Západ odsoudil tvrdé tresty pro desítky aktivistů v Hongkongu

Nahrávám video

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

„Je tu velké množství policie a novinářů. Je to ostře sledovaný proces, který trval dlouhou dobu. Někteří lidé stáli od víkendu frontu, aby si zajistili prostor uvnitř, byli to zejména přátelé, příbuzní aktivistů,“ informovala přímo od budovy soudu zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů. Před soudem se ocitli kvůli obvinění v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020, jejichž cílem bylo vybrat opoziční kandidáty pro parlamentní volby.

„Konání primárek nebylo protizákonné, bylo v souladu s hongkongskou miniústavou, nicméně v té době už platil zákon o státní bezpečnosti a na základě něj byli aktivisté stíháni,“ vysvětluje Šámalová.

Nahrávám video

Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií Hongkongem kontrolu, primární volby označila za nelegální. Podle hongkongské prokuratury chtěla opozice získat většinu v zákonodárném sboru, vetovat rozpočtové zákony, a tak přinutit vládu k přijetí opozičních požadavků a případně k rezignaci.

Před soudem stanula řada významných hongkongských opozičních předáků jako někdejší vůdce studentských protestů Joshua Wong nebo právník a iniciátor myšlenky primárek Benny Tai, který si nakonec podle agentury AP nyní vyslechl nejtvrdší trest v délce deseti let. Wongovi soud podle stanice BBC vyměřil přes čtyři roky vězení. Dva obvinění byli už dříve zproštěni obžaloby.

Kritika ze strany Západu

Mezi odsouzenými je také například australsko-hongkongský aktivista Gordon Ng, který má jít do vězení na sedm let a tři měsíce. Austrálie vyjádřila „vážné znepokojení“ nad uloženými tresty. Druhý nejtvrdší trest, v délce sedm let a devět měsíců, dostal Owen Chow, který podle soudu „hrál v systému aktivnější roli než ostatní obžalovaní“.

Také Spojené státy „rozhodně odsoudily“ tresty uložené aktivistům, kteří podle mluvčího místního konzulátu USA „prováděli normální politickou činnost pod ochranou základního zákona Hongkongu“.

Evropská unie odsoudila „bezprecedentní úder“ základním svobodám. Podle Londýna bezpečnostní zákon vnucený Hongkongu Čínou narušil práva a svobody zdejších obyvatel. Rozsudek Británie považuje za kriminalizaci politických odpůrců. „Jsme vážně znepokojeni používáním těchto bezpečnostních zákonů,“ uvedl v podobném duchu Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

„Uložené tvrdé tresty odrážejí rychlost, s jakou byly během posledních čtyř let okleštěny občanské svobody a nezávislost justice v Hongkongu,“ uvedla ředitelka čínské sekce organizace Human Rights Watch Maya Wangová.

Ředitelka organizace Hong Kong Democracy Council se sídlem ve Washingtonu Anna Kwoková odsoudila „útok na samou podstatu Hongkongu, který usiluje o svobodu, demokracii a práva na vyjadřování politických názorů“.

Kritika západních zemí kvůli odsouzení aktivistů „znesvěcuje a pošlapává“ ducha právního státu, reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Západní země podle něj „používají příslušné právní postupy k obraně vlastní národní bezpečnosti a svévolně odsuzují hongkongské soudy, které aplikují zákon o národní bezpečnosti“.

Hongkongský ministr bezpečnosti Chris Tang prohlásil, že uložené tresty „odrážejí závažnost trestného činu a ukazují, že trestné činy ohrožující národní bezpečnost musí být přísně trestány“.

Dopady kontroverzního zákona

Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.

Čínské opatření například stanovuje, že lidé podezřelí z porušení zákona mohou být odposloucháváni nebo že některé soudní procesy se budou konat za zavřenými dveřmi. Pekingské zákony jsou nadřazené těm hongkongským, jsou-li v rozporu.

Legislativa rovněž posílila kontrolu nad nevládními organizacemi a médii. „Dopad zákona je obrovský, skončila svobodná nezávislá média včetně deníku Apple Daily, jeho zakladatel je také ve vězení a hrozí mu vysoký trest. Novináři jsou opatrní, funguje autocenzura, protože nikdo přesně neví, kde je červená linie,“ podotkla Šámalová.

Lidem hrozí vězení i za nevhodnou knihu či žert, za pokus o povstání pak stráví zbytek života za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila na jaře agentura AP.

Zastánci legislativy argumentují, že nové normy v sobě vyvažují opatření zajišťující národní bezpečnost i lidská práva a svobody, jelikož zákon se dotkne jen „extrémně malé menšiny“ neloajálních občanů, píše AP.

Západní vlády legislativu kritizují jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Protest vůči zákonu vyjádřila začátkem března i Evropská unie. Její obavy uvedené v diplomatické nótě se týkaly mimo jiné ustanovení o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona.

Povinnost zavést své vlastní bezpečnostní zákony dával Hongkongu jeho zakládající zákon, takzvaná „miniústava“ platná od roku 1997. Předchozí pokus o jejich zavedení selhal v roce 2003, když na protest proti návrhu vyšly do ulic statisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...