EU se bude odkladem brexitu zabývat až po hlasování v Británii. Ve hře je i červnový termín

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi patnácti minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo, a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl po jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.

Velvyslanci se také shodli, že ze závěrů posledního unijního summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na europarlamentu, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve vyjádřil názor, že Unie by neměla na další odklad brexitu přistupovat. Všeobecně si ale pozorovatelé myslí, že sedmadvacítka by nechtěla být zodpovědná za následky odchodu Velké Británie bez dohody, tudíž další odklad nejspíš schválí.

Nahrávám video
Události: Johnson požádal EU o odklad brexitu, sám ho ale nechce
Zdroj: ČT24

Nový termín: leden či červen

Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, v neděli uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.

Britský list The Sunday Times s odvoláním na své unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu prosadit.

Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.

Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.

O brexitové dohodě měl v sobotu hlasovat britský parlament, vůbec se k tomu ale nedostal, protože místo toho sněmovna schválila dodatek, který odkládá odsouhlasení smlouvy na dobu, kdy budou přijaty potřebné prováděcí zákony. Autoři návrhu se tak snaží odvrátit možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu.

Johnson poté poslal do Bruselu dopis s žádostí o odklad termínu brexitu, jak ho k tomu nutí zákon prosazený parlamentem, ovšem dopis nepodepsal. Místo toho připojil druhý vzkaz, v němž uvádí, že další odklad sám považuje za chybu.

Odejdeme koncem října, zůstává odhodlána Johnsonova vláda

„Ten dopis poslal jen proto, že to vyžadoval parlament,“ uvedl de facto Johnsonův náměstek Michael Gove. Rozhodnutí Dolní sněmovny podle něj „nezmění postoj vlády ani její odhodlání“ odejít z Unie do konce října.

Kvůli nejnovějšímu vývoji ohledně brexitu se zvýšilo riziko, že Británie odejde na konci října i přesto, že nebude mít vyjednanou dohodu. „Kvůli včerejšímu (sobotnímu) hlasování nemůžeme zaručit, že žádost o odklad bude schválena,“ zdůraznil Gove.

Stanovisko odchodu k plánovanému datu podpořil i ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého parlament Johnsona neumlčí. S dalším odkladem podle něj nesouhlasí ani evropské státy. „(Johnson) tu dohodu má. Vypadá to, že máme potřebná čísla v Dolní sněmovně. Proč to parlament neschválil? To nás čeká příští týden,“ uvedl Raab.

Tento scénář po neúspěšném hlasování zmínil i Johnson, jehož vláda má v úmyslu předložit legislativní opatření k ratifikaci smlouvy o rozluce. Že má návrh dostatečnou podporu, si myslí i Gove – žádost o odklad brexitu by při schválení dohody Londýn stáhl.

Londýn již informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...