Gazprom posílá do Německa o třetinu méně plynu. EU dohodla dodávky z Izraele a Egypta

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána, firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení. Evropská unie se mezitím ve středu předběžně dohodla na odběru plynu z Izraele a Egypta.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie. V úterý Gazprom omezil přepravní kapacitu plynovodu o čtyřicet procent, respektive na maximálních sto milionů krychlových metrů plynu denně. Opatření zdůvodnil zpožděním v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck krok Gazpromu označil za politicky motivovaný. 

Po oznámení dalšího snížení přepravní kapacity Habeck prohlásil, že Rusko se svým postupem snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Nové opatření snižuje dodávky o dalších 33 procent. Německý úřad pro regulaci energetických sítí uvedl, že vyhodnocuje možné důsledky tohoto opatření. Dodal nicméně, že dodávky plynu v Německu zůstávají zabezpečené.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Loni se na celkovém ruském vývozu plynu do EU podílel více než třetinou. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Paralelně s plynovodem vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Německo ale kvůli ruské invazi zprovoznění tohoto projektu zablokovalo.

Další růst cen

Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 17. hodinou středoevropského času připisovala přes dvacet procent a pohybovala blízko 117 eur (asi 2900 korun) za megawatthodinu (MWh). 

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Italská energetická společnost Eni rovněž ve středu oznámila, že objem zemního plynu přepravovaného z Ruska do Itálie klesl proti úterý asi o patnáct procent. Gazprom svého italského partnera o snížení objemu informoval, důvody ale nesdělil, napsala agentura Reuters.

Dohoda Izraele, Egypta a EU

Izrael a Egypt také ve středu podepsaly rámcovou smlouvu, ve které slibují zvýšit dodávky plynu do EU. 

„Je to zvláštní okamžik,“ řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na společné tiskové konferenci po boku egyptského a izraelského ministra energetiky. „Velmi vřele vítám podpis této historické dohody,“ uvedla šéfka EK s tím, že smlouva přispěje k „energetické bezpečnosti Evropy.“

Von der Leyenová rovněž zmínila, že memorandum posílí „nezávislost bloku“. Podle serveru Al Jazeera se však tímto vytváří evropská závislost na dodávkách Egypta a Izraele, přičemž obě země jsou navíc obviňovány z porušování lidských práv a válečných zločinů. 

Určité množství plynu se už z Izraele posílá potrubím do terminálů na středomořském pobřeží Egypta, kde se zkapalňuje. Odtud se reexportuje jako zkapalněný zemní plyn (LNG). Dodávky LNG z Egypta do Evropy by se díky této smlouvě měly zvýšit. Egyptští činitelé ale upozorňují, že může trvat možná dva až tři roky, než se vývoz LNG výrazně zvýší.

Už v roce 2020 podepsaly Řecko, Izrael a Kypr dohodu o vybudování podmořského plynovodu pro přepravu plynu z nových pobřežních ložisek v jihovýchodním Středomoří do kontinentální Evropy.

Navrhovaný projekt s hrubým rozpočtem šest miliard dolarů měl uspokojit potřeby zemního plynu v EU z deseti procent, podotýká Al Jazeera. Projekt však od počátku provází politické i logistické problémy. Izraelští představitelé už tehdy uvedli, že výstavba plynovodu EastMed bude trvat až sedm let.

Stavba ropovodu ještě nezačala a EU stále provádí předběžná hodnocení a odhady nákladů. Americký vyslanec v dubnu prohlásil, že jde o příliš drahý a ekonomicky nerentabilní projekt, přičemž bude trvat příliš dlouho, než poskytne alternativu k ruskému plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...