Írán očekává brzké dodávky ruského plynu přes Ázerbájdžán

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

„Doufáme, že k tomu dojde v blízké budoucnosti. V současné době jednáme s Gazpromem a téměř všechny otázky jsou již vyřešeny. Zbývá se jen dohodnout na ceně. Jakmile to bude vyřešeno, vše bude spuštěno,“ prohlásil o avizovaných dodávkách ruského plynu íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Jalali.

Nadcházející dodávky vyplývají z dohody uzavřené v dubnu 2025 mezi Íránem a Ruskem, která navázala na memorandum o porozumění podepsaném mezi ruskou státní společností Gazprom a jejím íránským protějškem National Iranian Gas Company (Národní íránská plynárenská společnost).

V té době nebyla zveřejněna metoda dodávky ani informace, že plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, podotýká kavkazský server OC Media.

Trasa plynovodu

„Dodávky by měly začít v malém rozsahu, do dvou miliard kubických metrů plynu, ale s možností postupného zvýšení ročních dodávek do Íránu až na 55 miliard,“ uvedl již dříve ruský ministr energetiky Sergej Civiljov. Zmíněný roční objem by podle agentury Reuters odpovídal objemu, který proudil Nord Streamem 1 do Evropy předtím, než byl poškozen.

V rámci rusko-íránského projektu existovala možnost začít znovu využívat stávající plynovod, ale také k němu postavit nový jako „odbočku“, uvedl íránský velvyslanec. První dodávky by dle ruského ministra Civiljova měly putovat prostřednictvím stávající infrastruktury přes Ázerbájdžán. S tím je Rusko propojeno plynovodem Mozdok–Machačkala–Kazi-Magomed. Další informace o trase zatím nejsou známé.

Alternativní trasa přes Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán nabízí dle listu The Caspian Post větší kapacitu a dlouhodobou flexibilitu, ale je spojena se složitějšími vyjednáváními o tranzitech. Středoasijská trasa je nicméně stále ve hře a může se stát klíčovou, pokud se uvažuje o větších objemech nebo pokud by ázerbájdžánský koridor čelil určitým omezením, dodává list s tím, že trasa přes kavkazskou zemi ze sovětských dob prozatím představuje spolehlivý výchozí bod.

Íránské problémy s vlastním plynem

Rusko i Írán čelí západním sankcím a vývoz ropy a zemního plynu z Moskvy do Evropy významně poklesl, připomíná Reuters. Teherán sice touto surovinou disponuje – po Rusku má druhé největší zásoby – americké sankce však mají svůj podíl na tom, že Írán musí plyn dovážet.

Spojené státy uvalily sankce na Teherán v reakci na íránský jaderný program a íránskou podporu hnutí Hizballáh, Hamás a Palestinský islámský džihád, které USA považují za teroristické organizace. Nedostatek moderních technologií a zahraničních investic tak vede k poklesu íránské produkce až o pět procent ročně, což nestačí pokrýt ani domácí poptávku, uvádí server Oenergetice.cz.

Teherán se také potýká s logistickými a infrastrukturními problémy. Plyn se totiž těží především na jihu, zatímco velká část domácí poptávky je soustředěna na severu, píše The Caspian Post.

„Demonstrace rostoucí spolupráce“

Bezpečnostní analytik Reza Parchizadeh serveru al-Monitor popsal dohodu o dodávkách plynu jako „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Rusko-íránská dohoda o plynu může navíc urychlit společné iniciativy, jako je Mezinárodní koridor Sever-Jih (INSTC) a dále integrovat Írán do skupiny BRICS, upozorňuje al-Monitor.

Původní hospodářskou skupinu BRICS založenou v roce 2009, reprezentující z velké části globální Jih, tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Írán se k bloku přidal loni, a to společně s Egyptem, Etiopií, Indonésií a Spojenými arabskými emiráty.

Moskva prohloubila vztahy s Íránem už na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, v lednu pak s Teheránem podepsala smlouvu o strategickém partnerství. Jejím cílem je ustanovení o společném boji obou zemí proti „společným hrozbám“, nevytváří však žádný druh vojenského spojenectví mezi těmito dvěma zeměmi, uvedl list The Moscow Times.

Írán dodává Rusku bezpilotní letouny Šáhed a zemi poskytl také technickou pomoc pro jejich „domácí výrobu“. Do letošního roku se velká výrobní zařízení v Tatarstánu postarala o lokalizaci převážné většiny produkce, čímž se snížila závislost na íránských komponentech.

Komplikované vztahy s Ázerbájdžánem

Podle Parchizadeha by mohl z provozu plynovodu profitovat Ázerbájdžán, přes který má surovina proudit. Tato kavkazská země však nemá s Íránem a Ruskem v současné době dobré vztahy. Ty s Teheránem se zdají být na vzestupu od doby, kdy Írán obvinil Baku z možné pomoci Izraeli během krátké války mezi židovským státem a Íránem v červnu, napětí s Ruskem ale zůstává vysoké, připomíná OC Media.

Na začátku srpna zaútočily ruské drony na sklad benzinu patřící ázerbájdžánské státní ropné společnosti SOCAR, což byl už druhý úder na daný objekt během jednoho měsíce.

Současná krize rusko-ázerbájdžánských vztahů je spojována také s havárií letu společnosti Azerbaijan Airlines v prosinci 2024, za kterou Baku viní ruskou protivzdušnou obranu, a také se smrtí dvou etnických Ázerbájdžánců během razie ruské policie v Jekatěrinburgu v červnu 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...