Evropské státy jsou odzbrojeny, míní Turek. Zdechovský chválil Bílou knihu

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Ve středu zveřejněný dokument Evropské komise Bílá kniha, který se věnuje posílení evropské obranyschopnosti, je podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jedním z nejvíce propracovaných dokumentů, které během svého působení v Evropském parlamentu viděl.

„Věřím, že Bílá kniha bude dobrý základ k diskuzi. Vidím spoustu míst, které je potřeba zkonkretizovat,“ prohlásil europoslanec KDU-ČSL. Dodal, že evropský obranný průmysl potřebuje zaručené půjčky, aby mohl vyrábět. „Je důležité v tom najít shodu a systematicky to podporovat,“ řekl Zdechovský.

„Bílá kniha je dobrým podkladem pro další debatu,“ shoduje se se Zdechovským europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). „Je to dobrý základ, abychom se posunuli dál, abychom v rámci stávajících pravidel, které rozvolníme, a v rámci stávajících zdrojů, které máme k dispozici, přeskládali naše priority,“ dodal.

„Evropské státy jsou odzbrojeny, naše armády nejsou v perfektním stavu. Měli bychom normalizovat stav, který máme s USA,“ prohlásil Turek. Podle jeho názoru někteří evropští politici dělají vše pro to, aby se vztah s USA zhoršil.

Pro evropskou obranyschopnost je podle Turka klíčová pozice evropských států v Severoatlantické alianci, která má silnou vyjednávací pozici. Pro posílení evropské obrany by využil soukromé investice. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z NATO považuje za zdvižený varovný prst. „Američané nám tvrdým vyjadřováním a tvrdým chováním dávají jasně najevo, že bychom se měli vzpamatovat,“ dodal.

„Přestože nemusíme se vším, co říká Donald Trump, souhlasit, tak ten jeho budíček je velmi zásadní. Myslím si, že bychom si z toho měli vzít ponaučení a konečně investovat do naší obranyschopnosti, co jen bude v našich silách,“ míní Krutílek.

„Na Evropské radě se navrhuje to, že se dluhová brzda odbrzdí a že se státy budou moci díky ReArm Europe zadlužovat mnohem rychleji a mnohem více. Přitom my víme, že Evropská unie a eurozóna jsou již extrémně zadluženy,“ varoval také Turek. Připomněl, že dosud všechny evropské státy měly dohodu, že se mohou zadlužovat pouze určitým tempem.

„Byla by chyba si myslet, že to, co jsme ztratili v oblasti digitalizace, moderních technologií, vykompenzujeme v oblasti zbrojních technologií. Musíme urychlit rozvoj těch oblastí, ve kterých Evropa za svými konkurenty zaostala,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Konkurenceschopnost Evropské unie

„Evropská unie potřebuje reformu. Je potřeba se na ni kouknout, aby byla štíhlou štikou v rybníku plném líných kaprů,“ prohlásil Zdechovský. Zdůraznil, že EU je obchodní partner, který „drží slovo“. Důležité je také podle něj zvýšit konkurenceschopnost v oblasti IT.

Podle Zdechovského lze snížení byrokracie dosáhnout revizí starších regulací. „Při cestě po českých firmách jsem narazil na dvě evropské regulace, které byly přijaty v devadesátých letech. V současné době nemají žádný význam, ale protože ty regulace stále existují, tak komplikují vývoz zboží do třetích zemí,“ dodal.

Evropa má řadu agentur, které neslouží k ničemu, prohlásil dále europoslanec. Některé z celkem 37 agentur by proto zrušil a jejich pole působnosti převedl pod Evropskou komisi. Na světové dění lze podle něj reagovat více dynamicky.

Podle Turka USA berou jako nepřijatelné, že EU dává v rámci Green Dealu peníze čínským firmám na výrobu baterií do elektromobilů. V listopadu 2024 napsal deník Financial Times, že EU chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům.

Niedermayer prohlásil, že změny, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost EU, blokují členské země. Zmínil například prohloubení společného evropského trhu nebo podporu pro vyjednávání obchodních smluv se třetími stranami. Jedná se podle něj o body, které mohou kompenzovat ztráty v případě, že by Trump zavedl cla proti EU.

Zachování práva veta

V otázce zrušení práva veta a jednomyslnosti při rozhodování členských států je podle Zdechovského potřeba zcela změnit koncept Unie, což je debata na několik let, dodal. „Já bych byl rád, kdyby se jednota EU udržela,“ řekl k tomu Niedermayer. Podle něj ji není možné vynutit změnou pravidel. „Zároveň úplně chápu, že trpělivost s lidmi, jako je Viktor Orbán má své limity,“ dodal.

Evropská unie si už zvykla, že Maďarsko nepodporuje pomoc pro Ukrajinu, dodal k věci Zdechovský. Důležitější je podle něj to, že se 26 států shodlo, že chce s Kyjevem úzce spolupracovat v otázce evropské obrany nebo hospodářské spolupráce.

„Viktor Orbán se rozhodl izolovat. Je dvacátým sedmým státem. Když dvacet šest států se na něčem shodne a najde ten evropský soulad, tak přeci není možné, aby jeden stát ten soulad zničil, zablokoval, a tak i ohrozil zájmy celé Evropy,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN).

„Vždycky za hnutí ANO jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme, aby měla prostředky se bránit, odsoudili jsme Rusko jako agresora,“ uvedla europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Podle ní v rámci summitu Evropské unie či Evropské rady by mělo dojít ke společnému konsenzu. Proto by podle ní ještě stálo za to jednat s maďarským premiérem. „Jsem vždycky zastánce toho, že každá země Evropské unie má právo mít svou vlastní zahraniční politiku, obrannou politiku a tak dále,“ dodala.

Pokud se premiér Maďarska domáhá toho, že na Ukrajině má zavládnout mír, tak je v pořádku, že se nepřidal k závěrům summitu EU, míní europoslanec Ivan David (SPD). „Naopak vidím problém ve snaze vést válku do posledního Ukrajince,“ dodal.

Územní celistvost Ukrajiny

„Pokud budeme jednat o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tak pravděpodobně bude muset docházet k nějakým kompromisům. Pokud Evropská unie tvrdohlavě stojí za tím, že musí být zachována plná územní celistvost, tak se vzdalujeme od mírových rozhovorů,“ míní Dostálová. Během vyjednávání příměří v rusko-ukrajinské válce by Evropské unie měla podpořit iniciativu Trumpa, míní Turek, ale nepovažuje za nezbytné, aby se sama zapojila.

Podpora územní celistvosti Ukrajiny podle Farského znamená, že EU trvá na mezinárodním právu. „To není důležité pro velké země, které si svou vůli prosadí. To je zásadní pro země, jako je Česká republika,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...