Erdogan přestal blokovat vstup Švédska do NATO. Přístupový protokol má projednat turecký parlament

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Krok Ankary přivítal švédský premiér Ulf Kristersson, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Spojené státy. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup Stockholmu do Aliance dosud neratifikovala.

„Protokol o přistoupení Švédska k NATO byl 23. října 2023 podepsán prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a poslán do Velkého národního shromáždění Turecka,“ uvedla turecká vláda na sociální síti X.

Zatím není jasné, kdy se turecký parlament touto záležitostí bude zabývat. Nejprve ho dostane k posouzení zahraniční výbor a teprve poté věc projedná plénum. Erdoganova strana má se svými spojenci v parlamentu většinu, ne všichni poslanci ale vstup Švédska do NATO podporují.

Švédský premiér Kristersson uvedl, že se těší na členství v Alianci. Erdoganův krok přivítal i generální tajemník NATO Stoltenberg. „Těším se, že Švédsko velmi brzy přivítám jako plnohodnotného spojence NATO,“ uvedl podle agentury AFP Stoltenberg s tím, že po švédském vstupu bude celá Aliance silnější a bezpečnější.

Podle Reuters Stoltenberg dodal, že se těší na „urychlené hlasování“ o ratifikaci přistoupení Švédska v tureckém parlamentu. Šéf Aliance má v úterý Švédsko navštívit.

Také Spojené státy podle Reuters krok tureckého prezidenta uvítaly. „Těšíme se, že protokol bude projednán v tureckém parlamentu a co nejdříve schválen,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Je to vítané rozhodnutí,“ dodal podle agentury AFP.

Turecko blokovalo vstup Švédska přes rok

Erdogan více než rok blokoval švédskou žádost o vstup do NATO se zdůvodněním, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Ankara považuje za teroristické, a jejich sympatizantům. Jde zejména o organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout jeho vládu.

Na seznamu osob, které kvůli tomu Ankara požaduje od Švédska vydat, jsou ale i novináři či aktivisté, kteří jen kritizují Erdoganův režim za porušování lidských práv.

Turecký postoj k ratifikaci dále zhoršilo pálení koránu na demonstracích ve Švédsku. Ještě v srpnu Erdogan tvrdil, že Stockholm nemá kvůli případům pálení koránu jisté, že mu parlament vstup do Aliance schválí. Řekl to 21. srpna po návratu z návštěvy v Maďarsku.

Švédsko požádalo o vstup do NATO loni v květnu spolu s Finskem, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...