Rusko musí přestat s narušováním evropského vzdušného prostoru, uvedlo NATO

Nahrávám video

Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

Článek 4 Severoatlantické smlouvy předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země. Tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké stíhačky. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d'affaires, aby protestovalo.

Severoatlantická rada v úterý narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. „Reakce NATO byla rychlá a rozhodná. Byly vyslány spojenecké letouny, které letadla doprovodily z estonského vzdušného prostoru,“ uvedlo NATO v prohlášení. „Náš vzkaz Rusům je jasný, budeme bránit každý centimetr našeho území,“ doplnil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Ruské letouny v Estonsku nebyly podle Rutteho bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily z estonského vzdušného prostoru. Zasahovala tři letadla ze Švédska, Finska a Itálie. Aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním, řekl Rutte s tím, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by země NATO měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do vzdušného prostoru členských států Aliance. Šéf Bílého domu to řekl v úterý večer SELČ před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech.

„Rusko je agresor, neustále zkouší, kam až může zajít, ohrožuje tím lidské životy, a my musíme reagovat. V případě nutnosti okamžitě zasáhnout a v krajním případě i sestřelit jakékoli letadlo, které by představovalo hrozbu,“ uvedl pro ČT premiér Petr Fiala (ODS).

„Byl aktivován článek čtyři, po těch dronech jde o druhé narušení. Je potřeba, aby samozřejmě NATO jasně vyslalo signál, že tohle nebude tolerovat,“ nechal se slyšet šéf opozičního ANO Andrej Babiš.

Nahrávám video

Moskva navzdory důkazům vinu popírá

Moskva podobně jako v jiných takových případech popírá, že by ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila. Kreml naopak Estonsko obvinil z „přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace“.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna však na pondělním zasedání Rady bezpečnosti OSN předložil důkazy v podobě výtisku záběrů z leteckého radaru, který podle něj dokazuje jasné narušení estonského území a suverenity, a také detailní snímky dotyčných ruských letadel. Všechny stroje podle něj nesly rakety a byly připraveny k boji.

Landovský: Je třeba ruské letouny sestřelit

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský uvedl, že Aliance by měla na narušení vzdušného prostoru reagovat jinak. „Za mě v tuto chvíli nefunguje odstrašování tak, aby zabránilo dalším ruským výletům do vzdušného prostoru Aliance.“

K deeskalaci je podle něj třeba se zachovat jako Turecko, které v roce 2015 po několika varováních ruskou stíhačku ve svém vzdušném prostoru sestřelilo. „Turecko sestřelilo ruský stroj ve svém vzdušném prostoru za dvanáctivteřinovou exkurzi – a vůbec nic se nestalo,“ připomíná Landovský.

Sestřelení ruské stíhačky ve vzdušném prostoru NATO podle něj automaticky eskalaci nezpůsobí. „Tahle domněnka je vadná. Naopak eskalaci způsobí, pokud se budou ruské výlety do našeho vzdušného prostoru opakovat a budou delší a odvážnější a méně svázané schopností reagovat na to, co je schopna udělat Aliance ve prospěch obnovení kredibilního odstrašení,“ uzavřel Landovský.

Rusko narušilo vzdušný prostor i dalších zemí

Podle Aliance je poslední incident „součástí širšího vzorce stále nezodpovědnějšího chování Ruska“. Severoatlantická rada se v souvislosti s článkem 4 sešla již podruhé za dva týdny. Už 10. září velvyslanci při NATO debatovali v reakci na rozsáhlé narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.

Polská pohraniční stráž později informovala o další provokaci v podobě nízkého přeletu dvou ruských stíhaček nad těžařskou plošinou polské firmy na Baltu. Několik dalších spojenců – včetně Finska, Lotyšska, Litvy, Norska a Rumunska – se přitom rovněž v nedávných dnech setkalo s narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska.

Nahrávám video

Generální tajemník NATO již 12. září v reakci na narušení polského vzdušného prostoru oznámil vznik operace nazvané Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. „Posílíme naše schopnosti a posílíme naše odstrašení a obranu, včetně účinné protivzdušné obrany,“ uvedla Aliance v úterý.

„Rusko by nemělo mít žádné pochybnosti: NATO a spojenci v souladu s mezinárodním právem použijí všechny nezbytné vojenské i nevojenské nástroje k obraně a odstrašení všech hrozeb ze všech směrů,“ dodala s tím, že spojenci se těmito ruskými kroky nenechají odradit od podpory Ukrajiny.

Incidenty s drony a kyberútok na letiště

V pondělí přerušilo provoz kvůli dronům letiště v Kodani a v noci na úterý ze stejného důvodu i letiště v Oslu, o víkendu zasáhl evropská letiště kybernetický útok. V těchto případech úřady zatím nezveřejnily, kdo za incidenty stojí.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ale spojila incident v Kodani s předchozími událostmi. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jejichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla premiérka v prohlášení poskytnutém televizi TV2.

Kdo stojí za přeletem nad kodaňským terminálem, zatím není jasné, nelze ale vyloučit žádnou možnost, uvedla premiérka. Šéf operací dánské zpravodajské služby PET Flemming Drejer řekl, že drony patrně neměly na letiště přímo zaútočit, cílem ale podle něj bylo Dánsko vystrašit a otestovat, jak zareaguje.

Moskva svůj případný podíl na incidentu popřela. „Pokaždé slýcháme nepodložená obvinění,“ řekl k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko přitom stojí za řadou sabotáží v Evropě z poslední doby, uvádějí úřady či zpravodajské služby řady evropských zemí. V Česku je Moskva podezřelá ze zapálení autobusů v Praze

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...