Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by jejich vztahy zbortilo, míní zpravodaj Černohorský

Nahrávám video

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Turecko kontroluje přístup vojenských lodí do Černého moře. „Řídí se téměř sto let starou mezinárodní dohodou, na základě které nemohou úžinami Bospor a Dardanely proplout válečné lodě, a to nejen Ruska, ale ani jiných zemí. Ty turecké mohou,“ vysvětlil Černohorský. Obchodní lodě nicméně za normální situace místy plout mohou. „Ale nemohly kvůli tomu, co se děje na Ukrajině – nemohly plout z Oděsy,“ dodal.

Černohorský připomněl, že právě Turecko se snažilo o dohodu o obilném koridoru. „Pokud bude fungovat, pomůže mu získat mezinárodní renomé, ale je důležitá i pro Turecko samotné,“ řekl s tím, že Ukrajina je po Rusku druhým největším dovozcem obilí do Turecka.

Podotkl ale, že dovoz obilí do Turecka provázejí kontroverze. „Během minulých měsíců celá řada nepřímých důkazů ukazovala na to, že obilí ukradené ruskými silami z okupovaných území Ukrajiny končí mimo jiné i v tureckých přístavech, a tedy u tureckých obchodníků,“ upozornil. Dodal, že ukrajinská vláda po obvinění tlačila na Ankaru, ať se situací něco dělá. Ta ale reagovala, že dokumenty tvrdí, se jedná o ruskou loď vezoucí ruské obilí.

Podle Černohorského je otázka, jak bude dohoda fungovat dál. Upozornil, že loď, která z Oděsy vyplula v pondělí, veze jen nepatrnou část obilí, které čeká na vývoz v ukrajinských přístavech. Kvůli válce je ho v nich podle Kyjeva zablokovaných až 25 milionů tun.

Cesty na obě strany

Turecko se podle zpravodaje od začátku konfliktu snaží vystupovat neutrálně, jako jakýsi mediátor. „Průběh konfliktu ukáže, jestli Turecko dokáže sedět na té závoře, která obě strany dělí. Jestli tuto roli dokáže hrát dál a jestli dokáže navigovat v tomto prostoru tak, aby s oběma stranami udržovalo pro sebe dobré vztahy a něco pro sebe získalo. Nebo jestli se konflikt pohne směrem, který mu manévrovací prostor zúží,“ okomentoval pozici Ankary. Připomněl také, že turecká vláda ruskou invazi odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle Černohorského snaží také uplatňovat dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal zároveň, že Erdogan krátce před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev, přičemž jedním z důvodů byl obchod se zbraněmi. „Mnohokrát jsme viděli záběry z tureckých dronů, které využívá mimo jiné ukrajinská armáda a Turecko mělo a má zájem spolupráci prohloubit,“ sdělil.

Ekonomika i jaderná elektrárna

Turecko tedy na jednu stranu dodává zbraně, které zabíjejí ruské vojáky, na druhou stranu se země nepřidala k sankcím Západu proti Rusku, shrnul Černohorský. Erdogan také v pátek zamíří do ruského Soči. Zpravodaj upozornil, že se tak stane prvním lídrem země NATO, který od začátku invaze na Ukrajinu navštíví Rusko a bude osobně jednat s Putinem.

Černohorský se domnívá, že důvody návštěvy by mohly být i ekonomického rázu, jelikož v tomto smyslu je Rusko pro Turecko důležité. „Zvlášť v době, kdy Turecko čelí obrovské inflaci a potřebuje peníze ze zahraničí,“ vysvětlil.

Další možností je podle něj i otázka a spolupráce na poli energetiky. Poznamenal, že Rusko staví první tureckou jadernou elektrárnu. „Myslím si, že Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by ty vztahy nějak zbortilo. Co by je zhoršilo do té míry, že by nebyla možná spolupráce,“ okomentoval. 

„Opotřebovávací válka“

Konflikt na Ukrajině se podle Černohorského v průběhu času změnil zejména ve způsobu, kterým je veden. „Je to intenzivní dělostřelecká kampaň, takzvaná opotřebovávací válka, kdy ruské síly opustily počáteční taktiku, kdy to celé připomínalo jakousi polopartyzánskou pěchotní válku, kdy ukrajinské síly vybíhaly směrem ke kolonám obrněných vozidel, ničily je, zastavovaly,“ popsal.

Následně se ruské síly stáhly na východ, kde rozmístily ruské dělostřelectvo. To nyní „pomalu ukusuje z měst, která armádě stojí v cestě, a do ruin naprosto zničených měst pak vstupuje a takto ta místa ovládá,“ popsal reportér, který zemi během konfliktu navštívil hned dvakrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...