Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.
Macron požádal Barniera, aby kabinet řídil do jmenování nového ministerského předsedy. Podle analytiků se tento krok očekával – Macron tak prý chtěl předejít dalšímu oslabení své pozice, než o víkendu v Paříži uvítá desítky světových lídrů na slavnostním znovuotevření chrámu Notre-Dame. Barnierovu demisi francouzský prezident přijal, uvedl Elysejský palác.
Ve čtvrtek večer v televizním projevu Macron slíbil, že nového premiéra jmenuje „v příštích dnech“. Odmítl zároveň výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, a prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027.
„On sám je rozhodnut vybrat někoho z politického středu,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd k tomu, koho by mohl Macron vybrat za nového premiéra. Francouzský prezident ovšem stojí v nelehké pozici – Národní shromáždění je po letních předčasných volbách politicky nejednotné, navíc složené ze tří bloků – levice, Macronova středu a pravice. Bloky samotné bez další koalice podle odborníků nemají prostor nic prosadit.
Ve hře by tak byla možnost uspořádat další předčasné volby, ovšem nejbližší možný termín je v červenci příštího roku. Podle Šmída bude záležet na tom, jak bude nový premiér vycházet s pravicovým Národním sdružením, které navíc vystupuje v dolní komoře parlamentu „oportunisticky“. „Je velmi pravděpodobné, že nedůvěra bude vyslovena i příští vládě,“ naznačil Šmíd.
Podle průzkumů si odstoupení současného premiéra přálo 53 procent Francouzů. Klíčovým okamžikem pro konec Barnierova kabinetu bylo schvalování státního rozpočtu, v němž se francouzská vláda snažila najít úspory. Rozpočet na rok 2025 počítal s výraznými škrty či zvýšením daní.
„Radši bych rozdal peníze, které ani nemáme, abych usnadnil diskusi s opozicí. Ale ta realita zůstane taková, jaká je,“ prohlásil Barnier v dolní komoře. „Poslouchejte mě pozorně – ta realita s návrhem na vyslovení nedůvěry zázračně nezmizí,“ dodal.
Právě schválit v rozděleném parlamentu půdorys vládních financí pro příští rok bude hlavním úkolem pro nového francouzského premiéra. Po ztroskotání Barnierových plánů politici zmiňují možnost krizového opatření, které by do nového roku prodloužilo platnost letošních daňových a výdajových pravidel.
O této cestě hovořil ve čtvrtek večer také Macron, který řekl, že pro novou vládu bude prosazení takového návrhu prioritou. Krok by zajistil běžné fungování státu a poskytl příštímu kabinetu čas na jednání o řádném rozpočtu na rok 2025, který nová vláda připraví zkraje příštího roku, prohlásil v televizi Macron.
Pokud by to parlament neschválil, má prezident možnost využít mimořádná opatření a schválit rozpočet bez souhlasu parlamentu, aby zabránil tomu, že vláda zůstane bez peněz na provoz.
Obtížná pozice pro nového premiéra
„Ale otázka, jak dát veřejné finance dohromady, jaký může být návrh rozpočtu, jak postupovat lépe, bude těžký úkol pro každého premiéra,“ dodal Šmíd.
V současnosti francouzská média skloňují několik jmen. Jedním je současný ministr obrany Sébastien Lecornu, který má velmi blízko k prezidentu Macronovi a nemá špatné vztahy s Národním sdružením. Druhým je Francois Bayrou, předseda centristické strany MoDem. „Je takovým korunním princem, byl vždy takovou druhou volbou. Teď sám naznačil, že by rád byl premiérem,“ popsal Šmíd. Baroin má dobré vztahy se socialisty a vychází i s Národním sdružením.
Politologové se shodují, že Bayrou by jako případný kandidát na premiéra mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svou vládu. Na post premiérky se podle médií nabízí například i bývalá neúspěšná prezidentská kandidátka za socialisty Ségolène Royalová, která by zase mohla pro vládu získat část hlasů levice.
„Doporučuji, aby rychle přistoupil k jmenování nového premiéra, nemůžeme to nechat dlouho nevyřešené,“ uvedla pro rozhlasovou stanici France Inter předsedkyně dolní komory parlamentu Yaël Braunová-Pivetová, která je Macronovou spojenkyní. Podle zpravodaje Šmída však vše směřuje k předčasným volbám na léto příštího roku.
Macron může jmenovat „prakticky kohokoliv“
Šéfka krajní pravice Marine Le Penová naproti tomu tvrdí, že chce dát šanci další Macronově vládě, pokud předloží upravený návrh rozpočtu.
Země se nachází v komplikované situaci, ve které nebyla od časů Charlese de Gaulla, upozornil bývalý velvyslanec Česka ve Francii a politický komentátor Petr Janyška. „Hlavně je Francie ve slepé uličce, protože od voleb, které předčasně vyvolal Macron, se ukázalo, že ve francouzském parlamentu nemá žádná strana většinu,“ uvedl.
Výsledkem této situace je tak podle něj právě odvolání premiéra. Upozornil na to, že díky prezidentskému systému může nyní Macron jmenovat šéfem vlády „prakticky kohokoliv“.
Média: Nastalo období chaosu
Pád Barnierovy vlády uvrhl podle médií Francii do období politického „chaosu“ a země dlouho nevídaným rozhodnutím učinila krok do neznáma. Deníky se shodují, že jde o nejtěžší krizi prezidenta Emmanuela Macrona, který vládne zemi sedm let, napsala agentura AFP. Web Politico podotýká, že po Německu také Francie jako druhá klíčová země Evropské unie zažívá vládní krizi, což může mít dopad na akceschopnost sedmadvacítky.
„Je jednodušší (znovu) postavit Notre-Dame než rozpočet,“ napsal s nadsázkou německý list Tagesspiegel. Naráží tím na fakt, že Macron v sobotu znovu otevře pařížský gotický chrám poničený požárem, zatímco kvůli neshodám kolem rozpočtu sestavenému Barnierem skončila vláda.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung aktuální vývoj ukazuje roztříštěnost francouzské politické scény, kde nejsou strany ochotny spolupracovat a uzavírat koalice, nýbrž se všechny vzájemně obviňují, že krizi zavinil ten druhý. „Dochází politickému systému páté republiky dech?“ ptá se list, zda není na čase změnit politická pravidla v zemi. Deník také soudí, že současná situace je vyústěním Macronovy chyby při výběru premiéra.
K podobnému závěru došel i španělský list El País, podle něhož si „debakl“ způsobil sám prezident, když vybral premiéra z menšinové konzervativní pravice a myslel si, že to usnadní prosazení nepopulárních nutných opatření. Barnierův rozpočet počítal s vyššími daněmi a škrty ve výdajích, které odmítla levice i krajní pravice.
„Emmanuel Macron čelí nejhorší politické krizi za své dva mandáty,“ napsal britský deník The Guardian. List The Times píše o „bouři“, která Macronovou vinou může otřást základy francouzské ústavy.
Rovněž italské listy píší o chaosu či „facce pro Macrona“. Podle deníku La Stampa francouzská krize dokládá, že „západní zastupitelské demokracie se potýkají s problémy nikoli náhodou, ale ze strukturálních důvodů“.
Špatný výhled pro francouzské veřejné finance
Pád Barnierovy vlády snižuje pravděpodobnost konsolidace veřejných financí v zemi a prohlubuje patovou situaci na tamní politické scéně. Pro rating Francie je tato událost negativní, uvedla agentura Moody's. Ta v říjnu kvůli obavám o dluh a deficit zhoršila výhled ratingu ze stabilního na negativní, což znamená, že by dalším krokem mohlo být jeho snížení. Moody's dluh Francie hodnotí jako velmi kvalitní, a to známkou Aa2.
Podle Evropské komise (EK) jsou dopady dění na unijní ekonomiku malé. Mluvčí Komise Balázs Ujvari v reakci na vývoj uvedl, že EK situaci pozorně sleduje. Dopad na zbytek evropské ekonomiky se ale podle něj zdá spíše omezený a makroekonomická situace ve Francii zůstává stabilní. „Víme, že ve francouzské ústavě existují opatření pro scénáře, kdy se dostaneme na konec roku a nebude žádný rozpočet,“ dodal Ujvari.
„To hlasování odráží roztříštěné politické prostředí,“ reagovala Moody's na středeční hlasování. Cílem vlády bylo snížit deficit veřejných financí v příštím roce na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). V letošním roce se očekává, že schodek dosáhne až 6,1 procenta HDP místo původně předpokládaných 4,4 procenta, zejména kvůli nižším příjmům.
Moody's aktuálně očekává, že deficit v letošním roce dosáhne 6,3 procenta HDP. V příštím roce by se měl snížit na 5,3 procenta a v roce následujícím na 4,7 procenta. To je ale stále výrazně nad tříprocentním stropem, jak vyžadují pravidla EU.
Výhled ratingu Francie na negativní nedávno snížila také konkurenční agentura Fitch. Agentura S&P nechala koncem listopadu rating na stupni AA- se stabilním výhledem. U Fitch a S&P má země o stupeň horší známku než u Moody's, i u těchto agentur ale zůstává mezi zeměmi s velmi kvalitním dluhem.
S&P dodala, že pád vlády zanechává zemi bez jasné cesty ke snížení fiskálního deficitu a že nejpravděpodobnějším výsledkem bude menší utahování opasků, než se původně plánovalo.
