Fico přislíbil, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do EU. Odmítá ale její členství v NATO

Nahrávám video

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při středečním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie, a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv Spojených států na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO. Fico pak odcestoval do Berlína, kde řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení.

„Premiér Fico mě ujistil, že plně podporuje snahy Ukrajiny ohledně eurointegrace,“ uvedl předseda vlády země, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Napsal také, že šéf slovenského kabinetu potvrdil, že Bratislava nebude bránit soukromým slovenským firmám, aby na Ukrajinu dodávaly armádní techniku a další vybavení.

Společné prohlášení, které ve středu podepsali premiéři, pak podle Šmyhala mimo jiné potvrzuje důležitost slovenské pomoci při odminování ukrajinského území.

Ukrajinský premiér také prohlásil, že navzdory řadě názorových neshod hodlají oba státy usilovat o „nový pragmatismus“, který bude přínosem pro obě země. Prohlášení podle Šmyhala předpokládá rozvoj slovensko-ukrajinských vztahů na základě vzájemné důvěry a úcty.

Fico ohlásil humanitární pomoc Ukrajině

Fico po setkání se Šmyhalem upozornil na rozdílné postoje Bratislavy a Kyjeva k některým tématům. Současně ale ohlásil humanitární pomoc Ukrajině v podobě dvaceti tun materiálu a sanitek, jakož i společné projekty obou zemí.

„Zopakoval jsem panu předsedovi vlády, že nevěřím ve vojenské řešení tohoto konfliktu a jako Slovanovi mi vadí, že dochází k vzájemnému zabíjení Slovanů možná ve jménu nějakých geopolitických zájmů,“ řekl Fico o válce na Ukrajině.

Slovenský premiér je proti členství Kyjeva v NATO

Slovenský premiér se opětovně postavil proti členství Ukrajiny v NATO. Tato východoevropská země by podle něj měla být svobodná a nezávislá, aby jako případný členský stát NATO nevyvolávala „důvody k rozšíření konfliktu do světových rozměrů“.

Fico také zopakoval, že podle něj vliv Spojených států především na politický život na Ukrajině je poměrně velký. Dřívější Ficovy výroky, že Ukrajina je „pod totální kontrolou a vlivem Spojených států“, ve středu v reakci odmítla ambasáda Spojených států na Slovensku, která je označila za nehodné spojence NATO.

Slovenský ministerský předseda uvedl, že se Šmyhalem hovořil také o železničním propojení Kyjeva a východoslovenských Košic, o elektrickém propojení obou zemí a o modernizaci společného silničního hraničního přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod.

Podle Fica pravděpodobně bude pokračovat tranzit ruského plynu přes Ukrajinu, byť podle dřívějších informací příslušná smlouva mezi ukrajinskou firmou Naftogaz a ruským Gazpromem vyprší na konci letošního roku. V minulosti bylo Slovensko závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska, podobně jako jiné evropské země, ale po ruské invazi na Ukrajinu podepsalo kontrakty s dalšími dodavateli.

Bez přítomnosti médií

Schůzka Fica a Šmyhala se podle slovenského listu Korzár konala bez přítomnosti zástupců médií, plánovaná nebyla ani tisková konference po jednání. List uvedl, že spolu s Ficem přijeli na Ukrajinu slovenští ministři zahraničí a obrany a vicepremiér Peter Kmec.

Bratislava po říjnovém nástupu nynější Ficovy vlády zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze slovenských státních zásob.

V úterý pak Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka, když řekl, že v ukrajinské metropoli panuje normální život; za to ho kritizoval například předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany, Manfred Weber. Ficově straně Smer–SD a také další nynější slovenské vládní straně, Hlasu–SD, strana evropských socialistů po loňských volbách na Slovensku pozastavila členství.

Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko v reakci na nejnovější výroky slovenského premiéra uvedl, že Ukrajina by měla zrušit státní návštěvy představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu.

Fico nevěří ve vojenské řešení. Scholz slíbil Ukrajině další podporu

Z Ukrajiny odcestoval Fico do Berlína. Při setkání se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že Německo a Slovensko mezi sebou nemají žádná otevřená témata. Uvedl také, že odlišný názor na válku na Ukrajině nezatěžuje německo-slovenské vztahy. Fico rovněž poznamenal, že rusko-ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení.

Scholz o válce řekl, že její konec není v dohledu, ale že ruský vůdce Vladimir Putin může boje kdykoli zastavit. Pokud by se ale přestala Ukrajina bránit, zanikla by, dodal kancléř.

Fico na tiskové konferenci se Scholzem poznamenal, že jeho středeční návštěva Ukrajiny ukázala, že Bratislava a Kyjev mají na konflikt diametrálně odlišný názor. „Říkám absolutně otevřeně, že máme zcela jiný názor. Nevěříme ve vojenské řešení,“ zdůraznil slovenský premiér. Dodal, že se ukrajinského premiéra Šmyhala opakovaně ptal na ukrajinské plány. „Odpovědí mi byla jen válka a válka,“ řekl.

„Musíme si přiznat, že jednoduché řešení není v dohledu. Ruský prezident ale může tuto válku kdykoli ukončit. Ale když se přestanou bránit Ukrajinci, bude to konec Ukrajiny,“ řekl kancléř. Ten ve středu telefonicky jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterému slíbil další německou podporu, dokud to bude nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...