Dvacet zemí včetně Česka chce vrátit Afghánce nesplňující podmínky do vlasti

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila i norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s Unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

„Nečinnost si nemůžeme dovolit“

Země naléhavě žádají Evropskou komisi, aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek. Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že sedmadvacítka si již nemůže dovolit nečinnost.

Země zároveň navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.

Německá vláda nedávno avizovala, že chce vracet do vlasti především ty Afghánce, kteří se v Německu dopustili trestného činu. „Deportace do Afghánistánu musejí být pravidelné. Proto nyní přímo v Kábulu vyjednáváme, aby trestanci a nebezpeční lidé mohli být v budoucnu důsledně deportováni,“ uvedl ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Deportační lety z Německa

Německo od roku 2021, kdy Taliban v Afghánistánu opět převzal moc, vypravilo do země jen dva deportační lety s několika desítkami afghánských trestanců – jeden loni v srpnu, druhý letos v červenci. Oba ovšem vyjednalo jen díky zprostředkování Kataru, který má s radikálními islamisty dobré vztahy.

Taliban v srpnu 2021 bleskově ovládl hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk. Ta v Afghánistánu působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001. Kvůli porušování lidských práv, především práv žen, zůstává vláda Talibanu do značné míry v mezinárodní izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...