Čína má pomocí tajného systému obchodovat s Íránem

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Západní země nedávno v OSN prosadily opětovné zavedení mezinárodních sankcí vůči Teheránu kvůli rozvoji jeho jaderného programu. Zahrnují zbrojní embargo či zmrazení íránských aktiv v zahraničí. Čína to označila za protiprávní krok, stejně jako má za nelegální americké restrikce, které se týkají íránského vývozu energetických produktů, íránských bank, ale i ropného terminálu v čínské provincii Šan-tung.

Nejnovější restrikce, odsouhlasené letos v říjnu, zasadily ránu čínskému rafinérskému gigantu Sinopec, protože státní společnost přes tento terminál odbavuje pětinu svého dovozu ropy, řekli experti agentuře Reuters. Sankce dál komplikují vztahy mezi Washingtonem a Pekingem, a to před plánovaným jednáním lídrů obou zemí ke konci měsíce.

Ropa za infrastrukturu

Americké restrikce státům dlouhodobě takřka znemožňují platit Íránu za jeho ropu. Čína tak činí na základě do značné míry tajné dohody a v posledních letech díky ní prohloubila ekonomické vztahy s islámskou republikou navzdory snahám Washingtonu o izolaci Íránu, upozornil WSJ.

Systém podobný barteru funguje podle západních představitelů tak, že do Číny proudí ropa a na oplátku státem podporované čínské společnosti budují v Íránu infrastrukturu.

Tento systém podle informací WSJ zahrnuje dva hlavní hráče: velkou čínskou státní pojišťovnu Sinosure a čínský finanční mechanismus, který zdroje označují jako Čchu-sin. Jde o finanční projekt tak tajný, že jeho jméno nebylo možné nalézt na žádném veřejném seznamu čínských bank, finančních firem či v obchodních rejstřících.

V rámci této dohody íránská společnost dle listu registruje prodej ropy čínskému kupujícímu, kterého kontroluje státní obchodník s ropou Ču-chaj Čen-žung, na kterého se vztahují americké sankce. Čínský kupec na oplátku vkládá u společnosti Čchu-sin každý měsíc stovky milionů dolarů, tvrdí činitelé.

Čínská společnost Sinosure
Zdroj: Reuters/Stringer

Čchu-sin má poté dodávat finanční prostředky čínským dodavatelům, kteří provádějí inženýrské práce v Íránu v rámci projektů, jejichž financování je pojištěno společností Sinosure. Ta slouží jako finanční pojivo, které tyto projekty drží pohromadě, vysvětluje WSJ. Sinosure, dříve známá jako China Export & Credit Insurance, je podle deníku finančním nástrojem čínské vlády na podporu mezinárodního rozvojového úsilí Pekingu.

Čínské projekty v Íránu jsou podle deníku obrovskými, státem řízenými projekty, včetně letišť, rafinerií a dopravních projektů, které spravují největší čínské státní banky a inženýrské skupiny. Činitelé došli k těmto zjištěním po prostudování finančních dokumentů, informací zpravodajských služeb a prostřednictvím diplomatických kanálů, uvedl americký deník.

Miliardové finanční toky

Dohoda, která tak má obcházet mezinárodní bankovní systém, nejspíš poskytla záchranné lano íránské ekonomice sužované sankcemi. Podle některých úředníků loni tímto finančním kanálem protékalo až 8,4 miliardy dolarů (175 miliard korun) na ropných platbách na financování čínských prací na velkých infrastrukturních projektech v Íránu.

USA, jež uvalily cílené sankce na čínské firmy, nezařadily na černou listinu společnosti vykonávající civilní práci v Íránu, ani se nezaměřily na velkou čínskou banku. Nebyla nalezena žádná veřejně dostupná dokumentace, která by přímo spojovala společnost Sinosure s dohodou o ropě za výstavbu v islámské republice, poznamenal WSJ. Společnosti Sinosure ani Čchu-sin se sankce přímo netýkají, dodal list.

Íránské „černé zlato“ podle expertů a americké vlády putuje nepřímou cestou, aby se nepřišlo na jeho původ. Proces má zahrnovat přepravu suroviny z lodi na loď a často se údajně mísí s ropou z jiných zemí.

Auta za kovy

Barterový systém se ale nemá týkat jen ropy. Agentura Bloomberg nedávno odhalila, že v rámci obchodního modelu „auta za kovy“ velké čínské automobilky a hutní firmy – zejména Chery Automobile a Tongling Nonferrous Metals Group Holdings – provozují s Teheránem barterový systém, aby obešly tradiční bankovní kanály.

Čínské firmy vyvážejí podle agentury do islámské země „polorozebrané“ automobilové sady, kde se montují do hotových vozidel – místo hotovosti společnosti přijímají zásilky íránské mědi a zinku, které Tongling a další zprostředkovatelé dále prodávají.

Čínské společnosti Dongfeng, Chery a JAC spolupracují s íránskými výrobci automobilů jako místní partneři, popsali Bloombergu čtyři zdroje obeznámené se situací. Podle agentury přitom nejsou náznaky, že by Chery, Tongling nebo další společnosti přímo porušovaly sankce, jelikož automobilky ve skutečnosti s Íránem přímo neobchodují.

Americké a evropské sankce vůči Íránu se vztahují konkrétně na jednotlivce a společnosti z těchto zemí a na kohokoli, kdo používá jejich měnu, což znamená, že čínské společnosti tam mohou i nadále podnikat, aniž by porušovaly jakékoli restrikce, pokud obchodují v íránských riálech nebo čínských jüanech. Podle čínského práva tak zůstává obchod legální.

Čínský jüan
Zdroj: Jianan Yu/Reuters

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedlo, že o obchodu neví, ale „Peking se v zásadě vždy pevně stavěl proti nezákonným jednostranným sankcím, normální spolupráce mezi zeměmi a Íránem v rámci mezinárodního práva je rozumná, spravedlivá a legální a měla by být respektována a chráněna“.

Částky zahrnuté v barterové výměně aut za kovy jsou relativně nízké – podle výpočtů Bloombergu se jedná o stovky milionů dolarů – ve srovnání s celkovým loňským čínským vývozem do Íránu ve výši přibližně devět miliard dolarů (187 miliard korun). Přesto tento obchod ilustruje rostoucí fragmentaci globálního finančního řádu, píše americký neziskový think tank The Foundation for Defense of Democracies.

Oživení směnného obchodu

Čínsko-íránský barterový obchod začal asi před šesti nebo sedmi lety, sdělily Bloombergu osoby obeznámené s byznysem. Změny se tak odehrály ruku v ruce se zpřísněním amerických sankcí proti Íránu během prvního prezidentského období Donalda Trumpa.

Restrikce, jež následovaly po Trumpově vypovězení jaderné dohody v roce 2018, drasticky omezily přístup islámské republiky ke globálnímu finančnímu systému, což tamním společnostem ztížilo platby za dovážené zboží.

V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století, tedy v době studené války a následného rozpadu Sovětského svazu, byl barterový obchod poměrně běžný, jelikož tvrdá měna byla často nedostupná nebo jednoduše neexistovala, připomíná Bloomberg. V posledních třech dekádách dominoval globálním obchodním tokům dolar a barterový systém se stal okrajovou záležitostí.

Rozšiřování sankcí nicméně v posledních letech vedlo k rozšíření různých měn, a dokonce i barterových obchodů za komodity z Ruska, Venezuely, Íránu a dalších zemí. Srí Lanka například vyměňovala čaj za íránskou ropu, zatímco Peking v poslední době poslal do Íránu autodíly v hodnotě dvou milionů dolarů výměnou za pistácie, píše Bloomberg.

Vojenská spolupráce

Teherán se v posledních letech snaží celkově prohlubovat vztahy s Pekingem. Existují známky rostoucí vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi – Írán má zájem o čínské stíhačky J-10C a systémy protivzdušné obrany vyrobené v Číně, upozornil analytický web Manara Magazine.

V polovině srpna izraelský server Ynet News s odvoláním na anonymní západní zpravodajské zdroje informoval, že Peking obnovuje íránský raketový arzenál po dvanáctidenní válce mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Zpráva neobsahovala žádné podrobnosti a nebyla potvrzena čínskou vládou, ale podobné informace se od té doby objevily i v západních médiích.

Teherán zároveň aktivně pracuje na rozvoji obchodních tras přes Střední Asii do Číny. V květnu hostila íránská metropole setkání vysokých představitelů provozovatelů železnic z Íránu, Číny, Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a Turecka, kteří diskutovali o tranzitu přes srdce Eurasie. Stejně tak v květnu dorazil do suchého přístavu Aprin v Íránu první nákladní vlak ze Si-anu v Číně, napsal Manara Magazine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...