Kubu navštívila v minulých týdnech americká delegace, která Havaně zdůraznila, že se jí krátí čas na „provedení klíčových reforem podporovaných USA, než se okolnosti nenávratně zhorší“. S odkazem na zdroj z amerického ministerstva zahraničí to uvedla stanice CNN. Washington v poslední době stupňuje na Kubu tlak, americký prezident Donald Trump naznačil i možnou vojenskou akci.
Americká delegace složená z vysoce postavených představitelů ministerstva zahraničí na Kubě zdůraznila, že ostrov potřebuje „provést významné ekonomické a správní reformy s cílem zvýšit konkurenceschopnost, přilákat zahraniční investice a umožnit růst, který by táhl soukromý sektor“, řekl CNN její zdroj.
Podle něj se diskutovalo také o návrhu zavést na Kubě satelitní internet Starlink amerického miliardáře Elona Muska a o návrzích na odškodnění amerických občanů a korporací „za zabavená aktiva a majetek“ – což by podle CNN kubánská diaspora v USA pravděpodobně uvítala.
Americká delegace dále požadovala, aby kubánská vláda propustila politické vězně a posílila „politické svobody“ obyvatel, uvedl představitel amerického ministerstva zahraničí.
Delegace z USA podle něj také vyjádřila obavy ze „zahraničních zpravodajských služeb, armády a teroristických skupin operujících se svolením kubánské vlády méně než sto mil od amerického území“.
Zdroj neposkytl podrobnosti o členech delegace. Uvedl ale, že jeden z vysoce postavených představitelů ministerstva se samostatně sešel s vnukem Raúla Castra. O této schůzce napsal i portál Axios.
Havana žádá odvolání energetického embarga
Jednání obou delegací potvrdila i Havana. Funkcionář kubánského ministerstva zahraničí Alejandro García del Toro ho oficiálnímu kubánskému deníku Granma popsal jako „uctivé a profesionální“.
Řekl také, že Kuba při jednání žádala odvolání energetického embarga proti ostrovu. „Jeho uvolnění bylo hlavní prioritou naší delegace,“ uvedl s tím, že setkání se uskutečnilo „v atmosféře vzájemného respektu“.
Spojené státy výrazně zpřísnily ropné embargo vůči Kubě od začátku roku a svými kroky de facto zastavily dodávky této suroviny na Kubu od dvou největších dodavatelů – Venezuely a Mexika. Washington ale dovolil doplout na Kubu jednomu ruskému tankeru, což zdůvodnil humanitárními důvody.
Omezování dodávek ropy těžce dolehlo na ekonomiku ostrova, kde vládne komunistická strana. Vláda musela výrazně omezit základní veřejné služby a rozsáhlé plánované přestávky v dodávkách proudu jsou na denním pořádku. Samotná Kuba jednání s USA neodmítá, podle ní se ale nemají týkat politického zřízení.
Naopak Trump a jeho administrativa mluví o potřebě rozsáhlých změn na ostrově. Šéf Bílého domu opakovaně naznačil, že by USA mohly proti Havaně podniknout i vojenské kroky.
