EU hodlá v Latinské Americe investovat 45 miliard eur. Chce omezit sílící vliv Číny

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Šéfka Komise doufá v brzký průlom v jednání o společné obchodní dohodě. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil, že by dohoda mohla být definitivně schválena do konce roku. „Evropa usiluje o to, aby ji státy Latinské Ameriky a Karibiku chtěly jako partnera,“ řekla von der Leyenová během jednání.

EU se snaží vyvážit vliv Číny, která v posledních dvou dekádách výrazně posílila své ekonomické vazby v Latinské Americe. Podle odhadů expertů investovala v regionu stovky miliard eur. Prezidenti a premiéři evropského bloku a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) spolu v pondělí zasedají po osmi letech a jedním z témat diskusí budou právě evropské investice. 

„Výzvy, kterým čelíme, jsou urgentní a složité. Nemůžeme si dovolit dalších osm let do příštího summitu,“ prohlásil na začátku schůzky předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by měly obě strany posílit kontakty a scházet se na vrcholné úrovni každé dva roky.

Dohoda z roku 2019 stále nebyla ratifikována

Podle šéfky EK by Unie chtěla do roku 2027 nasměrovat zmíněnou částku 45 miliard eur do regionu v rámci svého plánu strategických projektů nazvaného Globální brána.

„Naší ambicí je urovnat všechny zbývající neshody nejrychleji, jak to půjde,“ uvedla von der Leyenová k obchodní dohodě Unie a společenství Mercosur, které sestává z Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye.

Na textu dohody, která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, se strany po téměř dvaceti letech jednání dohodly v roce 2019; nebyla však dosud ratifikována. 

Definitivnímu schválení na straně EU brání odpor některých zemí v čele s Francií, která má obavy z dopadů levného dovozu na své zemědělce. Brazílii na druhé straně vadí nové ekologické požadavky, které chce do paktu EU prosadit.

Nahrávám video

Řeší se pozice vůči válce na Ukrajině

EU chce také přesvědčit latinskoamerické státy, aby se jasně postavily na stranu Ukrajiny čelící ruské agresi. Řada zemí regionu ruskou invazi jasně odsoudila, některé včetně největší Brazílie však odmítají podpořit Kyjev a země jako Venezuela či Nikaragua jsou přímo ruskými spojenci. Venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura zastupuje na summitu viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která je na sankčním seznamu EU.

„Byli jsme docela arogantní v posledních několika dekádách. Je to pro nás budíček. Abychom už nikdy neudělali stejnou chybu,“ řekl před jednáním nizozemský premiér Mark Rutte s odkazem na neochotu části států vyjít EU vstříc. V aktuálním návrhu společného prohlášení nechtějí země CELAC připustit jasné odsouzení ruské agrese, ale pouze „vyjádřit obavy z války na Ukrajině“.

Brazilský prezident dal během jednání najevo, že jeho země se nehodlá zapojit do přímé podpory Kyjeva. „Závod ve zbrojení činí boj proti klimatickým změnám ještě obtížnějším,“ prohlásil lídr dvousetmilionové země, po níž chce EU důslednější kroky proti odlesňování Amazonie.

Zámořské země naproti tomu hodlají do společné deklarace prosadit kritickou zmínku o někdejším evropském kolonialismu a obchodu s otroky z Afriky. „To je téma, o kterém bychom měli vést vážnou debatu,“ prohlásil premiér karibského ostrova Svatý Vincenc a Grenadiny Ralph Gonsalves, jehož země v současnosti sdružení CELAC předsedá.

Fiala: Je to příležitost posílit obchod

Podle předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) je pondělní jednání také příležitostí posílit obchodní vazby a také možnosti dovozu strategických surovin. Český export do Brazílie podle Fialy loni poprvé přesáhl deset miliard korun, vývoz do Mexika dosáhl rekordních 21,5 miliardy korun. Na cestu s premiérem odletěl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Jednání je důležité i z geopolitického hlediska, především v kontextu ruské agrese na Ukrajině, ale také posilování čínského vlivu a dalších zemí,“ dodal premiér s tím, že to musí vést Evropu ke snaze vyvažovat a zintenzivňovat vztahy s regiony, které jsou nám z řady důvodů blízké. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...