Extrémní vedra narušila dopravu v Británii či Španělsku, Francii dál trápí masivní vlna lesních požárů

Již třetím dnem trvající vlna veder v Evropě dále působí problémy. V Británii rekordní horko znovu narušilo dopravu, a úřady tak musely do středečního poledne uzavřít železniční trať z Londýna do Edinburghu. V souvislosti s vysokými teplotami už masivní lesní požáry v departementu Gironde na jihu Francie poškodily plochu o zhruba dvou stech metrech čtverečních. S ohněm bojuje už několik dní i Španělsko neboe Portugalsko. Plameny se šíří také v Řecku nedaleko Atén. Červencový  teplotní rekord zaznamenalo ve středu Dánsko.

Přestože byly teploty v Británii ve středu nižší než předchozí dny, tamní hasiči zůstávají dál v pohotovosti kvůli požárům. Nejrozsáhlejší z nich zasáhl část Wennington na východním okraji města, kde bylo v akci sto hasičů s patnácti vozidly. Londýnský hasičský sbor monitoruje rizikové oblasti v okolí.

„Záběry, které jsme viděli včera (v úterý), mi připomínají to, co jsem v posledních letech viděl v Kalifornii, Austrálii a jižní Evropě, a ne tolik ve Velké Británii,“ prohlásil v reakci na zásahy londýnských hasičů starosta Sadiq Khan. I přes klesající teploty podle něj zůstává nebezpečí požárů vysoké, protože horké a suché počasí vysušilo travnaté plochy. 

V úterý byla v ostrovní zemi zaznamenaná dosud nejvyšší teplota v historii. Meteorologové v Coningsby ve středovýchodní Anglii naměřili 40,3 stupně Celsia. Na třiatřiceti dalších místech v úterý zaznamenali maxima překračující dosavadní rekordní teplotu 38,7 stupňů Celsia z roku 2019. 

Nahrávám video

Kvůli extrémnímu horku a suchu zažili londýnští hasiči v úterý nejrušnější den od druhé světové války. „Jednoduše není v silách Londýnského hasičského sboru reagovat na všechny požáry, pokud se budou šířit takovým tempem,“ řekl starosta Khan. 

Oheň se šířil hlavně na východním předměstí Londýna. Vznícená vegetace ohrožovala dopravu na hlavní dálnici A2 spojující Londýn s přístavem Dover. O pár kilometrů severněji plameny pohltily téměř celou vesnici Wennington.

Francie potřebuje investice do hasičských sborů, zdůraznil ministr

Francouzský departement Gironde, který od víkendu trpí zničujícími lesními požáry, ve středu navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musíme čelit zcela výjimečné situaci, hovoříme o více než 20 tisících hektarech postižených v Gironde, patnácti stech hektarech ve Finistère a patnácti stech hektarech v Bouches-du-Rhône,“ popsal škody na jihu Francie ministr zemědělství Marc Fesneau. 

Vláda by podle něj měla významně investovat do boje s požáry. Pro televizi France 2 zmínil, že kabinet vyčlenil 850 milionů eur (v přepočtu přes dvacet miliard korun) na modernizaci flotily hasičských letadel a jednu miliardu eur na výsadbu stromů (v přepočtu 24,5 miliardy korun).

Nejhorší situace je podle mluvčího hasičů Matthieu Jomaina stále jižně od Bordeaux. „Klimatické podmínky jsou šílené. Je to výbušný koktejl,“ uvedl. 

Ve Španělsku oheň zastavoval vlaky, krizi řeší i Řecko

Ve Španělsku plameny tento týden už zničily na třicet tisíc hektarů porostů a vyžádaly si dvě oběti. Nejhorší byla situace na severozápadě země v provincii Zamora, kde před ohněm evakuovali přes šest tisíc lidí. Kvůli požárům v této oblasti byla také do úterý zastavena železniční doprava mezi Madridem a regionem Galicie.

Situace se ale zhoršuje v provincii Zaragoza v regionu Aragonie. Kvůli tomu je v některých místech přerušený provoz na několika silnicích, včetně dálnice A-2, která spojuje Madrid s Barcelonou. Podle deníku El País a evropského střediska pro lesní požáry (EFFIS) letos ve Španělsku zničily už na 183 300 hektarů půdy, což by podle vědců mohla být nejhorší bilance v historii záznamů.   

V Řecku oheň rozdmýchaný silným větrem zasáhl hornatou oblast u Penteli a plameny se stále víc blíží Aténám. Oheň spaluje auta a domy necelých dvacet  kilometrů od centra Atén. Úřady kvůli němu ve středu ráno nařídily evakuaci tří místních obcí, dětské nemocnice a aténské národní observatoře. Na pomoc k uhašení požáru nasadili hasiči letadla. 

Tamní hasiči za posledních čtyřiadvacet hodin zasahovali u 117 požárů v zemi. Řecký premiér Kyriakos Mirsotakis proto na čtvrtek svolal krizový štáb. 

Hašení ze vzduchu komplikuje kromě silného větru i hustý dým. Úřady nasadily do oblasti na pět set hasičů. Pomáhají jim i místní obyvatelé. V jednom ze spálených domů našla policie zastřeleného muže. Před upálením zřejmě zvolil sebevraždu. Úřady preventivně evakuovaly nemocnici, opustit své domovy muselo na šest set lidí. Požár v okolí hory Pentelicus, odkud pochází světově známý bílý mramor, propukl v úterý odpoledne. 

Německo v úterý podle meteorologické služby DWD zažilo nejteplejší den letošního roku. Nejvýše se teplota vyšplhala v Duisburgu na západě země, kde pozdě odpoledne naměřili 39,5 stupně Celsia. 

V Itálii vydalo nejvyšší varování před vysokými teplotami devět měst. Požáry ničí lesy v Toskánsku nedaleko Pisy i na opačné straně na hranicích se Slovinskem. 

Na západě Slovinska se několik stovek hasičů pokoušelo ve středu poblíž italských hranic zlikvidovat požár, který si vynutil evakuaci několika vesnic. Požár podle agentury AFP propukl v úterý v zalesněné oblasti Kras, kde kvůli vedrům proschla vegetace, a ve středu odpoledne nabral kvůli větru na síle. Obyvatelé několika vesnic, kde se spustily výstražné sirény, museli opustit domovy, upřesnili v prohlášení záchranáři. Kromě hasičů se mobilizovali i příslušníci policie a armády, do záchranných operací byly zapojeny také helikoptéry.

Dánsko ve středu zaznamenalo nejvyšší teplotu na svém území za měsíc červenec a není vyloučeno, že později překoná také absolutní rekord. Informoval o tom  dánský meteorologický institut. V oblasti západního Jutska meteorologové ve středu naměřili 35,6 stupně Celsia, což jsou tři desetiny stupně nad dosavadní nejvyšší červencovou teplotou naměřenou v roce 1941.

WMO hovoří o klimatickém budíčku pro vlády a voliče

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) současná vlna veder vrcholila v úterý. Zároveň organizace ve své zprávě vyjádřila naději, že nynější extrémní počasí bude znamenat „budíček pro vlády i voliče, aby dělali více proti změnám klimatu.“ 

WMO předpovídá, že po vyvrcholení vlny veder v úterý zůstanou teploty nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne. Zástupci organizace také očekávají, že kvůli horku budou umírat další lidé v pokročilém věku a pacienti s různými zdravotními komplikacemi. Generální tajemník Petteri Taalas upozornil, že „negativní trend“ zhoršujících se vln veder bude zřejmě pokračovat po celá desetiletí, a to nejméně do roku 2060. 

Před důsledky klimatické změny varovali rovněž vědci z evropské agentury pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service. Vedra podle nich souvisí i s nezdravou úrovní znečištění přízemním ozonem v Evropě.

Světová zdravotnická organizace stanovila limit pro osmihodinovou expozici přízemnímu ozonu na 100 mikrogramů na metr krychlový. V některých místech na jihu Evropy, zejména na Pyrenejském poloostrově a jihu Itálie, tyto hodnoty přesáhly 200 mikrogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...