Deportace, nebo odebrání dětí. Zadržení migranti si v USA musejí vybírat

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Pracovníci Imigračního a celního úřadu (ICE) sdělili Jevgenijovi a Jevgenije, že si musí vybrat. Mohou opustit Spojené státy americké se svým osmiletým synem Maximem a vrátit se do rodného Ruska, nebo mohou zůstat v imigrační vazbě ve Spojených státech, ale jejich dítě jim bude odebráno a posláno do ústavu pro děti ilegálních migrantů bez doprovodu.

Manželé, kteří z obavy o své příbuzné v Rusku požádali, aby byla zveřejněna pouze jejich křestní jména, se nakonec rozhodli zůstat ve Spojených státech, než aby se vrátili do země, ze které uprchli, aby získali politický azyl. „Vnitřní rozdělení rodiny je schváleno,“ uzavřeli úředníci ICE ve svých dokumentech.

Jevgenij a Jevgenija viděli Maxima naposledy 15. května na letišti v New Yorku, když je agenti ICE odváděli zpět do detenčního centra v New Jersey. „Bude to jen pár dní, že?“ ptal se Maxim svých rodičů, kteří se ho snažili uklidnit. „Řekl jsem: ‚Ano, ano, bude to jen pár dní‘,“ vzpomíná Jevgenij. Manželský pár pak hovořil se zpravodajským serverem NYT prostřednictvím tlumočníka z detenčního centra.

„Rodiče ohrožují bezpečnost dětí,“ tvrdí ministerstvo

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová tvrdí, že imigranti zneužívají systém a v některých případech narušují veřejný pořádek. „V poslední době jsme zaznamenali, že rodiny nelegálních přistěhovalců začaly používat taktiku, kdy odmítají nastoupit do komerčního letu (určeného k jejich deportaci pozn. red.), často se chovají agresivně a ohrožují bezpečnost svých vlastních dětí,“ dodala.

Úřady proto podle McLaughlinové musí „zajistit, aby děti byly v pořádku a nebyly vystaveny nebezpečí, dokud nebude rodina vyhoštěna ze země“. V případu Jevgenija a Jevgenije uvedla, že pár „se choval tak rušivě a agresivně, že ohrožoval blaho dítěte“.

Pár obvinění popřel, a navíc v interním spisu, jenž popisuje oddělení od Maxima a který NYT získal, nebyla o narušování pořádku žádná zmínka. V dokumentu se uvádí, že „jelikož neexistuje jiná možnost, jak bezpečně vykonat příkaz k vyhoštění rodinné jednotky, je schváleno vnitřní rozdělení“.

Ve zprávě o Maximově případu pro agenturu, která dohlíží na péči o nezletilé migranty bez doprovodu, se píše: „Subjekt byl oddělen od své rodiny dne 15. 5. 2025 z důvodu odmítnutí jeho rodičů nastoupit do letadla za účelem vyhoštění ze Spojených států, což je v rozporu s americkým právem.“

„Neustálý smutek a stesk,“ svěřila se Jevgenija

Jevgenij a Jevgenija prošli ochranným screeningem, což znamená, že nemohou být deportováni do Ruska a americká administrativa hledá jinou zemi, která by je přijala. Zatím zůstávají ve vazbě a čekají na další krok. „Je to strašné, to je vše, co k tomu mohu říct,“ popsala svou situaci žena. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ dodala.

Se svým synem smí mluvit po telefonu, ale nemá žádnou skutečnou odpověď na tu hlavní otázku, kterou jí pokládá: „Mami, kdy mě vyzvedneš?“

„Snažím se mu vysvětlit, že se o to snažíme,“ přiblížila matka. „Mluvíme s úředníky. Snažíme se je přesvědčit. Bylo pro něj velmi těžké tuto informaci přijmout. Pořád pláče,“ dodala.

Než se rodina přestěhovala do USA, tak byla ona a její manžel od svého malého syna odděleni nejdéle na týden. Nyní to jsou už měsíce. „Představuji si, jak ho obejmu, až se znovu uvidíme,“ svěřila se Maximova matka. „Dokonce jsem schovala pár bonbonů, chtěla jsem mu je dát, až ho znovu uvidím. Tak si to představuji,“ dodala.

„Svého syna nedám“

Jevgenij a Jevgenija překročili hranici spolu s dalšími Rusy – Pavlem Snegirem a jeho 11letým synem Aleksandrem. K mexické hranici cestovali v naději, že získají slyšení v rámci programu zavedeného během administrativy prezidenta Joea Bidena, který lidem umožňoval vstoupit do Spojených států přes hraniční přechod po registraci ve vládní aplikaci. Prezident Trump tento program 20. ledna 2025 zrušil. I tak se manželé rozhodli pokračovat k hraničnímu přechodu a požádat o azyl. Na místě ovšem byli vzati do vazby.

Stejný osud potkal Snegirovy. I oni doufali v politický azyl ve Spojených státech poté, co byla Pavlova manželka uvězněna v Rusku za své politické názory. Po několika týdnech společného pobytu v pohraniční vazbě byli však v květnu Snegir a jeho syn transportování do vazby a následně odvezeni na letiště v San Diegu. Tam bylo otci řečeno, že může vzít Aleksandra do New Yorku na soudní jednání.

Jakmile však dorazili na letiště, tak Snegir odmítl nastoupit do letadla, protože byl přesvědčen, že jakmile dorazí do New Yorku, bude deportován do Ruska. Později toho dne, po odletu letadla, mu pracovník ICE sdělil, že bude oddělen od svého syna, protože odmítl být deportován.

„Svého syna nedám,“ prohlásil Snegir a chránil Aleksandra. Pracovnice ICE mu oznámila, že pokud neustoupí, bude sražen na zem, spoután a odveden. „Nehýbal jsem se. Nesouhlasil jsem s tím, co po mně chtěla, a všechno, co slíbila, se stalo,“ sdělil. Aleksandr, který byl svědkem zatčení své matky v Rusku, byl v šoku.

Po několika týdnech odloučení navštívil Snegira pracovník ICE, který mu dal na výběr: odjeďte se svým synem, nebo vás deportujeme samotného a možná ho už nikdy neuvidíte. Tentokrát Snegir souhlasil, že se se synem vrátí do Ruska.

Ale další den se ukázalo, že Snegir, stejně jako Jevgenij a Jevgenija, prošel ochranným screeningem kvůli obavám z mučení v Rusku. To znamená, že stále může být deportován – jen ne do Ruska. V současné době se ho ICE snaží deportovat do třetí země, ale podle interních dokumentů agentury ho zatím žádná nepřijala. Do té doby jsou oba drženi odděleně, otec ve vazbě ICE a syn v domě pro děti migrantů bez doprovodu.

Rodiče měli možnost opustit USA

Tyto případy podle NYT ukazují dosud málo známou taktiku Trumpovy vlády. Server odhalil nejméně devět případů, ve kterých byli rodiče odděleni od svých dětí poté, co odmítli uposlechnout příkaz k deportaci, jak vyplývá z interních vládních dokumentů, spisů a rozhovorů.

Případy naznačují, že administrativa se rozhodla použít oddělení rodin – alespoň v některých případech – jako nástroj nátlaku, aby rodiny odešly. Zároveň oddělování rodičů od dětí může působit jako odstrašení pro další migranty, kteří zvažují nelegální vstup do USA.

Mluvčí McLaughlinová trvá na tom, že ICE rodiny nerozděluje. „Rodiče měli právo a možnost opustit zemi jako rodina, ale vědomě se rozhodli tak neučinit,“ prohlásila. Popřela, že by existovalo oficiální nařízení týkající se rozdělování rodin.

Praxe předchozích vlád

Předchozí vlády oddělovaly rodiny bez dokladů z důvodů, jako jsou obavy o národní bezpečnost, veřejná bezpečnost a ohrožení dětí. Bývalá pracovnice ICE Claire Trickler-McNulty, která působila během republikánských i demokratických vlád, uvedla, že podle jejích informací předchozí vlády nevyužívaly hrozbu oddělení rodin jako páku k tomu, aby přiměly lidi opustit zemi.

Místo toho podle ní minulé vlády obvykle propouštěly takové rodiny do Spojených států s monitorovacími náramky na kotnících, aby je mohly sledovat, zatímco čekaly na soudní řízení, což negativně přispělo k obrovským zpožděním v imigračním systému.

Během Bidenovy administrativy úředníci zvažovali různé postupy, včetně zatčení jednoho z rodičů nebo pokutování rodin, které odmítly uposlechnout příkazy k deportaci, ale tato opatření nikdy nezavedli.

„Aby bylo jasno, odmítnutí soudního příkazu k deportaci je stále trestný čin,“ zdůraznila McLaughlinová. „Pokud by policie zastavila amerického občana s dětmi na zadním sedadle a ten by se rozhodl nevyhovět zákonným příkazům, rodiče by byli zatčeni a děti by byly umístěny do bezpečné péče.“

Odradit od cesty

Praxe rozdělování rodin není tak rozšířená jako politika „nulové tolerance“, která fungovala během Trumpova prvního funkčního období, kdy byly tisíce dětí systematicky odebírány svým rodičům při překročení hranic USA a Mexika a posílány do azylových domů a pěstounských rodin.

Srdcervoucí záběry dětí vytrhávaných z náručí svých rodičů vyvolaly celosvětové pobouření, ale tehdejší vládní představitelé v soukromí tvrdili, že o to právě šlo – politika měla odradit migranty od nebezpečné a nelegální cesty.

Trump nakonec ustoupil tlaku a v roce 2018 politiku ukončil. Bidenova vláda později souhlasila s dohodou, která zakázala rozdělování rodin na hranicích, s výjimkou některých případů, například pokud byly děti v nebezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 17 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...