EU musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině, bilancoval Michel

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Šéf unijních summitů po pěti letech končí a 1. prosince ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Jak Michel popsal, nikdy nezapomene na noc ze středy na čtvrtek 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. „Prezident Zelenskyj mi telefonoval jen pár minut po útoku. Věděli jsme od zpravodajských služeb, že se něco chystá, ale mysleli jsme si, že půjde jen o útok na Donbas či část Ukrajiny,“ uvedl.

Situace byla tehdy vážná, a aniž by tušil, co bude následovat, svolal ještě pár hodin před invazí na čtvrtek do Bruselu unijní prezidenty a premiéry. Ti se tak na jednání setkali v první den „plnohodnotné invaze“.

„Bylo to absolutně hrozné, viděli jsme Zelenského na obrazovce, byli jsme v šoku. Všichni jsme si tehdy uvědomovali, že právě ukrajinský prezident je jedním z těch, které chce Rusko zlikvidovat, aby dosáhlo svého cíle,“ popsal končící předseda Evropské rady.

Několik následujících dní strávil podle svých slov na telefonu právě s ukrajinským prezidentem a představiteli všech členských států EU. „Zelenskyj mě požádal, abychom Ukrajině dodali zbraně, celý víkend jsem osobně volal všem unijním vůdcům, jednomu po druhém, a žádal je, aby tak učinili,“ popsal Michel. „Někteří o tom měli pochybnosti, já jsem ale věděl, že neexistuje plán B, jen plán A, a to je pomoci Ukrajině. Ukázat, že nejenom o věcech diskutujeme, ale že také konáme,“ dodal předseda unijních summitů.

Jeden z lídrů, jméno neprozradil, hrál podle něj velmi zásadní roli. Vážnost situace si totiž uvědomil velmi rychle a poslal zbraně na Ukrajinu přes Polsko už v sobotu večer, uvedl Michel, který od té doby navštívil Ukrajinu již několikrát, aby jí vyjádřil svou podporu „tak dlouho, jak to bude potřeba“.

„Nesmíme dovolit ruskému narativu, aby se šířil“

Jaké by podle něj nyní měly být další kroky? Zaprvé je potřeba učinit Ukrajinu tak silnou, jak je to jen možné. Právě to obsahuje takzvaný plán vítězství, který minulý týden představil unijním vůdcům ukrajinský prezident.

„Je to výzva Volodymyra Zelenského směrem k nám, abychom dali Ukrajině co potřebuje a učinili ji tak silnější,“ řekl Michel. Na Ukrajině nyní probíhají boje, které si již vyžádaly množství nevinných obětí, zároveň se ale odehrávají i politické bitvy, ve kterých je podle Michela potřeba, aby EU rovněž bojovala a stála za Ukrajinou. „Musíme bojovat za naše hodnoty, za naše principy, za dodržování mezinárodního práva. Nesmíme dovolit ruskému narativu, aby se šířil,“ zdůraznil předseda Evropské rady.

Podle Michela se EU nesmí bát nových cest, jak řešit nelegální migraci

Michel se vyjádřil také k problematice migrace. Ta je podle něj obrovskou politickou výzvou. Bývá totiž často využita či zneužita některými politickými skupinami k „podkopávání Evropské unie“. „Evropští občané si navíc mohou říkat: když nejsou političtí vůdci schopni zvládnout tuto výzvu, jak jim můžeme důvěřovat, že zvládnou výzvy další?“ ptal se předseda Evropské rady. V roce 2016, tehdy byl Michel ještě belgickým premiérem, vládla mezi lídry na téma migrace naprostá nedůvěra. „Nebyla možná ani racionální debata. Byly to samé urážky, absolutní chaos,“ popsal s tím, že dnes je situace jiná.

Zaprvé se EU podařilo schválit migrační pakt, který má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zadruhé je podle Michela důležitým elementem takzvaná externí dimenze migrace. Mezi vnější dimenzi migrace patří například koncept bezpečných třetích zemí, komplexní partnerství se třetími zeměmi, reakce na instrumentalizaci migrace či další boj proti pašeráctví.

„Panuje absolutní rozdíl mezi debatami, které jsme vedli před osmi lety a které se odehrály minulý týden v Bruselu. Shodujeme se na tom, že musíme bojovat proti pašerákům, protože to nesmí být oni, kdo rozhoduje o tom, kdo vstoupí do EU,“ konstatoval Michel.

Pokud jde o migraci, vidí končící předseda Evropské rady několik výzev. Jednou z nich je návratová politika. Počet těch, kteří mají být z EU vyhoštěni a skutečně vyhoštění jsou, se pohybuje kolem dvaceti procent, a to je potřeba změnit. „I proto jsme se obrátili na Evropskou komisi, aby přišla s novými návrhy na vylepšení návratové politiky,“ řekl Michel. Unijní exekutiva by měla již brzy navrhnout novou návratovou směrnici.

Dalším diskutovaným tématem jsou takzvané hotspoty, neboli azylová centra ve třetích zemích. Podle Michela nejde o nic nového a podobné záležitosti se v rámci Evropské rady diskutovaly už v minulosti. „Chtěl bych k tomu říct následující, neměli bychom se bát nových cest, jak být více efektivní ve zvládání nelegální migrace. Na druhou stranu je ale potřeba se vždy ujistit, že vše, co děláme, je v souladu s mezinárodním právem,“ dodal.

Unie by podle Michela měla být na Blízkém východě „ambicióznější“

Jak šéf unijních summitů uvedl, s migrací souvisí i další zásadní téma, kterým je řešení situace na Blízkém východě. „Řeknu to trochu provokativně. Když je tolik unijních vůdců velmi odhodlaných řešit migrační výzvy, měli by řešit i příčiny nelegální migrace. Je potřeba si uvědomit, že toho neděláme dost pro to, aby bylo dosaženo příměří v Pásmu Gazy a v Libanonu. Přitom právě tyto konflikty již vedou a do budoucna mohou ještě více vést k dalším migračním vlnám směrem do Evropy,“ doplnil.

V regionu Blízkého východu je podle Michela potřeba dosáhnout míru, stability a bezpečnosti. „Máme i určitou zodpovědnost, jestliže jednáme upřímně a propagujeme demokratické hodnoty, tak musíme být odhodlanější a snažit se o dosažení příměří. Jestliže se tak nestane, bude to znamenat nárůst nelegální migrace i více bezpečnostních rizik po celém světě,“ zmínil předseda Evropské rady.

I když je často obtížné mezi členskými státy na toto téma dosáhnout jednoty a ne všechny státy podle Michela vidí stejně to, co „je v souladu s mezinárodním právem a co není, pokud jde o způsob, jakým se Izrael brání“, měla by EU být na Blízkém východě ‚ambicióznější‘, domnívá se Michel.

K největším podporovatelům Izraele v EU patří právě Česká republika, Maďarsko a rovněž Rakousko. Naopak Irsko či Španělsko bývají nejhlasitějšími kritiky židovského státu.

S okolním světem by EU měla více spolupracovat

Charles Michel byl pět let belgickým premiérem a následně pět let předsedou Evropské rady. V prosinci ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Z deseti let strávených v těchto nejvyšších pozicích si Michel odnesl několik ponaučení. EU podle něj již v minulosti ukázala, že je schopna ekonomického rozvoje a růstu, a pro budoucnost je důležité „vytrvat v těchto ambicích a zachovat si stále nadšení pro evropský projekt“.

V této souvislosti Michel zdůraznil důležitost nedávno zveřejněných zpráv Enrica Letty a Maria Draghiho, které pojednávají o budoucnosti vnitřního trhu v EU a konkurenceschopnosti unie. Vůbec poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se odehraje 8. listopadu v Budapešti. Půjde o neformální schůzku prezidentů a premiérů EU, jejímž tématem bude konkurenceschopnost, růst i inovace.

Podle šéfa unijních summitů je také důležité „dělat všechno pro to, abychom neztratili podporu našich obyvatel“. „Vysvětlovat, co děláme a proč, proč podporujeme Ukrajinu, proč si myslíme, že rozšíření EU je správná volba, proč řešíme posílení našeho obranného průmyslu,“ popsal.

Další ponaučení se týká okolního světa, se kterým by Evropská unie měla více spolupracovat. „Musíme najít správnou rovnováhu mezi propagováním našich hodnot a obranou našich zájmů. Svět nás zná mnohem víc, než ho známe my, to je naše slabina. Měli bychom být více ambiciózní v poznávání jiných regionů, zjistit, jak oni nahlížejí na svět,“ vyjmenoval Michel.

Co se mu za dobu předsednictví povedlo? „Myslím si, že se mi podařilo udržet Evropskou unii jednotnou. A jednota neexistuje bez důvěry. Strávil jsem množství času v zákulisí, cestoval jsem, scházel se s lídry, zjišťoval jsem, jaké jsou jejich problémy, abych přišel s kompromisním návrhem, který byl následně přijat,“ popsal osmačtyřicetiletý politik.

Za pět let Michel podle statistik předsedal celkem šestačtyřiceti summitům, což je o jednu třetinu více než jeho předchůdce Donald Tusk. Za nejnáročnější označil období pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině, i tehdy ale EU ukázala svou jednotu.

V rozhovorech o vstupu do Unie zatím nejvíce pokročila Černá Hora

Předseda Evropské rady loni v létě uvedl, že EU musí být připravena přijmout do roku 2030 nové členy. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě Unie. Severské země a Pobaltí zase prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.

I dnes považuje Charles Michel tento termín za realistický. „Jsem o tom absolutně přesvědčený. Máme nicméně své úkoly a musíme se na budoucí rozšíření připravit. Stejně tak mají své úkoly kandidátské země, zejména pokud jde o boj proti korupci, provádění reforem či vyřešení nejrůznějších vzájemných sporů,“ domnívá se. V rozhovorech o vstupu zatím nejvíce pokročila Černá Hora. „Je v zájmu EU, jestliže usiluje o více stability, bezpečnosti a prosperity, nenechat tyto země v určité šedé zóně, kde hrají své hry jiné státy s cílem je destabilizovat,“ dodal.

Součástí debaty o reformě EU je i diskuze ohledně mechanismů hlasování a rozhodování. Zejména se hovoří o nahrazení jednomyslného rozhodování kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost je potřeba například v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky nebo v otázkách daní. Podle Michela to ale není tak, že „jednomyslnost by byla špatná a kvalifikovaná většina dobrá, pravda je někde uprostřed“.

Jak uvedl, při neexistenci jednomyslnosti se už státy EU nebudou snažit hledat jednotnou pozici či kompromisní řešení. „Ano, někdy je velmi náročné dosáhnout jednoty, ale když jí dosáhneme, tak bereme v úvahu všechny věci, které jsou citlivé pro každý jednotlivý stát, a vznikne tak společná evropská pozice,“ dodal. Pravdou nicméně je, že na druhou stranu by právo veta nemělo být používáno k „blokování jakéhokoli rozhodnutí, ale mělo by být použito jen, když je v sázce zásadní národní zájem dané země“.

EU by neměla řešit, kdo bude prezidentem USA

V nejbližší době čeká Evropskou unii i další výzva, která bude souviset s výsledkem amerických prezidentských voleb. „Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv,“ myslí si Michel.

Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. „Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost,“ doplnil.

Jak prozradil, s týmem Antónia Costy spolupracuje už několik měsíců a koordinují spolu už i veškeré přípravy na summity, takže výměna 1. prosince bude ‚hladká‘. Pokud jde o jeho budoucnost, své další působení chce Michel odtajnit právě až na začátku prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...