EU hodlá v Latinské Americe investovat 45 miliard eur. Chce omezit sílící vliv Číny

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Šéfka Komise doufá v brzký průlom v jednání o společné obchodní dohodě. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil, že by dohoda mohla být definitivně schválena do konce roku. „Evropa usiluje o to, aby ji státy Latinské Ameriky a Karibiku chtěly jako partnera,“ řekla von der Leyenová během jednání.

EU se snaží vyvážit vliv Číny, která v posledních dvou dekádách výrazně posílila své ekonomické vazby v Latinské Americe. Podle odhadů expertů investovala v regionu stovky miliard eur. Prezidenti a premiéři evropského bloku a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) spolu v pondělí zasedají po osmi letech a jedním z témat diskusí budou právě evropské investice. 

„Výzvy, kterým čelíme, jsou urgentní a složité. Nemůžeme si dovolit dalších osm let do příštího summitu,“ prohlásil na začátku schůzky předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by měly obě strany posílit kontakty a scházet se na vrcholné úrovni každé dva roky.

Dohoda z roku 2019 stále nebyla ratifikována

Podle šéfky EK by Unie chtěla do roku 2027 nasměrovat zmíněnou částku 45 miliard eur do regionu v rámci svého plánu strategických projektů nazvaného Globální brána.

„Naší ambicí je urovnat všechny zbývající neshody nejrychleji, jak to půjde,“ uvedla von der Leyenová k obchodní dohodě Unie a společenství Mercosur, které sestává z Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye.

Na textu dohody, která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, se strany po téměř dvaceti letech jednání dohodly v roce 2019; nebyla však dosud ratifikována. 

Definitivnímu schválení na straně EU brání odpor některých zemí v čele s Francií, která má obavy z dopadů levného dovozu na své zemědělce. Brazílii na druhé straně vadí nové ekologické požadavky, které chce do paktu EU prosadit.

Nahrávám video
Události: Summit zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku
Zdroj: ČT

Řeší se pozice vůči válce na Ukrajině

EU chce také přesvědčit latinskoamerické státy, aby se jasně postavily na stranu Ukrajiny čelící ruské agresi. Řada zemí regionu ruskou invazi jasně odsoudila, některé včetně největší Brazílie však odmítají podpořit Kyjev a země jako Venezuela či Nikaragua jsou přímo ruskými spojenci. Venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura zastupuje na summitu viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která je na sankčním seznamu EU.

„Byli jsme docela arogantní v posledních několika dekádách. Je to pro nás budíček. Abychom už nikdy neudělali stejnou chybu,“ řekl před jednáním nizozemský premiér Mark Rutte s odkazem na neochotu části států vyjít EU vstříc. V aktuálním návrhu společného prohlášení nechtějí země CELAC připustit jasné odsouzení ruské agrese, ale pouze „vyjádřit obavy z války na Ukrajině“.

Brazilský prezident dal během jednání najevo, že jeho země se nehodlá zapojit do přímé podpory Kyjeva. „Závod ve zbrojení činí boj proti klimatickým změnám ještě obtížnějším,“ prohlásil lídr dvousetmilionové země, po níž chce EU důslednější kroky proti odlesňování Amazonie.

Zámořské země naproti tomu hodlají do společné deklarace prosadit kritickou zmínku o někdejším evropském kolonialismu a obchodu s otroky z Afriky. „To je téma, o kterém bychom měli vést vážnou debatu,“ prohlásil premiér karibského ostrova Svatý Vincenc a Grenadiny Ralph Gonsalves, jehož země v současnosti sdružení CELAC předsedá.

Fiala: Je to příležitost posílit obchod

Podle předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) je pondělní jednání také příležitostí posílit obchodní vazby a také možnosti dovozu strategických surovin. Český export do Brazílie podle Fialy loni poprvé přesáhl deset miliard korun, vývoz do Mexika dosáhl rekordních 21,5 miliardy korun. Na cestu s premiérem odletěl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Jednání je důležité i z geopolitického hlediska, především v kontextu ruské agrese na Ukrajině, ale také posilování čínského vlivu a dalších zemí,“ dodal premiér s tím, že to musí vést Evropu ke snaze vyvažovat a zintenzivňovat vztahy s regiony, které jsou nám z řady důvodů blízké. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...