Francouzská premiérka Borneová rezignovala. Macron jejího nástupce zatím nejmenoval

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Borneová byla od roku 2020 ministryní práce. Předtím vedla resort dopravy a šéfovala také ministerstvu životního prostředí, kde prosazovala zákony přátelštější k cyklistům. Premiérkou se stala v květnu 2022 poté, co její předchůdce Jean Castex podal demisi. Kabinet vedla dvacet měsíců a byla teprve druhou ženou v čele exekutivy země.

Někdejší dlouholetá členka Socialistické strany hlasovala pro Emmanuela Macrona v prezidentských volbách v roce 2017 a poté vstoupila do jeho strany Republika v pohybu.

V poslední době se však na postu premiérky potýkala s poklesem popularity. V rámci nedávného průzkumu Elabe pro deník Les Échos bylo pouhých 23 procent oslovených lidí přesvědčených, že Borneová je schopna účinně čelit problémům, s nimiž se Francie potýká.

Borneová podala demisi již v červnu 2022 poté, co vládnoucí centristická koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona ztratila po volbách většinu v parlamentu. Prezident ji ale tehdy odmítl. Borneová pak čelila složitému vyjednávání o novém kabinetu a v červenci 2022 přežila v parlamentu hlasování o nedůvěře vyvolané levicovým blokem NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie).

Macron v pondělí premiérce poděkoval za „příkladnou práci“ v čele vlády. Jméno jejího nástupce zatím neoznámil.

Macronovu stranu v průzkumech předběhla krajní pravice

Změna na premiérském postu přichází po roce poznamenaném politickými krizemi, které vyvolaly sporné reformy důchodového systému a imigračních zákonů. Podle agentury Reuters se prezident Macron „snaží dát nový impuls svému druhému mandátu před volbami do Evropského parlamentu a letními olympijskými hrami v Paříži“.

Před evropskými volbami se očekává výrazný zisk euroskeptiků, jejichž preference rostou spolu s životními náklady Francouzů. Macronova strana zaostává v průzkumech před krajně pravicovou stranou Marine le Penové až o deset procent. Část veřejnosti je také nespokojená s migrační politikou vlády.

Spekulace o změně ve vládních postech přišla poté, co francouzský parlament těsnou většinou zpřísnil pravidla o přistěhovalectví. Podle Reuters se tehdy v Macronově centristické většině objevily trhliny a francouzský prezident slíbil politickou iniciativu.

Prezident Macron již v polovině dubna v reakci na nespokojenost veřejnosti ohlásil plán sta dní na zklidnění situace. Poté, co termín vypršel, oznámil drobné změny ve vládě. Návrh na výměnu části ministrů vzešel podle médií od premiérky, kterou se Macron rozhodl ve funkci ponechat.

Podle francouzských médií se nad ní již několikrát stahovala pomyslná mračna. Její vztah s prezidentem popsal deník Le Monde „jako na houpačce“.

Premiérem by mohl být ministr školství Attal

V minulých týdnech byl mezi možnými kandidáty na premiéra zmiňován také ministr hospodářství Bruno Le Maire, vládní zdroje médií ale v současnosti mluví hlavně o ministrovi školství Attalovi. Ten podle AFP od svého nástupu do vlády v roce 2017 zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“.

Jádro Macronova elektorátu tvořené střední a starší generací si Attal podle agentury v roli ministra školství získal prosazováním povinných školních uniforem či zákazů nošení islámského oděvu abája zakrývajícího celé tělo. Mladší liberální voliče zase může oslovovat tím, že nijak neskrývá svou homosexualitu. Podle průzkumů má sympatie poloviny francouzských voličů, což je na poměry neoblíbené vlády velmi vysoké číslo.

Premiér má ve francouzském politickém systému tradičně na starosti naplňování každodenní politické práce, kdežto prezident rozhoduje o politickém směřování země. Někteří kritici podle AFP o Macronovi tvrdí, že se snaží přisvojit si i roli premiéra a že vlastně ani tolik nezáleží na tom, kdo bude v křesle šéfa kabinetu sedět. „Premiérem bude Emmanuel Macron,“ poznamenal sarkasticky ve francouzské televizi levicový kandidát na europoslance Raphaël Glucksmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...