Dvacet zemí včetně Česka chce vrátit Afghánce nesplňující podmínky do vlasti

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila i norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s Unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

„Nečinnost si nemůžeme dovolit“

Země naléhavě žádají Evropskou komisi, aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek. Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že sedmadvacítka si již nemůže dovolit nečinnost.

Země zároveň navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.

Německá vláda nedávno avizovala, že chce vracet do vlasti především ty Afghánce, kteří se v Německu dopustili trestného činu. „Deportace do Afghánistánu musejí být pravidelné. Proto nyní přímo v Kábulu vyjednáváme, aby trestanci a nebezpeční lidé mohli být v budoucnu důsledně deportováni,“ uvedl ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Deportační lety z Německa

Německo od roku 2021, kdy Taliban v Afghánistánu opět převzal moc, vypravilo do země jen dva deportační lety s několika desítkami afghánských trestanců – jeden loni v srpnu, druhý letos v červenci. Oba ovšem vyjednalo jen díky zprostředkování Kataru, který má s radikálními islamisty dobré vztahy.

Taliban v srpnu 2021 bleskově ovládl hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk. Ta v Afghánistánu působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001. Kvůli porušování lidských práv, především práv žen, zůstává vláda Talibanu do značné míry v mezinárodní izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...