Francie se zmítá v ekonomické krizi. Premiér hledá cestu a čelí vládnímu skonu

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Konzervativní premiér Barnier připravil na příští rok rozpočet, jehož hlavním cílem je snížit deficit francouzské státní správy. Předpokládá zvýšení daní a snížení výdajů v hodnotě šedesát miliard eur (1,51 bilionu korun). To vyvolalo kritiku od nevládních stran i některých podporovatelů kabinetu.

Barnier proto avizoval, že z rozpočtu vyškrtne zvýšení daně z elektřiny ve výši tří miliard eur (75,8 miliardy korun). V rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil francouzský deník Le Figaro, premiér řekl, že „téměř každý“ parlamentní lídr byl proti zvýšení daně z elektřiny.

Jordan Bardella, předseda Národního sdružení, které rozpočet kritizuje, označil zrušení zvýšení daně z elektřiny za „vítězství“, ale zdůraznil, že „další červené čáry zůstávají“. „Premiér se také musí zříci návrhu na dodatečné proplácení léků, což je nepřijatelné opatření, když miliony Francouzů vzdávají svou léčbu kvůli nedostatku finančních prostředků. Zároveň musí existovat moratorium na jakoukoli novou tvorbu nebo zvýšení daní. Tato opatření zdravého rozumu jsou realistická a rychle aplikovatelná. Premiér nemůže zůstat hluchý. Zbývá mu pár dní,“ napsal.

Křehká koalice a článek 49.3

Barniera podporuje v Národním shromáždění, dolní komoře francouzského parlamentu, jen menšina poslanců – členové klubů stran z tábora prezidenta Emmanuela Macrona a pravicových Republikánů. Pro schválení rozpočtu se proto vláda bude muset uchýlit k využití článku 49.3 ústavy, jenž umožňuje ratifikovat některé zákony bez hlasování parlamentu.

Strany levicové Nové lidové fronty již daly najevo, že pokud k využití článku 49.3 dojde, podají návrh na vyslovení nedůvěry. A pokud se k nim přidá i Národní sdružení, které tento krok zvažuje, mělo by to pro Barnierovu vládu fatální konsekvence. Levice a RN mají totiž v dolní komoře většinu 320 z 577 poslanců. Pro schválení nedůvěry je nutné 289 hlasů.

Jak poukazuje server Bloomberg, Barnier článek využije pravděpodobně už v pondělí. Následná reakce RN proto bude stěžejní.

Barniera navíc houfně kritizují i samotní obyvatelé Francie. Čtvrteční průzkum ukázal, že více než polovina z nich si kvůli návrhu státního rozpočtu a prudkému zvýšení daní přeje vládní skon.

Francie na úrovni Řecka

Pokud francouzská vláda padne, znamenalo by to mimo jiné i vážnou turbulenci na finančních trzích. Sám Barnier už v úterý upozornil, že úroky pro financování francouzského státního dluhu „jsou téměř na úrovni Řecka“. Ve čtvrtek už tato informace byla zcela pravdivá a relevantní.

Rozdíl ve výnosech desetiletých dluhopisů francouzské vlády a srovnatelných řeckých dluhopisů se totiž snížil na nulu. V případě francouzských dluhopisů činil ve čtvrtek 3,0010 procenta, u řeckých 3,030 procenta.

Zpravodajský server CNBC poznamenal, že se investoři už dokonce zbavují francouzských aktiv z obav, že opozice v příštích týdnech opravdu svrhne Barnierovu vládu.

V extrémní krizi, kterou zažilo Řecko v důsledku globálního finančního krachu v letech 2007 a 2008, sice Francie ani zdaleka není, ale faktem je, že její ekonomická situace si zřejmě vyžádá pozornost Evropské unie.

Očekává se, že schodek rozpočtu bude v roce 2024 činit 6,1 procenta a veřejný dluh v roce 2023 přesáhne 110 procent hrubého domácího produktu (HDP). Země v Evropské unii jsou ale povinny udržovat schodky rozpočtů do tří procent a veřejný dluh do šedesáti procent HDP.

Barnier měl dát ekonomiku do pořádku

Politické rozepře a nervozita na finančních trzích začaly už v červnu, když prezident Macron vypsal předčasné volby. Žádná ze stran ale nezískala v Národním shromáždění většinu a dolní komora se rozdělila na tři ostře protichůdné bloky.

Vzhledem ke skutečnosti, že jakákoli koalice nebyla možná, jmenoval Macron premiérem Barniera s tím, aby dal přednostně do pořádku francouzskou ekonomiku. Nový kabinet začal fungovat 21. září, ale zdali bude moci pokračovat i po Vánocích, je v současnosti velmi nejisté.

Další parlamentní volby mohou být ve Francii nejdříve v létě příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...