Evropské státy jsou odzbrojeny, míní Turek. Zdechovský chválil Bílou knihu

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Ve středu zveřejněný dokument Evropské komise Bílá kniha, který se věnuje posílení evropské obranyschopnosti, je podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) jedním z nejvíce propracovaných dokumentů, které během svého působení v Evropském parlamentu viděl.

„Věřím, že Bílá kniha bude dobrý základ k diskuzi. Vidím spoustu míst, které je potřeba zkonkretizovat,“ prohlásil europoslanec KDU-ČSL. Dodal, že evropský obranný průmysl potřebuje zaručené půjčky, aby mohl vyrábět. „Je důležité v tom najít shodu a systematicky to podporovat,“ řekl Zdechovský.

„Bílá kniha je dobrým podkladem pro další debatu,“ shoduje se se Zdechovským europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). „Je to dobrý základ, abychom se posunuli dál, abychom v rámci stávajících pravidel, které rozvolníme, a v rámci stávajících zdrojů, které máme k dispozici, přeskládali naše priority,“ dodal.

„Evropské státy jsou odzbrojeny, naše armády nejsou v perfektním stavu. Měli bychom normalizovat stav, který máme s USA,“ prohlásil Turek. Podle jeho názoru někteří evropští politici dělají vše pro to, aby se vztah s USA zhoršil.

Pro evropskou obranyschopnost je podle Turka klíčová pozice evropských států v Severoatlantické alianci, která má silnou vyjednávací pozici. Pro posílení evropské obrany by využil soukromé investice. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z NATO považuje za zdvižený varovný prst. „Američané nám tvrdým vyjadřováním a tvrdým chováním dávají jasně najevo, že bychom se měli vzpamatovat,“ dodal.

„Přestože nemusíme se vším, co říká Donald Trump, souhlasit, tak ten jeho budíček je velmi zásadní. Myslím si, že bychom si z toho měli vzít ponaučení a konečně investovat do naší obranyschopnosti, co jen bude v našich silách,“ míní Krutílek.

„Na Evropské radě se navrhuje to, že se dluhová brzda odbrzdí a že se státy budou moci díky ReArm Europe zadlužovat mnohem rychleji a mnohem více. Přitom my víme, že Evropská unie a eurozóna jsou již extrémně zadluženy,“ varoval také Turek. Připomněl, že dosud všechny evropské státy měly dohodu, že se mohou zadlužovat pouze určitým tempem.

„Byla by chyba si myslet, že to, co jsme ztratili v oblasti digitalizace, moderních technologií, vykompenzujeme v oblasti zbrojních technologií. Musíme urychlit rozvoj těch oblastí, ve kterých Evropa za svými konkurenty zaostala,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Konkurenceschopnost Evropské unie

„Evropská unie potřebuje reformu. Je potřeba se na ni kouknout, aby byla štíhlou štikou v rybníku plném líných kaprů,“ prohlásil Zdechovský. Zdůraznil, že EU je obchodní partner, který „drží slovo“. Důležité je také podle něj zvýšit konkurenceschopnost v oblasti IT.

Podle Zdechovského lze snížení byrokracie dosáhnout revizí starších regulací. „Při cestě po českých firmách jsem narazil na dvě evropské regulace, které byly přijaty v devadesátých letech. V současné době nemají žádný význam, ale protože ty regulace stále existují, tak komplikují vývoz zboží do třetích zemí,“ dodal.

Evropa má řadu agentur, které neslouží k ničemu, prohlásil dále europoslanec. Některé z celkem 37 agentur by proto zrušil a jejich pole působnosti převedl pod Evropskou komisi. Na světové dění lze podle něj reagovat více dynamicky.

Podle Turka USA berou jako nepřijatelné, že EU dává v rámci Green Dealu peníze čínským firmám na výrobu baterií do elektromobilů. V listopadu 2024 napsal deník Financial Times, že EU chce přimět čínské společnosti, aby výměnou za evropské dotace předávaly technologie evropským podnikům.

Niedermayer prohlásil, že změny, které by mohly zvýšit konkurenceschopnost EU, blokují členské země. Zmínil například prohloubení společného evropského trhu nebo podporu pro vyjednávání obchodních smluv se třetími stranami. Jedná se podle něj o body, které mohou kompenzovat ztráty v případě, že by Trump zavedl cla proti EU.

Zachování práva veta

V otázce zrušení práva veta a jednomyslnosti při rozhodování členských států je podle Zdechovského potřeba zcela změnit koncept Unie, což je debata na několik let, dodal. „Já bych byl rád, kdyby se jednota EU udržela,“ řekl k tomu Niedermayer. Podle něj ji není možné vynutit změnou pravidel. „Zároveň úplně chápu, že trpělivost s lidmi, jako je Viktor Orbán má své limity,“ dodal.

Evropská unie si už zvykla, že Maďarsko nepodporuje pomoc pro Ukrajinu, dodal k věci Zdechovský. Důležitější je podle něj to, že se 26 států shodlo, že chce s Kyjevem úzce spolupracovat v otázce evropské obrany nebo hospodářské spolupráce.

„Viktor Orbán se rozhodl izolovat. Je dvacátým sedmým státem. Když dvacet šest států se na něčem shodne a najde ten evropský soulad, tak přeci není možné, aby jeden stát ten soulad zničil, zablokoval, a tak i ohrozil zájmy celé Evropy,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN).

„Vždycky za hnutí ANO jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme, aby měla prostředky se bránit, odsoudili jsme Rusko jako agresora,“ uvedla europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. Podle ní v rámci summitu Evropské unie či Evropské rady by mělo dojít ke společnému konsenzu. Proto by podle ní ještě stálo za to jednat s maďarským premiérem. „Jsem vždycky zastánce toho, že každá země Evropské unie má právo mít svou vlastní zahraniční politiku, obrannou politiku a tak dále,“ dodala.

Pokud se premiér Maďarska domáhá toho, že na Ukrajině má zavládnout mír, tak je v pořádku, že se nepřidal k závěrům summitu EU, míní europoslanec Ivan David (SPD). „Naopak vidím problém ve snaze vést válku do posledního Ukrajince,“ dodal.

Územní celistvost Ukrajiny

„Pokud budeme jednat o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tak pravděpodobně bude muset docházet k nějakým kompromisům. Pokud Evropská unie tvrdohlavě stojí za tím, že musí být zachována plná územní celistvost, tak se vzdalujeme od mírových rozhovorů,“ míní Dostálová. Během vyjednávání příměří v rusko-ukrajinské válce by Evropské unie měla podpořit iniciativu Trumpa, míní Turek, ale nepovažuje za nezbytné, aby se sama zapojila.

Podpora územní celistvosti Ukrajiny podle Farského znamená, že EU trvá na mezinárodním právu. „To není důležité pro velké země, které si svou vůli prosadí. To je zásadní pro země, jako je Česká republika,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...