Evropská komise potvrdila cíl, aby nová auta v EU byla v roce 2035 bez emisí

Nahrávám video

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

„Držíme se cílů pro rok 2035,“ sdělil podle agentury Reuters na tiskové konferenci eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas. Evropská komise nicméně v pondělí navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Česká vláda však hodlá usilovat o prodloužení tohoto období.

„Pokládáme za vhodnější řešení, aby to bylo pětileté období, z něhož se bude vycházet při tom budoucím výpočtu možných sankcí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Budeme se držet dohodnutých emisních cílů, ale s pragmatickým a flexibilním přístupem. Naším společným cílem je mít v Evropě udržitelný, konkurenceschopný a inovativní automobilový průmysl, který bude prospěšný pro naše občany, ekonomiku i životní prostředí,“ uvedla ve středeční tiskové zprávě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

„Je to velmi silný kompromis a jsem přesvědčená, že v této podobě to může projít Evropským parlamentem,“ okomentovala tříleté prodloužení lhůty europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Podle europoslance za ANO Ondřeje Knotka však evropské automobilky čeká „náraz do zdi“. „Cíl 2035 je třeba zrušit a nechat to na trhu,“ poznamenal.

Slabá poptávka. A konkurence z Číny

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává zhruba třináct milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 tisíc lidí.

V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. „Chci, aby se náš evropský automobilový průmysl ujal vedení. Budeme podporovat domácí produkci, abychom se vyhnuli strategickým závislostem, zejména ve výrobě baterií,“ informovala.

Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla opatření EK s konkurencí Číny a americkými cly nekalkulují dostatečně, dodal ale, že „vidí náznaky správným směrem“. „Jedny z doporučení, které jsme v rámci strategického dialogu, který probíhal, dávali, bylo i využít podobná opatření, která vůči nám konkurenční státy uplatňují. Návrh v návaznosti na naše připomínky obsahuje řadu možností, jak tímto směrem jít, ale v tuto chvíli není konkrétní,“ podotkl Petzl.

Nahrávám video

Pět prioritních oblastí

Akční plán vypracovaný na základě těchto rozhovorů se podle EK zabývá pěti prioritními oblastmi, a to inovacemi a digitalizací, přechodem k čisté mobilitě, zajištěním konkurenceschopnosti odvětví a odolnosti dodavatelského řetězce, zlepšováním kvalifikace pracovníků a řešením sociálních záležitostí a zaručením rovných podnikatelských podmínek a konkurenčního prostředí.

Komise rovněž uvedla, že bude se všemi členskými státy EU spolupracovat na výměně zkušeností ohledně opatření na podporu prodeje automobilů s nulovými emisemi spotřebitelům. Na základě této spolupráce doporučí vhodná opatření a nastíní, jaké zdroje budou moci členské státy využít k jejich financování. Komise plánuje také kroky na pomoc pracovníkům, kterých se dotkne transformace automobilového průmyslu spojená s přechodem k nulovým emisím.

„Prostřednictvím tohoto akčního plánu podnikáme rozhodné kroky k posílení evropské průmyslové základny, urychlení digitalizace a podpoře čisté mobility,“ uvedl Tzitzikostas. „Náš cíl je jasný: zajistit, že příští generace automobilů se bude v Evropě nejen vyrábět, ale také inovovat, že bude využívat evropské technologie a že bude stát na evropských hodnotách,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...