Hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl Orbán

Maďarsko nepodporuje válku, hlavním podporovatelem války jsou Spojené státy, řekl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters v pravidelném rozhlasovém vystoupení. USA jsou podle něj důležitý spojenec Maďarska, ale názory obou zemí na válku na Ukrajině se liší.

USA se podle Orbána „nevzdaly svého plánu dotlačit každého do válečné aliance“, ale Maďarsko dokázalo tomuto tlaku odolat. Budapešť nehodlá Američanům dovolit, aby ji dotlačily do války, uvedl Orbán podle agentury MTI.

Orbán také poznamenal, že Maďarsko odešlo z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (IIB) poté, co se její fungování „stalo nemožným“ kvůli zavedení amerických sankcí vůči představitelům banky.

Maďarská vláda se rozhodla stáhnout své zástupce a odejít z IIB, informovalo ve čtvrtek maďarské ministerstvo pro hospodářský rozvoj. „Ačkoliv IIB hrála ve střední a východní Evropě důležitou rozvojovou roli, americké sankce způsobily, že její činnost ztratila smysl,“ uvedl resort v prohlášení podle agentury AP.

Ústředí IIB se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo podle Reuters učinit v červnu. Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.

Blízkost Rusku ohrožuje bezpečnost, uvedl velvyslanec

Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem „navzdory brutální ruské agresi vůči Ukrajině i navzdory tomu, že (Rusko) ohrožuje transatlantickou bezpečnost“. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za „neprůhlednou kremelskou platformu“.

USA podle velvyslance naléhají na Maďarsko, aby bralo vážně hrozby, jaké představuje Rusko a další země, které nesdílejí západní hodnoty, jako je demokracie a principy právního státu.

Podíl Maďarska v bance a ochota jeho vlády umístit ústředí této finanční instituce v Budapešti frustrovaly americké představitele v administrativě současného amerického prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa, poznamenala agentura AP. Američtí činitelé se totiž domnívali, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.

Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou nevoli vůči tomu, že je k tomuto kroku tlačeno, upozornila agentura Reuters. „Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií,“ prohlásil.

Maďarsko se pod vedením premiéra Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, které má na starosti ruský Rosatom.

Americký Kongres připravuje sankce proti osobnostem spojeným s Orbánem

Vztahy mezi Washingtonem a Budapeští se přitom v blízké budoucnosti zřejmě nezlepší. Americký Kongres totiž připravuje balíček sankcí, které se mají týkat bývalých maďarských politických osobností spojených s vládou Viktora Orbána a jeho stranou Fidesz, uvedl deník The Guardian.

Velvyslanectví Spojených států opakovaně upozornilo na „jedinečnou protiamerickou rétoriku ze strany vysokých maďarských představitelů a na všudypřítomnou protiamerickou rétoriku v médiích kontrolovaných maďarskou vládou“. Podle uniklých dokumentů Pentagonu měl také Orbán označit USA za jednoho ze tří hlavních protivníků své strany.

Na návrhu zákona o sankcích spolupracují demokraté a republikáni od loňského roku. Očekává se, že již příští měsíc bude předložen Kongresu, kde pravděpodobně získá širokou podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...