Demokratičtí zákonodárci Texasu chtějí útěkem zastavit reformu voleb. Zavřeme je do Kapitolu, hrozí guvernér

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Republikáni po celých USA začali se snahami o zpřísnění pravidel pro odevzdání volebních lístků po listopadových volbách, v nichž republikán Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem. Zásadní zpřísnění již letos schválily státy Iowa, Georgia či Florida.

Trumpovi spolustraníci tvrdí, že úpravou pravidel bojují proti riziku volebních podvodů. Demokraté společně se skupinami hájícími občanská a volební práva však tvrdí, že podobnou argumentací jen podporují lživá tvrzení exprezidenta a jeho okolí o volebních manipulacích.

Pravým cílem republikánských snah je podle nich ztížit možnost odevzdat hlas určitým skupinám obyvatelstva, které se tradičně kloní spíše k demokratům, například příslušníkům etnických menšin, mladým lidem, nebo osobám s postižením.

Návrh texaských republikánů by například zrušil čtyřiadvacetihodinovou otvírací dobu některých volebních místností, možnost odevzdat lístek z okna automobilu (drive-through), sběrné schránky na korespondenční volební lístky a zpřísnil by pravidla ověřování totožnosti při odevzdávání hlasů poštou. Posílil by rovněž pravomoci stranických volebních pozorovatelů.

Zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci, hrozí guvernér

Demokraté již na konci května přijetí návrhu zákona zablokovali tím, že odešli z jednacího sálu těsně před koncem řádné schůze zákonodárného sboru, která trvá každý rok od ledna do května. Guvernér Greg Abbott však následně svolal mimořádnou schůzi.

Z ní nyní demokraté „uprchli“ do Washingtonu na palubě dvou charterových letů, čímž učinili texaský zákonodárný sbor neusnášeníschopný. Krokem přitom riskují zatčení, protože podle texaského zákona mohou být závazně povoláni do texaské metropole Austinu. To je jeden z důvodů, proč zamířili do Washingtonu, tedy mimo jurisdikci texaské policie.

Abbott však krátce po jejich odletu pohrozil, že nechá demokraty zadržet hned po jejich návratu do domovského státu. „Hned jak se vrátí do státu Texas, tak budou zatčeni, zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci,“ řekl guvernér.

„Jsme odhodláni tento návrh zákona zmařit,“ řekl texaský zákonodárce Chris Turner s tím, že demokraté jsou připraveni ve Washingtonu zůstat třicet dní, tedy až do konce nynější mimořádné schůze. Abbott nicméně poznamenal, že bude v případě nutnosti svolávat jednu mimořádnou schůzi za druhou, dokud zákon neprojde.

Agentura AP poznamenává, že není zcela jasné, kdo demokratickým zákonodárcům platí výlohy spojené z cestou do Washingtonu. Fischer řekl, že výdaje na hotel pro zákonodárce pokryje ze svých prostředků na volební kampaň, nechtěl však komentovat to, kdo platil dva charterové lety.

Demokraté chtějí prosadit vlastní reformu na federální úrovni

Demokratičtí zákonodárci si vybrali Washington také z jiného důvodu, než aby unikli texaské policii. Chtějí totiž vyvíjet tlak na demokraty v Kongresu a na prezidenta Joea Bidena, aby se zasadili o schválení velké volební reformy na federální úrovni, se kterou zase nesouhlasí republikáni.

Návrh federálního zákona by značně omezil řadu restrikcí zavedených na státní úrovni, například by zavedl automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů, nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Demokraté rovněž chtějí přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Biden v úterý k volební reformě pronese projev, v němž se podle mluvčí Bílého domu zaváže „překonat nejhorší útok na naši demokracii od dob občanské války“, čímž má na mysli republikánské úpravy volebních pravidel v jednotlivých státech.

„Pro naši demokracii je to teď nebo nikdy. V Texasu držíme obrannou linii,“ řekl Martinez Fischer, jeden ze zákonodárců, kteří v pondělí přijeli do Washingtonu. „Opustili jsme naše zaměstnání, opustili jsme naše rodiny, opustili jsme naše domovy. Protože nic není důležitější než volební práva v Americe,“ dodal.

Prosazení demokratické federální reformy je však komplikované, podle stávajících senátních pravidel potřebují demokraté k přikročení k hlasování šedesát hlasů, ovládají přitom jen padesát křesel. Ve Washingtonu se proto hovoří o změně nynějších hlasovacích pravidel v Senátu, proti čemuž však vystupují někteří umírnění demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...