Erdogan složil prezidentský slib

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

„Jako prezident přísahám na svou čest a bezúhonnost před velkým tureckým národem a historií, že budu chránit existenci a nezávislost státu,“ řekl Erdogan během ceremoniálu v parlamentu v Ankaře. Kromě Stoltenberga byl na místě i venezuelský prezident Nicolás Maduro, maďarský premiér Viktor Orbán i arménský premiér Nikol Pašinjan.

Erdogan vyzval Turky, aby odložili své neshody a soustředili se na budoucnost. Na inauguračním ceremoniálu v prezidentském paláci nasadil podle agentury Reuters smířlivý tón. „Přijmeme všech 85 milionů lidí bez ohledu na jejich politické názory. Odložme stranou rozhořčení z volebního období. Hledejme cesty ke smíření,“ řekl. „Společně se musíme dívat dopředu, zaměřit se na budoucnost a pokusit se říci nové věci. Měli bychom se snažit budovat budoucnost tím, že se poučíme z chyb minulosti,“ dodal.

Nový pětiletý mandát umožňuje Erdoganovi pokračovat v jeho dosavadní politice. Podle kritiků jedná doma autoritářsky a za hranicemi vypočítavě. Přes problematické vztahy Turecko zůstává důležitým partnerem Západu, zejména v oblastech migrace a bezpečnosti.

Členové nové vlády

Erdogan během soboty také jmenoval členy nové vlády. Podle agentury Reuters zařadil do svého kabinetu jako ministra financí bývalého šéfa ekonomiky Mehmeta Simseka, což naznačuje možný návrat k větší ortodoxnosti ekonomiky, včetně případného zvýšení úrokových sazeb.

Simsek byl investory vysoce ceněn, když v letech 2009 až 2018 působil jako ministr financí a místopředseda vlády. Jeho klíčová role by nyní mohla znamenat odklon od let lpění na nízkých úrokových sazbách navzdory vysoké inflaci a silné státní kontrole trhů, napsala agentura Reuters.

Novým ministrem zahraničí se stal Erdoganův dlouholetý důvěrník, šéf tajné služby MIT Hakan Fidan. Mevlüt Cavusoglu, který vedl tureckou diplomacii téměř deset let, součástí nového kabinetu není. Erdogan rovněž jmenoval náčelníka armádního štábu Yasara Gülera ministrem obrany a novým ministrem vnitra se stal bývalý istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.

Další oslavy staronového prezidenta

Po přísaze před tureckými poslanci Erdogan zamířil do ankarského mauzolea prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, který před sto lety založil Tureckou republiku a v zemi se těší velké vážnosti. Jeho portrét je nejen na tureckých bankovkách, kromě úředních budov visí i v mnoha domácnostech a za urážku jeho památky hrozí podle zvláštního zákona o zločinech proti Atatürkovi až tři roky vězení. 

Devětašedesátiletý Erdogan, který je prezidentem od roku 2014 a předtím byl od roku 2003 premiérem, letos poprvé nevyhrál prezidentské volby už v prvním kole. O pokračování jeho vlády rozhodlo až druhé kolo 28. května, v němž dostal 52,2 procenta hlasů.

Ještě před prvním kolem ze 14. května některé průzkumy dávaly šanci kandidátovi opozice Kemalu Kilicdarogluovi. Mnozí se domnívali, že Erdoganovi uškodí špatná ekonomická situace, zejména růst cen, a že mu body ubere i podle některých špatně zvládnutá vládní pomoc po únorovém zemětřesení. Většina Turků ale opět dala přednost silnému vůdci před málo charismatickým demokratem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...