Costa a Kallasová po nástupu do nových funkcí přijeli do Kyjeva

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

„Přijeli jsme, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a že budeme pokračovat v naší neomezené podpoře Ukrajiny,“ řekl bývalý portugalský premiér Costa na úvod návštěvy. Na fotografii, kterou Callasová zveřejnila na sociálních sítích, je s nimi zachycena ještě nová eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Unijní šéfka diplomacie ke snímku připsala: „Při první návštěvě Kyjeva od nástupu do funkce je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina válku vyhrála. Uděláme pro to všechno.“ Ukrajina je kandidátem na členství a letos v červnu s ní sedmadvacítka zahájila přístupová jednání.

Zelenskyj s představiteli EU mluvil o válce s Ruskem a možnostech dosažení míru. Informoval o konkrétních potřebách Ukrajiny v protivzdušné obraně. „Ruský teror proti naší energetice, proti našim lidem naneštěstí pokračuje,“ citovala Zelenského agentura Ukrinform. Dodal, že jen za listopad Rusko na Ukrajinu útočilo skoro 340 střelami a raketami a více než 2500 drony. „Žádná země nemůže vydržet takový teror sama,“ podotkl.

Costa přislíbil další finanční pomoc

EU uvádí, že její instituce a členské státy poskytly Ukrajině od začátku války pomoc ve výši přibližně 133 miliard dolarů (přes tři biliony korun).

Costa v Kyjevě podle ukrajinského tisku přislíbil, že EU pošle Ukrajině do konce roku 4,2 miliardy eur (105 miliard korun). „Od příštího měsíce plánujeme (Ukrajině) poskytnout měsíční pomoc, a to po celý rok, 1,5 miliardy eur. Tyto peníze pochází z výnosů ze zmrazeného ruského majetku a lze je použít i pro vojenské účely,“ uvedl Costa.

Nahrávám video

Návštěva se koná v pro Ukrajinu mimořádně těžké době. Na východě země ruská armáda v poslední době stále více postupuje. Kallasová médiím během cesty na Ukrajinu řekla, že situace na bojišti je „velmi, velmi vážná“.

Zároveň panuje nejistota ohledně další pomoci Ukrajině ze strany Spojených států. V lednu do Bílého domu nastoupí Donald Trump, který tvrdí, že válku na Ukrajině ukončí, aniž by řekl, jak toho chce docílit. Pokud by Washington svoji podporu Kyjevu zastavil, musely by ji výrazně posílit evropské země. Kallasová řekla, že náklady na pomoc Ukrajině jsou výrazně nižší než ty, které by s sebou přineslo vítězství Ruska.

Pomoc od EU musí být ráznější, očekává Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý očekává, že Callasová a Costa budou v podpoře Ukrajiny ráznější než jejich předchůdci. „Situace nás k tomu donutí, protože se to týká nás všech,“ podotkl. „Je téměř jasné, že (pomoc) musí pokračovat dál a nejen v tom, že bude dodávat zbraně průměrné úrovně, ale musí dodávat zbraně velmi efektivní a kvalitní,“ míní Šedivý.

Za poslední dva měsíce ruská armáda postupovala na východě Ukrajiny nejrychleji od března 2022. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské síly ovládly další dvě vesnice v Doněcké oblasti. Jde o Illinku a Petrivku. Rusko také v uplynulých dnech provedlo bojové testy nové nadzvukové rakety, která je již v sériové výrobě.

Nahrávám video

„Musíme udělat všechno pro to, aby se síly alespoň vyrovnaly. Situace je vážná do té míry, že pokud se Ukrajincům nepodaří zastavit postup Rusů, tak jakékoliv mírové plány, které bude připravovat prezident Zelenskyj, stejně budou k ničemu, vzhledem tomu, že Rusové na ně nepřistoupí,“ dodal Šedivý.

Kallasová i Costa jsou od ruské invaze v únoru 2022 silnými zastánci Ukrajiny. Ani jeden z nich však nemůže dát konkrétní příslib další pomoci, k tomu je zapotřebí podpora vlád členských států EU.

Zelenskyj chce pomoc USA ke vstupu do NATO

Ukrajinský prezident Zelenskyj považuje za nutnou i pozvánku do NATO. Řekl, že je stále čas na to, aby Spojené státy přesvědčily „skeptiky“ v Evropě o tom, že Ukrajina by měla do NATO vstoupit.

Na tiskové konferenci s nejvyššími představiteli EU uvedl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území. Přistoupil by ale na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...