Druhá prezidentská debata nebude. Trump i Biden vystoupí v televizích separátně

Ve Spojených státech zbývá už jen dvacet dní do momentu, kdy budou tamní voliči moci rozhodnout o tom, kdo bude příštím americkým prezidentem. Dva kandidáti, stávající republikánský prezident Donald Trump a někdejší demokratický viceprezident Joe Biden, se však v tradiční předvolební debatě potkali pouze jednou. Ve čtvrtek se měli oba protikandidáti střetnout znovu v kulturním centru ve floridském Miami, kvůli zdravotním důvodům se ale debata neodehraje.

Zdejší pódium tím pádem nakonec zeje prázdnoutou. Debata se nejprve kvůli prezidentově nákaze covidem-19 přesunula do virtuálního prostředí. S tím Trumpův tým nesouhlasil a šéf Bílého domu se odmítl zúčastnit. Druhá debata tak byla zrušena úplně.

Biden přijal nabídku k diskuzi na televizní stanici ABC. Přes kritická slova se nakonec podobně rozhodl i prezident, který bude debatovat na televizi NBC. Oba muži se tak místo tváří v tvář utkají v souboji o diváckou přízeň.

Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského budou televizní formáty vypadat přibližně stejně. Oba kandidáti budou odpovídat na otázky diváků, které jim budou kladeny prostřednictvím moderátorů.

Předvolební mítinky obou kandidátů se liší

„Trump vystoupí v NBC z Floridy a Biden prostřednictvím televize ABC z Pennsylvánie. Oba tyto státy jsou pro ně klíčové a je vidět, jak silně se na ně ve svých kampaních zaměřují. Jsou to v podstatě i jejich domovské státy,“ řekl Miřejovský.

Předvolební mítinky se u obou aspirantů na křeslo prezidenta prý liší. „Trump přiletí do některého ze států letadlem Air Force One a přímo na letišti se soustředí jeho fanouškovská základna, ke které hovoří. Biden to v posledních dnech dělá tak, že přijede do některého ze států a sejde se s vybranou skupinou lidí, kteří jsou chráněni rouškami. Trumpova kampaň je bezesporu masovější,“ popisuje zpravodaj. 

Bidenovi pomůže Obama

Od příštího týdne se do kampaně na straně Bidena zapojí i bývalý prezident Barack Obama. Stanici CNN to sdělili činitelé Demokratické strany. Obama, který je jednou z nejoblíbenějších veřejných postav demokratů, se soustředí především na několik oblastí v klíčových volebních státech, kde již voliči mají možnost odevzdat svůj hlas v předstihu před oficiálním datem voleb, jež připadá na 3. listopadu. 

„Obama zatím zůstával spíše v pozadí. Zapojil se do demokratické kampaně před delší dobou, jeho jménem strana posílala dopisy registrovaným voličům a vybízela je, aby šli k volbám. Jeho vstup do prezidentské kampaně může být rozhodující v klíčových státech. Obzvláště v Georgii je velká šance, že by mohla volit Bidena,“ tvrdí Miřejovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Obama uvažuje o návštěvě Floridy, Severní Karolíny nebo Wisconsinu

Obama by podle Miřejovského mohl aktivizovat demokraty, aby šli k volbám. Plán demokratického prezidenta z let 2009 až 2017 pro poslední dva týdny před volbami zatím není finální, podle demokratů se však zatím uvažuje o jeho návštěvě Floridy, Severní Karolíny a Wisconsinu. Výsledky v těchto státech totiž mohou být klíčové.

Bidenova kampaň se domnívá, že by Obama mohl vylepšit šance demokratického kandidáta především u třech skupin voličů: u černošských mužů, mezi Američany latinskoamerického původu a u mladých lidí.

Obama navštíví akce s menší účastí, které budou odpovídat doporučením zdravotnických úřadů vzhledem k pandemii covidu-19. Události však mají za cíl vyvolat silnou odezvu u lokálních médií v klíčových oblastech států, kde již začalo hlasování.

Bývalý šéf Bílého domu bude vystupovat sám, jeho manželka a jedna z nejpopulárnějších veřejných osobností v USA Michelle Obamová žádné podobné veřejné vystoupení do voleb již neplánuje.

Obama se za svého bývalého viceprezidenta Bidena oficiálně postavil v dubnu a od té doby pomáhal jeho kampani především virtuálně. Vystoupil například na několika akcích, jejichž cílem bylo vybrat peníze od malých přispěvatelů. V posledních měsících rovněž s Bidenem i jeho viceprezidentskou kandidátkou Kamalou Harrisovou natočil několik volebních spotů.

Exprezident také pronesl jeden z nejdůležitějších projevů demokratického nominačního sjezdu, v němž nejen chválil svého někdejšího kolegu, ale rovněž silně kritizoval současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...