Fiala jednal v Paříži s Macronem, ten ocenil solidaritu Česka s uprchlíky z Ukrajiny

Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.

Fiala po jednání ocenil, že se nejen mluvilo, ale zejména naslouchalo. Macrona se ptal na jeho zkušenosti z jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a na to, zda po ruské agresi na Ukrajině vidí smysl ve snahách hovořit se šéfem Kremlu. Macron ujistil, že nesdílí Putinovy názory, ale považuje za důležité „vědět, jak ruský prezident smýšlí a kam až je ochoten zajít“. Fiala řekl, že se s Macronem shoduje v tom, že vina je jednoznačně na straně Ruska, které je agresorem, a že Ukrajině je třeba pomáhat.

Dalším významným tématem rozhovoru bylo končící francouzské předsednictví a navazující české předsednictví v Radě EU. Lídři spolu hovořili o energetické bezpečnosti, o podpoře jaderné energie a o snížení energetické závislosti na Rusku.

„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje,“ poznamenal český premiér.

Nahrávám video

„Výzvy, které nešlo předvídat“

Fiala s Macronem společně vystoupili před novináři ještě před začátkem bilaterálního jednání. Macron se na brífinku věnoval válce na Ukrajině, pro kterou se podle něj rozhodlo Rusko a která mění současnou Evropu. Česku přitom poděkoval za přijetí 350 tisíc ukrajinských uprchlíků. Z obranných témat připomněl společné vojenské posádky českých a francouzských vojáků v Estonsku a řekl, že Francie i do budoucna s Českem počítá. Nad rámec očekávaných témat zmínil Macron západní Balkán a pokračování partnerství Evropy s Afrikou.

Fiala řekl, že se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice, při kterém by Česko rádo využilo francouzských zkušeností. Český premiér zdůraznil historii strategického partnerství obou zemí a uvítal svou první bilaterální schůzku s Macronem a vyjádřil přesvědčení, že předsednictví EU posílí česko-francouzské vztahy.

„Francouzské předsednictví mělo mnoho výzev, některé nešlo předvídat, způsobila je válka na Ukrajině. Francie se jich zhostila s velkým úspěchem. Za největší úspěch považuji sjednocení Evropy na jednotných postojích a na protiruských sankcích,“ řekl Fiala.

Na Fialův příjezd čekala čestná stráž ve slavnostních uniformách se šavlemi, v bílých rukavicích a v přilbách. Nad oběma státníky, kteří se oslovili křestními jmény a tykali si, vlály vlajky Francie a EU.

Nahrávám video

Odlišné pohledy na válku?

Česká republika se svého historicky druhého předsednictví Rady EU ujme 1. července, poprvé předsedala v roce 2009. Tehdy stejně jako teď tvoří Česko trojici s Francií a Švédskem, které Česko vystřídá v lednu. Předsednická země nastoluje priority pro své půlroční působení.

Politolog Jacques Rupnik ve vysílání ČT24 sdělil, že jsou velmi dobré podmínky, aby české předsednictví navázalo na francouzské, pomáhá, že hlavní priority EU jsou nyní společné, protože válka na Ukrajině neskončila. Macron a Fiala podle něj nemají odlišné pohledy na válku, ale na to, co bude po konfliktu a jak vytvořit podmínky pro jeho ukončení.

„Tam si možná francouzský prezident myslí, že je záhodno pokračovat v jakémsi kontaktu (s ruským prezidentem Putinem – pozn. red.), který neznamená, že souhlasí s tím, co z ruské strany slyší,“ sdělil Rupnik.

Nahrávám video

I podle Davida Emlera z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde předávání agendy mezi zeměmi hladce. Připomenul, že české předsednictví se chystá už od roku 2018. I podle něj jsou vztahy mezi zeměmi korektní, tématem bude hlavně válka na Ukrajině. Je prý otázka, do jaké míry mohou obecné proklamace ohledně českého předsednictví někoho zajímat.

„Já jsem si otevřel noviny Le Monde, tam o návštěvě českého premiéra není jediný článek. I kdyby se snažil předesílat témata, tak je otázka, zda by to zahraniční média zaujalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 s tím, že Fiala na rozdíl od jiných státníků není tak polarizující.

Nahrávám video

I podle politologa Michala Pinka jsou vztahy korektní. „V tuto chvíli jsou česko-francouzské vztahy na dobré úrovni. Na první pohled to akorát na české společnosti není vidět, protože zatím není nastavena na to, že by zahraniční politika či mezinárodní vztahy byly důležitější než domácí politika, která je založena na finančních otázkách,“ komentoval návštěvu na ČT24.

Nahrávám video

Také podle zpravodaje ČT Jana Šmída francouzské předsednictví významně poznamenala ruská invaze na Ukrajinu. „Vše, co v rámci francouzského předsednictví proběhlo, proběhlo v omezené míře. Francie se zcela soustředila na řešení krize, Macron jednal mnohokrát s Vladimirem Putinem i s evropskými spojenci ve snaze dosáhnout míru na Ukrajině, zatím ale neúspěšně,“ poznamenal Šmíd.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...