lednu pak s Teheránem podepsala smlouvu o strategickém partnerství. Jejím cílem je ustanovení o společném boji obou zemí proti „společným hrozbám“, nevytváří však žádný druh vojenského spojenectví mezi těmito dvěma zeměmi, uvedl list The Moscow Times.

Írán dodává Rusku bezpilotní letouny Šáhed a zemi poskytl také technickou pomoc pro jejich „domácí výrobu“. Do letošního roku se velká výrobní zařízení v Tatarstánu postarala o lokalizaci převážné většiny produkce, čímž se snížila závislost na íránských komponentech.

Komplikované vztahy s Ázerbájdžánem

Podle Parchizadeha by mohl z provozu plynovodu profitovat Ázerbájdžán, přes který má surovina proudit. Tato kavkazská země však nemá s Íránem a Ruskem v současné době dobré vztahy. Ty s Teheránem se zdají být na vzestupu od doby, kdy Írán obvinil Baku z možné pomoci Izraeli během krátké války mezi židovským státem a Íránem v červnu, napětí s Ruskem ale zůstává vysoké, připomíná OC Media.

Na začátku srpna zaútočily ruské drony na sklad benzinu patřící ázerbájdžánské státní ropné společnosti SOCAR, což byl už druhý úder na daný objekt během jednoho měsíce.

Současná krize rusko-ázerbájdžánských vztahů je spojována také s havárií letu společnosti Azerbaijan Airlines v prosinci 2024, za kterou Baku viní ruskou protivzdušnou obranu, a také se smrtí dvou etnických Ázerbájdžánců během razie ruské policie v Jekatěrinburgu v červnu 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...