Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.
Desítky příslušníků Íránem podporované irácké milice Hašd Šaabí podle jednoho ze zdrojů Reuters přijely do Sýrie přes vojenský koridor nedaleko přechodu Búkamál. „Jedná se o čerstvé posily, které byly vyslány na pomoc našim spolubojovníkům na frontových liniích na severu,“ upřesnil syrský důstojník. Dodal, že mezi těmito bojovníky jsou také příslušníci milic Katáib Hizballáh a Fátimíjún. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí mezitím prohlásil, že v Sýrii na žádost Damašku zůstanou íránští vojenští poradci.
Írán v průběhu války v Sýrii, která začala v roce 2011, vyslal na pomoc Damašku tisíce bojovníků šíitských milic, což společně s ruskou vzdušnou podporou pomohlo syrskému prezidentovi Asadovi potlačit povstání a dobýt zpět většinu území země.
Povstalci v regionu v pátek zaútočili na město Aleppo, a donutili tak syrskou armádu ke stažení. Ta následně oznámila, že desítky jejích vojáků byly při útoku zabity. Ofenzivu vede islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám, které bývalo odnoží syrské organizace teroristického hnutí al-Káida. Jeho útok světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.
Nyní povstalci postupují dále na jih a ostřelují města Hamá a Homs. Při ostřelování města Hamá, které kontroluje syrský režim, zahynulo nejméně šest civilistů. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) to uvedla agentura AFP. Syrská armáda nad městem Homs sestřelila „několik nepřátelských dronů“, informovala syrská agentura SANA.
Postup povstalců se snaží zastavit syrské a ruské letectvo, která jejich pozice bombardují. Údery v okolí Halabu a na uprchlický tábor v provincii Idlib zabily sedm civilistů včetně pěti dětí, uvedla podle Reuters Syrská civilní obrana, známá též jako Bílé přilby.
Horké dění u Aleppa
Syrská armáda se z Aleppa podle dvou vojenských zdrojů Reuters rychle stáhla, protože neměla na místě dostatek vojáků. V širší oblasti ovšem působí s Íránem spřízněné milice v čele s libanonským Hizballáhem, napsala agentura Reuters. Ten ale neplánuje poslat Bašáru Asadovi posily na pomoc s odražením útoku, podotkl zpravodaj ČT v Bejrútu Václav Černohorský. Byl sice klíčovým spojencem syrského režimu, teď ale kvůli válce s Izraelem nemá kapacity, které měl dříve, doplnil analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Syrská vláda v pondělí uvedla, že syrské a ruské letectvo provádí údery na pozice rebelů na venkově na východě Aleppa a že desítky ozbrojenců byly zabity či zraněny.
„Ujišťuji vás, že tentokrát se nezastavíme a budeme bojovat, dokud nedosáhneme svých cílů,“ uvedl vůdce syrské opozice v Turecku Hádí al-Bahra.
Cílem je svržení režimu a převzetí moci. Ozbrojenci nyní zaplavují sociální sítě záběry obsazených základen Asadovy armády – včetně techniky, které se zmocnili. Tvrdí, že na letišti u Aleppa získali také raketové systémy, tanky, obrněná vozidla i jedenáct letounů české výroby L39 Albatros.
Ozbrojenci se dostali i do výcvikového centra ruské armády, kde zapálili ruskou vlajku. Na místech, odkud se režimní síly stáhly, lidé ničí portréty prezidenta a sochy jeho příbuzných. V Aleppu povstalci pronikli do paláce, který podle nich patřil rodině Asadů.
Čína vyjádřila podporu syrskému režimu v jeho úsilí o zachování národní bezpečnosti a stability, napsala AFP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak podle Reuters uvedl, že Rusko pokračuje v podpoře Asada a že analyzuje situaci poté, co islamisté a jiné povstalecké skupiny dobyli část syrského území.
Obklíčení Kurdové
Kurdské milice YPG se mezitím začaly stahovat z oblastí pod svou kontrolou v severovýchodním sektoru Aleppa na základě dohody s povstaleckými silami, napsala agentura Reuters s odkazem na zdroje z řad povstalců a místních obyvatel. Dohoda má podle těchto zdrojů umožnit civilistům odejít do Kurdy kontrolovaných regionů na severovýchodě země.
Kurdské síly v pondělí oznámily, že v oblasti Aleppa pracují na evakuaci kurdských civilistů. „Aktivně koordinujeme činnost se všemi zúčastněnými stranami v Sýrii, abychom zajistili bezpečnost našich lidí a usnadnili jejich bezpečný přesun z oblasti Tal Rifaat (...) do našich bezpečných oblastí na severu země,“ sdělil velitel Kurdy vedených Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí.
Proturecké povstalecké skupiny v neděli oznámily, že z rukou kurdských sil dobyly výše zmíněné strategické město Tal Rifaat na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic.
Abdí dodal, že jeho síly se neúspěšně pokusily „vytvořit humanitární koridor“ mezi oblastí a regiony kontrolovanými SDF, aby umožnily evakuaci civilistů a zabránily „masakrům“. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) je zde v současné době obklíčeno přibližně 200 tisíc syrských Kurdů.
Turecko: Dění v Sýrii není výsledkem zásahů ze zahraničí
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan uvedl, že současné dění v Sýrii není výsledkem zahraničních zásahů. Řekl to na konferenci se šéfem íránské diplomacie Abbásem Arakčím, který již dříve prohlásil, že povstání je výsledkem spiknutí Spojených států a Izraele.
Podle Fidana situace ukazuje, že je zapotřebí dialog mezi syrskou vládou a opozicí, ke kterému je Turecko ochotné přispět, když bude o to požádáno. „Nechceme, aby občanská válka zesílila,“ uvedl.
Arakčí sdělil, že se Turecko a Írán shodují na tom, že by se ze Sýrie nemělo stát útočiště teroristických organizací, za které však Ankara považuje i Stranu kurdských pracujících (PKK) a další kurdské síly. Íránský ministr zahraničí podle agentury Reuters uvedl, že Teherán bude dále podporovat syrského prezidenta Bašára Asada.
„Podle našich informací jsou teroristické skupiny operující v Sýrii napojeny na Ameriku a sionistický režim,“ prohlásil Arákčí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doufá, že třináctiletá nestabilita v Sýrii bude ukončena dohodou v souladu s požadavky syrského lidu, píše agentura AFP. Zároveň uvedl, že Ankara pozorně vývoj v Sýrii sleduje a přijímá nezbytná opatření, aby zabránila narušení turecké bezpečnosti.
Podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara má Turecko v tomto konfliktu „svůj zájem“, a to „rozšíření svého vlivu na území, která byla kdysi územím Osmanské říše, což byla celá oblast Blízkého východu“.
Opoziční síly
Baar popsal, že opozičních skupin je v konfliktu několik. Jednou z nich je opozice sídlící u tureckých hranic, která „vytvořila prozatímní vládu a hlásí se k jakési demokracii“. Dále je to syrská vláda spásy, kterou vytvořil Haját Tahrír aš-Šám, a syrská svobodná armáda v příhraničí s Irákem a Jordánskem, kterou podporují Američané.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek uvedl, že „ti, kteří vtrhli do Aleppa, jsou potomci Fronty an-Nusrá – islamistické sunitské skupiny, ke které patří i některé opoziční sekulární skupiny, která má zároveň nepřímý vliv Turecka“.
Baar popsal, že na severu a západu země jsou Kurdové, kteří „touží po vytvoření autonomního státu, což se nelíbí Turkům“ a podporují tedy stávající režim. Borek uvedl, že Američané dříve podporovali kurdskou opozici a verbálně podporovali zpočátku také i „protiasadovskou demokratickou opozici, jejíž náplň se vypařila a zjistilo se, že skutečným vojenským aktérem není sekulární demokratická opozice, ale spíše islamistické skupiny“.
Podle Baara je otázkou, jak se propojí „spíše islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám, která vzešla z al-Káidy, s druhou opoziční prodemokratičtější částí“.
- Sunnitská islamistická militantní skupina, která vedla povstalce proti režimu Bašáda Asada, kteří ovládli Aleppo
- Čítá asi třicet tisíc bojovníků
- Spolupracuje s dalšími opozičními skupinami podporovanými Tureckem
- Před ofenzivou byla dominantní silou v provincii Idlib a okolí
- Jejím cílem je svržení Asadova režimu a nastolení islámsko-fundamentalistické vlády
Analytik Jan Daniel uvedl, že Haját Tahrír aš-Šám, která vedla povstalecké síly je „na bojišti jednoznačně nejefektivnější bojovou silou z širší koalice protureckých a islamistických skupin“. Silnou pozici měla předtím skupina v Idlibu, kde prakticky dominovala, dodal.
Baar také zmínil, že do konfliktu mohou vstoupit i „síly silně ortodoxně islamistické skupiny – pozůstatky Islámského státu, které ovládají několik území v poušti.“
V Sýrii má své zájmy mnoho lokálních i globálních mocností. Militantní skupiny tam mezi sebou bojují od roku 2011 a od té doby si občanská válka vyžádala na 600 tisíc životů. Z domovů uteklo přes šest a půl milionu lidí, část z nich přes Turecko do západní Evropy.
