EU kvůli převratu přerušuje finanční pomoc a bezpečnostní spolupráci s Nigerem

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Evropská unie, Spojené státy a řada dalších zemí už dříve vyzvaly nigerskou armádu k bezpodmínečnému propuštění Bazouma a k obnovení demokracie v zemi.

„Kromě okamžitého zastavení rozpočtové podpory jsou s okamžitou platností na dobu neurčitou pozastaveny všechny formy spolupráce v oblasti bezpečnosti,“ uvedl Borrell v prohlášení.

Niger je významným příjemcem západní pomoci a klíčovým partnerem Evropské unie, který pomáhá omezovat nelegální migraci ze subsaharské Afriky. EU vyčlenila ze svého rozpočtu 503 milionů eur (12 miliard korun) na zlepšení správy věcí veřejných, vzdělávání a udržitelného růstu v Nigeru v letech 2021–2024.

Francouzské ministerstvo zahraničí v sobotu po zasedání bezpečnostní rady za účasti prezidenta Emmanuela Macrona oznámilo, že Paříž kvůli puči s okamžitou platností pozastavuje „všechny aktivity rozvojové pomoci a rozpočtové podpory“ vůči Nigeru. Zároveň Paříž požaduje bezodkladný návrat ústavního pořádku a upozornila, že občané si Bazouma zvolili za prezidenta ve volbách.

Agentura Reuters připomíná, že Niger je jednou z nejchudších zemí světa a podle Světové banky (SB) dostává ročně téměř dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun) z oficiální rozvojové pomoci. Niger je přitom sedmým největším producentem uranu na světě a donedávna byl považován za nejstabilnější zemi v oblasti. Západní země ho využívají jako základnu pro své snahy o zadržování islamistů v regionu.

Blinken vyzval k obnovení demokracie

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na návštěvě Austrálie, v sobotu uvedl, že ekonomická a bezpečnostní pomoc Nigeru je podmíněna pokračováním demokratického vládnutí a ústavního pořádku. Vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Bazouma a k obnovení demokracie.

Podle dřívějšího sdělení mluvčí Bílého domu Spojené státy neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu v Nigeru bylo zapojeno Rusko nebo soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, která byla opakovaně obviněna z páchání válečných zvěrstev na Ukrajině a jinde.

Prigožin označil aktuální vývoj v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“. Podle agentury Reuters zároveň naznačil, že by jeho žoldnéři mohli armádě v Nigeru pomáhat s nastolením pořádku. V rozhovoru, který byl před několika dny zveřejněn na internetu, Prigožin africkému zpravodajskému serveru řekl, že ruská Wagnerova skupina je připravena zvýšit svou přítomnost v Africe a že před ústavním referendem dorazila do Středoafrické republiky nová skupina jejích bojovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...