Evropská unie je silná a životem pulzující organizace, řekl Biden na summitu G7

Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace, řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni. Lídři EU apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal.

„Domnívám se, že Evropská unie je neskutečně silná a pulzující entita, která velkou mírou přispívá ke schopnosti západní Evropy reagovat na ekonomické problémy a je páteří a oporou NATO,“ prohlásil Biden při dvoustranném jednání se svým francouzským protějškem.

Vrcholná schůzka aliance přitom čeká šéfa Bílého domu v Bruselu hned v pondělí, o den později bude jednat s šéfy unijních institucí.

Biden a Macron na summitu v Carbis Bay spolu s dalšími představiteli ekonomicky silných zemí G7 jednají o pandemii koronaviru, životním prostředí, bezpečnosti, vztazích s Čínou a hospodářských tématech.

Jeden z přítomných reportérů se ho zeptal, zda jsou podle něj „USA zpět“, na což šéf Bílého domu reagoval pobídkou, aby otázku zodpověděl Macron. „Ano, zcela určitě,“ odpověděl francouzský prezident. „Je skvělé mít amerického prezidenta, který má velký zájem o spolupráci,“ pokračoval Macron.

Předchozí americký prezident Donald Trump ve vztazích se spojenci NATO volil soupeřivý přístup, připomněla agentura AP. Biden ale podle Macrona dal najevo, že partnerství je klíčové pro úspěšné vedení.

Výzva pro Johnsona

Evropští lídři na summitu apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal. Johnson reagoval, že Británie udělá „cokoli“, aby ochránila svoji územní celistvost v hrozícím obchodním sporu s Bruselem, a varoval, že by Londýn mohl jednostranně pozastavit severoirský protokol, který je součástí pobrexitové dohody.

Macron nabídl Johnsonovi reset, tedy nový start vztahů obou zemí za podmínky, že se Johnson vrátí k dodržování brexitové dohody. Stejný požadavek zdůraznila při setkání s britským premiérem také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Agentura Reuters píše, že ačkoli odpoutání Británie od EU bylo loni dokončeno, vztahy Londýna s blokem, zejména se sousední Francií, se zhoršily. Macron se stal nejhlasitějším kritikem Londýna za jeho odmítání dodržet podmínky brexitové dohody.

Před hlavním jednáním skupiny G7 se Johnson sešel s Macronem, von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. S Merkelovou se Johnson podle prohlášení své kanceláře shodl na tom, že Británie a Německo musí na bilaterální úrovni spolupracovat, posílit obchod a bezpečnost a rozšířit kontakty občanů obou zemí. Jednali spolu také o zahraničních tématech jako Číně a Rusku.

Macron podle agentur zdůraznil, že Francie a Británie mají společné zájmy, ale jejich vztahy se mohou zlepšit jedině, když Johnson dodrží své závazky plynoucí ze smluv kolem brexitu. „Prezident řekl Borisi Johnsonovi, že je třeba britsko-francouzské vztahy resetovat. Možné to bude, když (Johnson) splní slovo, jež dal Evropanům,“ sdělil zdroj, který agentura Reuters nejmenovala.

Také Von der Leyenová britskému premiérovi řekla, že musí dodržet to, co podepsal. Zdůraznila, že sedmadvacítka je v tomto bodě jednotná. „Obě strany musejí dodržet, na čem se dohodly,“ řekla.

Neshody se týkají severoirského protokolu, který počítá s tím, že se Severní Irsko bude řídit stejnými obchodními pravidly jako EU, aby se zabránilo vytvoření tvrdé hranice mezi tímto územím a Irskem. Londýn však k nelibosti unie jednostranně odložil slíbené kontroly zboží na trase mezi zbytkem Británie a Severním Irskem, neboť podle Johnsonovy vlády narušují každodenní pohyb zboží do Severního Irska. Britský premiér EU vyzývá, aby projevila větší pružnost a usnadnila obchodování Británie s touto svou částí, která přímo sousedí s Irskem coby členskou zemí EU.

Johnson televizi Sky News řekl, že Británie udělá „cokoli“, aby v obchodním sporu s EU ochránila svoji územní celistvost. „Mluvil jsem tu dnes s několika našimi přáteli, kteří, jak se zdá, nechápou, že Spojené království je jeden stát,“ okomentoval sobotní jednání G7. Britský premiér také varoval, že v případě potřeby nebude Británie váhat uplatnit článek 16 severoirského protokolu. Ten umožňuje jednostranná ochranná opatření při neočekávaných negativních dopadech zachování jednotného trhu.

Johnsonova kancelář pak po premiérových dvoustranných jednáních oznámila, že premiér své evropské partnery ohledně plnění severoirského protokolu vyzval „k všestrannému kompromisu“. „Dal najevo, že je Británie odhodlaná hledat praktické řešení v rámci protokolu, které ochrání velkopáteční dohodu a bude minimalizovat dopad na každodenní život lidí v Severním Irsku,“ uvedla Downing Street. Velkopáteční mírová dohoda z roku 1998 ukončila desetiletí násilí mezi protestanty a katolíky, usilujícími o odtržení Severního Irska od Británie.

Summit doprovázejí protesty

Summit G7 jedná především o pandemii koronaviru, životním prostředí, bezpečnosti, vztazích s Čínou a hospodářských tématech. Na podnět amerického prezidenta Joea Bidena se lídři dohodli na mimořádně nákladném plánu podpory rozvoje infrastruktury chudých zemí. Biden a ostatní podle Reuters doufají, že jejich plán zvaný Vybudujme spolu lepší svět (B3W – Build Back Better World) bude správnou odpovědí Číně, jejíž Hedvábná stezka zahrnuje investice v řádu bilionů dolarů v regionech od Asie po Evropu.

Společně pomohou rozvojovým zemím zlepšit a rozvinout infrastrukturu, ale projekty se mají týkat také klimatu, zdravotnictví a technologií. Peníze poskytnou všechny státy skupiny a zapojí také soukromé subjekty. Bílý dům oznámil, že to pomůže zúžit náklady 40 bilionů dolarů (840 bilionů korun), které jsou potřebné do roku 2035 na pomoc rozvojovému světu.

„Nejde jenom o to postavit se nebo se utkat s Čínou. Dosud jsme nenabídli alternativy, které by odrážely naše hodnoty, normy a náš způsob podnikání,“ citoval Reuters svůj zdroj z Bílého domu. Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že s ohledem na čínskou Hedvábnou stezku je pro země G7 správné „rychleji a efektivněji načrtnout podobu své politiky rozvoje“.

Před komplexem, kde se summit koná, se podle agentury AP shromáždily tisíce aktivistů, kteří upozorňují na změny klimatu a chtějí připomenout své požadavky vůči nejvlivnějším politikům světa. S papírovými maskami v podobě účastníků summitu a v plátěných lehátkách se aktivisté z charitativní organizace OXFAM snažili upozornit, že se bohaté státy musejí přičinit ke snížení škodlivých emisí a pomoci těm, kdo jsou klimatickými změnami nejvíc ohrožení. Přímořským městem Falmouth, které leží asi 35 kilometrů od letoviska Carbis Bay, pak prošel průvod organizovaný ekologickým hnutím Extinction Rebellion.

Lidé protestovali také na moři u pláže Gyllyngvase ve městě Falmouth
Zdroj: ČTK/AP/Alastair Grant

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 13 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...