Exploze u Solejmáního hrobu v Íránu si vyžádaly nejméně 95 mrtvých. Úřady mluví o terorismu

Nahrávám video

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

Íránská státní televize informovala nejprve o první a následně o druhé explozi během pietního ceremoniálu v jihovýchodním městě Kermán. Polooficiální agentura Tasním s odvoláním na informované zdroje napsala, že dvojice bomb byla odpálena na dálku. Podle agentury, která má blízko k íránským revolučním gardám, byly na místě odpáleny bomby umístěné ve dvou taškách.

Agentura Irna s odvoláním na starostu Kermánu Saída Tabrízího oznámila, že mezi oběma explozemi bylo rozmezí deseti minut. Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí prohlásil, že většina lidí přišla o život při druhé explozi, a slíbil rozhodnou odpověď na atentát. „Naše policejní síly jsou bdělé a ty, kteří tento zločin spáchali, poženou k odpovědnosti,“ doplnil.

Také nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil tvrdou reakci. „Měli byste vědět, že po tomto katastrofálním činu bude následovat tvrdá odpověď,“ řekl v prohlášení, které zveřejnila státní média. Čtyřiaosmdesátiletý vůdce vyjádřil obětem a jejich příbuzným soustrast. „Ďábelští a zločinní nepřátelé íránského národa znovu vyvolali katastrofu a učinili v Kermánu z velkého počtu lidí mučedníky,“ pronesl nejvyšší íránský vůdce.

Desítky raněných jsou v kritickém stavu, řekl Ejnolláhí

Stav třiceti raněných je podle ministra zdravotnictví Ejnolláhího kritický a panují obavy, že počet obětí dále poroste. Média uvedla, že více než stovka pacientů byla po útoku v nemocnicích operována. Mezi mrtvými jsou podle íránského ministerstva zdravotnictví i záchranáři.

Írán vyhlásil na čtvrtek jednodenní státní smutek, prezident Ebráhím Raísí atentát odsoudil. „Není pochyb o tom, že pachatelé tohoto zbabělého činu budou brzy identifikováni a za svůj ohavný čin příslušnými bezpečnostními a donucovacími složkami potrestáni,“ ujistila hlava státu.

Náměstek guvernéra provincie Rahmán Džalálí incident označil za teroristický útok, bližší podrobnosti nesdělil. Agentura AP v této souvislosti píše, že Írán má řadu nepřátel, kteří by mohli být strůjci útoku, a to včetně exilových skupin, militantních organizací a státních aktérů. Blízkovýchodní země vyjádřila podporu palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, a také libanonskému islamistickému hnutí Hizballáh či jemenským šíitským povstalcům hútíům.

Szántó: Za útokem může stát al-Káida nebo Islámský stát

Reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó podotkl, že k útoku se zatím nikdo nepřihlásil. „Co se týče způsobu provedení, jednalo se o pokus zavraždit co nejvíce lidí za použití výbušniny. Minimálně jedna z náloží byla propojena s větším množstvím plných propanbutanových lahví. Minulost by ukazovala na Islámský stát, který od roku 2017 opakovaně provedl velké teroristické útoky, mimo jiné pomocí nastražených výbušnin,“ popsal novinář.

Podle něj je Írán celosvětově považován za největšího podporovatele terorismu a v minulosti si vysloužil nenávist mnoha různých uskupení. „Vedle Islámského státu se nabízí také al-Káida, která byla do roku 2015 hlavní teroristickou hrozbou pro íránské občany. Je zde i řada jiných teroristických organizací, které pocházejí z různých menšin Íránu,“ dodal Szántó.

Zahraniční zpravodaj ČT David Borek řekl, že Solejmání byl mimořádně významnou a zároveň polarizující osobností Blízkého východu. „Byl zosobněním asertivní podoby šíitského islámu, který z Íránu vyzařuje do celého regionu. Nepřímou úměrou byl v očích oponentů této představy Blízkého východu ztělesněním zla. Nepřátel měl evidentně dost. Načasování a místo útoku jasně svědčí o tom, že se jednalo o vzkaz směřovaný k této postavě,“ vysvětlil novinář.

Nahrávám video

Druhý nejtragičtější útok v íránské historii

Útok odsoudil i ruský vůdce Vladimir Putin, který podle agentury RIA Novosti zaslal kondolence vedení Íránu, který je blízkým spojencem Moskvy. Incident však odsoudily i další země, včetně Německa či Turecka. K útoku se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Generální tajemník vyzývá, aby byli odpovědní předvedeni před soud,“ uvedla jeho mluvčí.

Evropská unie čin odsoudila a vyjádřila „solidaritu s íránským lidem“, uvedl mluvčí diplomatické služby EU a pozastavil se nad „šokujícím počtem“ civilních obětí. Pachatelé útoku podle EU také „musí skládat účty“. Spojené státy se prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí Matthewa Millera ohradily proti tvrzení, že za útokem mohly stát ony nebo Izrael, a označily je za absurdní, neboť žádná země podle nich nemá „zájem na eskalaci v regionu“.

Írán v minulosti vinil Izrael z útoků na jednotlivce nebo místa na svém území, což Izrael nikdy nepotvrdil, ani nepopřel. Nic však nenasvědčuje tomu, že by byl do středečního útoku jakkoli zapojen cizí stát, zdůrazňuje agentura Reuters, a stejně se vyjádřil i mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Středeční útok je druhým nejtragičtějším teroristickým úderem v dějinách Íránu. Při požáru kina v jihoíránském Abadánu v srpnu 1978 zahynuly více než čtyři stovky lidí. Dodnes se přitom spekuluje o tom, kdo za žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii Savak. Požár se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi zhruba o půl roku později zvítězila.

Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v iráckém Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.

Na Solejmáního pohřbu v roce 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než dvě stě dalších bylo zraněno, připomíná AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...