Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.
„Vzhledem k vysokým nákladům na energie a k ostré a často nepoctivé světové konkurenci potřebuje náš průmysl naléhavě podporu,“ napsala Komise. Dohoda o čistém průmyslu podle ní urychlí dekarbonizaci a zároveň zabezpečí budoucnost průmyslové výroby v Evropě. „Dohoda o čistém průmyslu je plán, díky kterému bude dekarbonizace pro evropský průmysl dosažitelná a zisková,“ uvedla EK.
Dohoda je součástí širšího balíku návrhů, které mají omezit byrokratickou zátěž a podpořit ekologickou transformaci ekonomiky EU. Evropská komise doufá, že tyto návrhy pomohou evropskému průmyslu v konkurenčním boji s rivaly z Číny a Spojených států, uvedla agentura Reuters.
„Evropa není pouze kontinentem průmyslových inovací, ale také kontinentem průmyslové výroby. Poptávka po ekologicky šetrných produktech však zpomaluje a některé investice se přesouvají do jiných regionů,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „Víme, že evropským podnikům stále stojí v cestě příliš mnoho překážek, od vysokých cen energií až po nadměrnou regulační zátěž. Dohoda o čistém průmyslu má přetnout pouta, která naše podniky stále brzdí,“ dodala.
EK také upozornila, že Evropská unie bude pokračovat v plnění cílů takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), která stanoví harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv.
Zpráva o udržitelnosti má být povinná pro méně firem
K vyšší konkurenceschopnosti má přispět i další změna unijních pravidel, která například snižuje počet společností povinných podávat zprávy o udržitelnosti, uvedl evropský komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis.
Změny se týkají směrnice o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků. Podle CSRD by společnosti měly podávat nefinanční informace o environmentálních, sociálních a správních tématech, tedy o dopadech svého podnikání na okolí. Podle návrhu by se však nové povinnosti týkaly pouze firem s více než tisíci zaměstnanci.
Pravidla se v současnosti vztahují na firmy s více než 250 zaměstnanci, přičemž EK uvedla, že tato změna osvobodí čtyřicet tisíc společností, tedy osmdesát procent všech firem, na které se původně měla politika vztahovat.
Fiala: Klimatické cíle a podpora průmyslu se těžko spojují
Premiér Fiala vyjádřil pochybnosti o tom, zda bude Dohoda o čistém průmyslu úspěšná. „Na první pohled se zdá, že jsou spojovány protichůdné trendy, kdy na jedné straně je to podpora průmyslu, na druhé straně zachování Green Dealu,“ zmínil. Podle premiéra bude Česko v Unii nadále usilovat o vytvoření aliance států, které budou chtít kvůli posílení konkurenceschopnosti revidovat klimatické cíle EU.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že úsilí o dekarbonizaci zvyšuje náklady evropských firem. Tím se podle něj snižuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu. Omezení, která firmy musejí přijímat kvůli snížení emisí, pak podle něj motivuje evropské podniky k investicím mimo Unii.
Stanjura také zdůraznil, že dohoda nepočítá se zvyšováním výdajů na obranu, ke kterému budou muset evropské země přistoupit. „Nebudeme mít na zvýšení výdaje na obranu a nezměněný objem dekarbonizace peníze,“ varoval. Dodal, že nedostatek potřebných peněz nelze řešit zvyšováním zadlužení.
Zástupci českého průmyslového svazu unijní plán kritizují za jeho podle nich nedostatečnou reflexi upadající konkurenceschopnosti Evropy a současné geopolitické situace. Komisi dále vyčítají zejména absenci konkrétních opatření a zásadních změn, stejně jako pokračování dosavadních ekologických cílů, jako je například požadavek na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 a uhlíkovou neutralitu do roku 2050.
Plán snížení nákladů na energie
Komise dále předložila plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany. Cílem je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu korun) ročně.
„Snižujeme ceny energií a zvyšujeme konkurenceschopnost. Ceny energií v Evropě jsme už výrazně snížili zdvojnásobením obnovitelných zdrojů. Nyní jdeme o krok dál s Akčním plánem pro dostupnou energii jako součást naší Dohody o čistém průmyslu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. S novým plánem podle ní blok dosáhne „předvídatelnějších cen a silnějších propojení v celé Evropě“.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen sdělil, že vysoké ceny energií snižují unijní konkurenceschopnost. „Platíme za energii třikrát, čtyřikrát tolik než naši konkurenti ve Spojených státech. Zároveň naši občané nezvládají platit účty za energie, což je nepřípustné. Ceny za energie musíme zásadně snížit,“ uvedl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
Jörgensen dále sdělil, že se jedná také o otázku bezpečnosti. „V Evropské unii stále nakupujeme ruský plyn, čímž nepřímo pomáháme (ruskému vládci Vladimiru) Putinovi financovat válku (proti Ukrajině). Od začátku války jsme dovezli fosilní paliva z Ruska v hodnotě, která se rovná nákladům na 245 bojových letounů, což je neudržitelné,“ dodal s tím, že sedmadvacítka musí být na fosilních palivech z Ruska nezávislá.
