Europoslanci podpořili návrh zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Ve středu schválený návrh počítá s tím, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se má týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Zákonodárci hlasovali zatím jen o pozici parlamentu k návrhu Komise. Následovat bude posléze jednání zástupců EP a EK se zástupci Rady EU, tedy členských zemí, takzvaný trialog. Výsledný kompromis bude znovu potvrzovat parlament i Rada.

Podle zprávy, o níž hlasovali europoslanci, je na světě nyní víc než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují přes třicet procent světových emisí CO2.

Přísnější normy pro emise CO2 mají přimět automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory a zaměřily se na elektromobily. Opatření je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, aby do roku 2050 Unie dosáhla uhlíkové neutrality.

Reakce poslanců jsou smíšené

Opatření podle některých názorůsekundárně ovlivní trh s ojetinami. „Jejich ceny pravděpodobně půjdou nahoru, protože na trhu bude panovat minimálně po přechodnou dobu nejistota. Ceny budou zvedat také nové vozy (de facto jen elektromobily), které budou drahé úměrně tomu, jak drahé budou jejich baterie,“ myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zklamání vyjádřila europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která hlasování označila za „ránu českému automobilovému průmyslu“. „Počítejme s tím, že to způsobí pořádný průvan v peněženkách spotřebitelů. Budu i proto doufat, že členské státy v následných jednáních najdou kompromisní řešení, které zmírní dopady na firmy a zlepší výhledy lidí na koupi nových vozů,“ uvedla Dlabajová.

Nizozemský europoslanec a zpravodaj zprávy EP k tomuto legislativnímu návrhu Jan Huitema schválení přivítal. „S těmito standardy vytváříme přehledné prostředí pro automobilový průmysl a můžeme stimulovat inovace a investice pro výrobce automobilů,“ tvrdí. „Kromě toho nákup a jízda bezemisních vozů pro spotřebitele zlevní,“ dodal.

Emise z vytápění

Europoslanci hlasovali také o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy. Konkrétně jednali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla, než navrhla Komise.

Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Změny emisních povolenek v letectví prošly

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců. Reformu emisního trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve výboru pro životní prostředí.

S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Ve druhém podvečerním bloku je čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zcela zakázat výrobu aut se spalovacími motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...