Modely zveřejněné po druhém kole francouzských regionálních voleb předpovídají porážku krajní pravice i úspěch možného kandidáta konzervativců pro nadcházející prezidentské volby. Ty, stejně jako během prvního kola, provázela velmi nízká účast. Národní sdružení (RN) Marine Le Penové ovšem nemíří do čela žádného ze třinácti francouzských regionů, hlasování je zklamáním i pro Republiku v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona.
Regionální hlasování je prvním větším testem popularity před prezidentskými volbami naplánovanými na příští duben. V jejich druhém kole se očekává repríza duelu z roku 2017, tedy souboj mezi Macronem a šéfkou krajní pravice Le Penovou. Jejich strany Republika v pohybu (REM) a Národní sdružení (RN) v prvním kole regionálních voleb minulou neděli zaostaly za průzkumy a před druhým kolem napjaly veškeré síly, aby motivovaly voliče pro cestu k urnám.
RN mohlo pomýšlet na vítězství zejména v jihovýchodním regionu Provence-Alpes-Cote d'Azur. Podle odhadu agentury Ipsos ale ve druhém kole jeho kandidátku se ziskem skoro 58 procent hlasů porazilo uskupení tradičnější pravice v čele s republikánem Renaudem Muselierem.
„Pokud jej potvrdí oficiální výsledky, selhání RN ve snaze zvítězit ve kterémkoli ze dvanácti pevninských regionů Francie by mohlo vzít vítr z plachet jeho kandidátce Marine Le Penové na její cestě k prezidentským volbám příští rok,“ hodnotila agentura AP.
Bertrand patrně vyhrál vedoucí pozici v regionu Hauts-de-France
Výsledky takzvaných exit pollů naopak přináší další vzpruhu pro Xaviera Bertranda, z něhož se stává favorit pro prezidentské volby v táboře tradiční pravice, kterou ztělesňují především Republikáni (LR). Bývalý člen LR Bertrand v neděli zřejmě obhájil pozici šéfa severního regionu Hauts-de-France a po zveřejnění odhadů potvrdil ambice kandidovat na hlavu státu.
Na většině míst bylo během neděle možné hlasovat do 18:00. Jednotlivé prefektury ale mohly čas pro hlasování prodloužit až o dvě hodiny. Využila toho zejména velká města jako Paříž, Lyon, Marseille nebo Bordeaux, kde mohli voliči odevzdávat hlasy až do 20:00.
K páté hodině odpoledne dosáhla volební účast necelých 28 procent. Při prvním kole minulou neděli byla k vidění rekordní neúčast ve výši 66,7 procenta, což analýzy francouzských médií vysvětlovaly pandemií i počasím. Původně se měly regionální volby konat už v březnu, kvůli koronavirové pandemii vláda termín posunula na stávající datum. Prezident Macron dokonce původně prosazoval, aby se konaly až po prezidentských volbách.
Média odhadovala, že část ze 48 milionů oprávněných voličů nevyužije svého práva volit kvůli obavám z koronaviru. Dalším důvodem neochoty přijít k volebním urnám bylo příjemné letní počasí, které mnohé Francouze, po měsících omezení pohybu a cestování, vylákalo k moři.
Třetím často zmiňovaným důvodem je snaha poslat politikům vzkaz, že s nimi voliči nesouhlasí nebo jednoduše o veřejné dění nemají zájem. Část pozornosti veřejnosti ubral také sobotní začátek cyklistického závodu Tour de France. Účast by podle průzkumů nakonec mohla dosáhnout 36 procent.
