Čína je velmi komplexní výzvou, míní nový velvyslanec při NATO Konecký

Čína představuje velmi komplexní výzvu, řekl v rozhovoru ČTK nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Summit NATO se podle něj příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny. Za jeden z významných výstupů z toho letošního červencového považuje shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Konecký chce usilovat o zvýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích a vysvětlovat fungování NATO veřejnosti.

Lídři aliančních zemí se ve společném prohlášení na červencovém summitu ve Washingtonu shodli, že Čína je „rozhodujícím aktérem“ podpory ruské agrese proti Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tehdy uvedl, že Peking umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech.

Podle Koneckého šlo o velmi zásadní veřejné prohlášení. „Čína nechce být vnímána jako ten, kdo se na té agresi podílí, ale jako někdo, kdo se chce podílet na mírovém řešení,“ řekl velvyslanec.

Nedomnívá se ale, že by spojenci přemýšleli o případné eskalaci vztahů s asijskou velmocí. „Aliance současně dává najevo, že je připravena s Čínou mluvit, udržovat s ní komunikační kanály,“ ujistil.

„Ruská agrese je zlom, před který se nelze vrátit“

Zástupci aliančních zemí se na začátku července zároveň dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (kolem bilionu korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník Stoltenberg.

„Ten 'krátkodobý závazek', který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ míní Konecký. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ zdůraznil.

Za jeden z klíčových výstupů červencového summitu NATO ve Washingtonu považuje Konecký shodu na nutnosti nového strategického přístupu vůči Rusku. Doporučení pro něj mají být prezentována před příštím summitem, který se uskuteční v červnu 2025 v Haagu.

Zásadní východisko, kterého bude Česko chtít v dané strategii dosáhnout, je to, že ruská agrese vůči Ukrajině byla natolik zásadním zlomem, že není možné se vrátit do situace před ní. „Rusové agresí porušili řadu svých vlastních závazků, které sami dali a sami podepsali a na základě nichž byly učiněné určité vývody pro bezpečnostní politiku například Ukrajiny, která se na základě toho vzdala jaderných zbraní,“ připomněl Konecký.

Ruská hrozba je dle něj dlouhodobá a jde daleko za agresi proti Ukrajině. „Souvisí s hybridními kampaněmi, dezinformacemi, kybernetickou bezpečností, podkopáváním důvěry občanů v politický systém, destabilizačními aktivitami v sousedství Evropy, které můžou vést například k migračním krizím nebo ke zvyšování rizik teroristického útoku,“ vyjmenoval Konecký.

„Čechů v NATO musí přibýt“

Konecký chce v nové funkci usilovat o navýšení počtu Čechů v aliančních vyšších manažerských pozicích. NATO má podle něj v tomto ohledu vůči Praze dluh, neboť počet Čechů v aliančních institucích je nižší, než by odpovídalo spravedlivému procentnímu podílu.

„Naše zastoupení by mělo být zhruba jedno procento, jsme pod ním. Jsou to zhruba dvě nebo tři desítky Čechů,“ přidal konkrétní číslo. Situace podle něj není špatná na řadových pozicích. „Ale dlouhodobě nemáme nikoho na vyšší manažerské úrovni,“ upozornil velvyslanec.

Za další důležité téma považuje vysvětlování úlohy Aliance. U české veřejnosti je podpora členství v NATO podle Koneckého setrvale vysoká, nicméně nelze takovou situaci brát jako věčnou. „Strategická komunikace, vysvětlování, co vlastně Aliance je, co potřebuje, proč jsme v ní, jak vůči veřejnosti, tak vůči systému státní správy, je velmi důležitá,“ míní.

Komplexnost hrozeb v současném bezpečnostním prostředí je podle něj tak vysoká, že vyžaduje takzvaný celovládní přístup. „I ministerstva, která by se za normálních okolností bezpečnostně významným aktivitám nevěnovala, nebo naopak jejich aktivity by nebyly vnímány jako bezpečnostně významné, se do této situace dostávají,“ podotkl nový český velvyslanec při NATO.

Jako příklad uvedl dopravní infrastrukturu i vzhledem k české roli v aliančních plánech. Česko nemá v případě potřeby kolektivní obrany pouze poslat své vojáky na pomoc jiným členským státům, ale také zajišťuje případný průjezd vojenské techniky, je tranzitní zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 12 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...