Evropský parlament odsoudil Babišův střet zájmů. Rezoluci podpořilo 505 europoslanců

Nahrávám video

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Výsledky středečního večerního hlasování na parlamentním plénu ve čtvrtek oznámila místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Ta spolu s dalšími poslanci zvolenými za Babišovo hnutí ANO hlasovala proti. S deklarací nesouhlasil i tucet europoslanců hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána či pět členů nacionalistické frakce EP včetně poslance české SPD Hynka Blaška.

Usnesení naopak podpořila drtivá většina europoslanců z nejsilnějších skupin evropských lidovců a socialistů včetně jejich českých členů. Pro byly také téměř tři desítky zákonodárců ze skupiny liberálů, do níž v EP patří i Babišovi poslanci. Jednomyslně pro rezoluci hlasoval klub evropských zelených včetně tří českých pirátských europoslanců.

Pro se vyslovila rovněž značná část konzervativců, mezi něž se řadí čeští občanští demokraté. Ti ovšem nehlasovali jednotně. Zatímco Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová návrh podpořili, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský se zdrželi hlasování. Podobně učinila i jediná komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž levicová frakce byla jinak takřka jednomyslně pro rezoluci.

„České záležitosti by si měla řešit ČR sama. Asistence Evropského parlamentu v podobě rezoluce je jen politické gesto bez konkrétního dopadu. Pokud Babiš porušil pravidla pro přijetí dotace, má to řešit ten, kdo mu je poskytl, případně orgány činné v trestním řízení,“ zdůvodňuje svůj postoj Konečná.

Nahrávám video

Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise. Podle ní je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto podle Komise nemá nárok na dotace z unijních strukturálních fondů. Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů.

„Všechny důkazy, které máme k dispozici, poukazují na závažné systémové nedostatky v České republice, které je potřeba naléhavě řešit. Očekáváme, že Komise přijme jasná opatření jak k nápravě následků minulých případů, tak k tomu, aby se zabránilo, že budoucí čeští ministři nebo předsedové vlád budou ovlivňovat přidělování finančních prostředků EU ve prospěch společností, které patří jejich rodinným příslušníkům nebo jim samotným,“ uvedla k přijatému textu jeho hlavní autorka, německá předsedkyně kontrolního výboru EP Monika Hohlmeierová (CSU, EPP).

Europoslanci vyzvali Babiše k řešení situace

Europoslanci vyzývají české úřady, aby ochránily peníze daňových poplatníků a přiměly Agrofert vrátit všechny neoprávněně vyplacené dotace. Tuzemsko by rovněž mělo vytvořit spravedlivější a transparentní systém rozdělování unijních dotací, míní evropští zákonodárci.

„Nelze zároveň pobírat peníze a zároveň o těchto penězích rozhodovat – a o tom je i tato rezoluce,“ rekapituluje český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidové frakce. Dosavadní pravidla podle nich neumožňují zjistit konečné příjemce dotací a vedla k „vytvoření a růstu rozsáhlých oligarchických struktur“. Poslanci Babiše také vyzvali, aby střet zájmů vyřešil tím, že se vzdá funkce nebo zpřetrhá veškeré vazby na Agrofert.

Evropská komise by podle zákonodárců neměla váhat s využitím nového pravidla umožňujícího zastavit přísun dotací v případě porušování principů právního státu. Zároveň chtějí, aby se stejná pravidla pro konflikt zájmů vedle strukturálních fondů týkala také přímých zemědělských dotací.

„Premiér Babiš je v masivním střetu zájmů. Porušil zákony Evropské unie. Neprávem byly čerpány miliony eur,“ nechala se slyšet německá sociálnědemokratická europoslankyně Birgit Sippel.

Babiš: Rezoluce je zásahem do českých záležitostí

Babiš považuje rezoluci za evropskou snahu ovlivnit nadcházející sněmovní volby. „Je to pokračování zasahování EP do vnitřních záležitostí Česka. My jsme svrchovaná země a je tady politický souboj. Budou volby a EP se snaží ty volby ovlivnit. No a samozřejmě ta iniciativa přichází z české opozice, která to tam organizuje,“ řekl ve čtvrtek.

Premiér podotkl, že schválenou rezoluci ještě detailně neprostudoval. „Pokud mám informaci, tak tam jsou i lži a pomluvy ohledně České republiky a českého státu. Předpokládám, že to ministři nastudují a stejně jako minule budou reagovat,“ podotkl Babiš, podle kterého je nepřístupné, aby „někdo z EP“ hodnotil českou justici nebo jiné instituce. „Je to jenom politický boj, nic jiného,“ dodal.

Ke kritice rozhodnutí zákonodárců se přidal i Agrofert, podle kterého je rezoluce bezprecedentním zásahem do českého podnikatelského prostředí, diskriminuje vybranou skupinu firem a ohrožuje pracovní místa. Ve čtvrtek to uvedl mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Firma také odmítá možnost střetu zájmů premiéra a společnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Schválené usnesení je pouze politickou proklamací. Nemá žádnou právní váhu. Na druhou stranu je bezprecedentním zásahem do podnikatelského prostředí v České republice, svobodného trhu a rovných podmínek pro podnikání. Účelově diskriminuje pouze jednu vybranou skupinu firem a ohrožuje pracovní místa tisíců jejich zaměstnanců,“ podotkl Hanzelka.

Babiš podle něj učinil všechno, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje, a to že vložil akcie firem do svěřenských fondů, společnost neřídí a neovládá. „Pokud Agrofert čerpá nějakou veřejnou podporu, děje se tak vždy plně v souladu se zákonem. Firma vždy splnila všechna požadovaná kritéria, což je ve všech případech potvrzeno opakovanými kontrolami příslušných úřadů,“ dodal mluvčí.

Firma i nadále prohlašuje, že dotace neoprávněně nečerpá, ani z nich nežije nebo na nich není závislá. „Dle aktuální verze auditu Evropské komise jsou podle veřejně dostupných informací předmětem dalšího zkoumání a upřesňování kvůli údajnému střetu zájmů přibližně sto dotací pro všech 220 firem koncernu už pouze tři dotace s vyplacenými prostředky ve výši 3,1 milionu korun,“ uzavřel Hanzelka.

Rezoluce českou opozici nepřekvapuje

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček vnímá rezoluci europoslanců za politickou deklaraci, upozorňuje, že dotační kauza je záležitostí premiéra Babiše, nikoliv sociálních demokratů. „Z právního hlediska deklarace neříká nic nového, podstatný je další postup Evropské komise. ČSSD zajímá především to, aby jakékoliv náklady neplatili čeští daňoví poplatníci,“ zdůrazňuje ministr vnitra.

Podobně se vyjádřil rovněž poslanec sociálních demokratů Ondřej Veselý. „Není možné, aby Česká republika zpětně nevymáhala tyto věci po příjemci dotací, včetně případných penále,“ řekl k možnosti, kdy se prokáže střet zájmů.

Opoziční politici považují střet zájmů premiéra za jasný, takže je usnesení nepřekvapuje. Předsedové opozičních stran uvedli, že Babiš by měl záležitost řešit, v současnosti je totiž mimo jiné příčinou špatné pozice České republiky u partnerů v zahraničí. Podle nich by měl odejít z politiky, nebo zajistit, aby holding Agrofert nepobíral dotace.

„Usnesení EP jasně ukazuje, jak špatnou pozici má Česko pod vedením současné vlády u partnerů v zahraničí. Premiér dělá ostudu, vicepremiér plánuje cesty do Moskvy a ministr zahraničí je neviditelný. Tato vláda není schopna hájit zájmy ČR,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura je přesvědčen, že činnost českých občanů v Česku mají posuzovat české orgány podle českých zákonů. „Opakovaně vyzývám české soudy, aby rozhodly ve věci pana premiéra,“ uvádí Okamura, podle nějž by cizinci neměli mluvit do toho, jak se mají lidé v Česku chovat. 

Lídr Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan zase sdělil, že rezoluci nepovažuje za žádné překvapení. „Opakovaně jsme upozorňovali, že Babiš je ve střetu zájmů, a to nejen v čerpání dotací. Naprosto rozumím i rozčarování našich unijních partnerů,“ uvedl.

„Slova premiéra, že rozhodnutí EP narušují naši svrchovanost, jsou nechutná. Pokud nechce, aby ho europoslanci řešili, ať dotace Agrofert nepobírá. To by ale jeho firmy za moc nestály,“ zareagovala na Twitteru šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na dřívější Babišovo vyjádření.

Adamová poté uvedla, že nikomu se nemůže líbit, když lidé ze svých daní platí podnikání jednoho miliardáře, který jako předseda vlády může ovlivňovat podmínky ve svůj prospěch. Nabízí se podle ní tři řešení. „Buď Andrej Babiš odejde z funkcí, zcela se vzdá Agrofertu, anebo jeho firmy nebudou pobírat ani korunu z veřejných peněz. Dle jeho reakcí vidíme už dávno, že ani jedno nehrozí,“ uvedla.

Nahrávám video

Střet zájmů je evidentní, řekl Jurečka

Předseda lidovců Marian Jurečka považuje Babišův střet zájmů za evidentní. „Měl by přestat dělat mlhu a respektovat konečný audit Evropské komise a střet zájmů vyřešit. Naše úřady by na to měly jasně reagovat, investiční dotace nevyplácet a již vyplácené požadovat vrátit do poslední koruny, aby to neplatil český občan,“ sdělil Jurečka.

Předseda KSČM Vojtěch Filip oproti tomu doporučuje Babišovi hledat způsob, jak být zároveň v politice a podnikat, aby při tom postupoval podle zákona. „U nás je to zejména změna občanského zákoníku v ustanovení o svěřenských fondech,“ uvedl.

Babiš má o sobě příliš velké mínění, jeho volební výsledek evropské zákonodárce nezajímá, je přesvědčen europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. „Ale není jim jedno, když evropské peníze má brát člověk, který je jedním z nejbohatších Čechů, když jsou určeny pro malé a střední podnikatele a mají podporovat ty chudší,“ prohlásil s tím, že je logické, když se například německým zástupcům v EP nelíbí, že daně, které odvádí bavorští sedláci, mají končit v Agrofertu.

Za právně nezávazné usnesení, které nebere příliš vážně, považuje rezoluci Evropského parlamentu český prezident Miloš Zeman.

Bruselská hrozba může Babiše posílit, uvažuje politolog

Podle politologa Lukáše Valeše z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni usnesení europoslanců vypadá jako snaha upozornit, co si zákonodárci o českém premiérovi myslí. Rezoluce bude mít vliv, otázka je, jaký, míní Valeš. „Může to dopadnout přesně naopak, než evropští zákonodárci zamýšlejí,“ řekl ČT24.

Český ministerský předseda dle politologa začal hrát na nacionalistickou notu a prezentuje se jako oběť bruselských rejdů a udávání ze strany europoslanců Pirátů a TOP 09. „Tato hrozba z Bruselu by ho paradoxně mohla posílit, protože zatím protibruselskou kartu hraje zejména SPD a je v České republice velmi populární,“ domnívá se Valeš.

Nahrávám video

Politickou záležitost podle jeho slov dělá z parlamentního usnesení fakt, že rozhodnout o případném porušení legislativy může pouze Soudní dvůr EU, nikoliv zákonodárci. „Dokud nepadne rozhodnutí nezávislého soudu, je to jen a jen politický názor. I proto se domnívám, že se jedná o politickou deklaraci, která má v očích voličů znevěrohodnit Andreje Babiše,“ uzavírá Valeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...