Čína bagruje dno kolem tchajwanských ostrůvků. Regionální přetlačovaná má i zvláštní podoby

Vláda v Pekingu používá ve svém tlaku na Tchaj-wan i netradiční metody. K souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů. Netradičních metod geopolitické přetlačované je v regionu k vidění víc.

Pevnina asijského kontinentu je z lodí tchajwanských strážníků často na dohled, popisují reportéři agentury Reuters, kteří se s nimi vydali na patrolu. Připlouvají odtud bagrovací lodě s až třicetkrát větším výtlakem, než mají běžná plavidla pobřežní stráže. Kotví těsně za hranicí výsostných vod souostroví a těží ze dna písek. Mnohé nemají žádné jméno, což strážníkům komplikuje jejich identifikaci i vzájemnou komunikaci.

Někdy hranici překročí. Loď pobřežní stráže je vybavena dvěma vodními děly a kulometem. Většinou stačí, aby ji posádka těžařů spatřila, a odpluje. Jakmile se však dohled ztratí, vrací se zpět k práci.

Souostroví Ma-cu červeně, Tchaj-wan žlutě, pevninská Čína šedě
Zdroj: Wikimedia Commons

Šedá zóna

Bagrování písku je součástí takzvané šedé zóny, jak se v mezinárodních vztazích v poslední době označuje činnost spadající mezi mír a válku. Základní myšlenkou je v tomto případě obrovský rozdíl ve velikosti. Čína má 267krát víc obyvatel a 22krát vyšší HDP, takže ji dlouhodobá mírná konfrontace vyčerpává významně méně.

V podobném duchu čínští komunisté přistupují i k dění ve vzduchu. Posílají své letouny do oblasti, již Tchaj-wan považuje za svou, čímž nutí tamní letectvo k vzletům. A těch si menší země může dovolit vzhledem k menšímu rozpočtu i počtu pilotů méně, jak v debatě Deutsche Welle upozornila expertka Německého mezinárodního a bezpečnostního institutu Gudrun Wackerová.

Vyčerpávání ozbrojených sil je však jen jedním z důsledků bagrování písku okolo Ma-cu. Další jsou mnohem konkrétnější a obyvatelé je pociťují přímo: přetrhané komunikační kabely, odliv turistů obávajících se napjaté atmosféry a úbytek ryb v místních vodách.

Z desítek tisíce

Tchajwanské úřady tvrdí, že z okolí Ma-cu i z dalších oblastí ve svých vodách vyhání čím dál víc bagrovacích lodí. V roce 2018 jich napočítaly sedmdesát, o rok později šest stovek, pak už čtyři tisíce.

I proto Tchaj-wan loni spustil na vodu novou třídu lodí pobřežní stráže nazvanou Ťia-I v přepočtu za dvě miliardy korun za kus. S výtlakem čtyř tisíc tun, jedním vodním dělem navíc a především několika raketovými a kulometnými systémy už neaspiruje jen na vyhánění, ale i na zadržení lodí, které vplují do výsostných vod Tchaj-wanu.

Loď tchajwanské pobřežní stráže třídy Ťia-I
Zdroj: Wikimedia Commons

Plánuje také významné rozšíření flotily. Do roku 2027 chce spustit na vodu přes 140 nových plavidel pobřežní stráže.

Pekingská vláda všechna obvinění odmítá. Čínský úřad pro správu věcí Tchaj-wanu tvrdí, že nelegálně plující plavidla sám zastavuje, a dodává, že drtivá většina jich pracuje legálně. Celý Tchaj-wan i s jeho vodami totiž považuje za vlastní území. Naopak obviňuje protistranu z nebezpečného a násilného chování.

Obavy z invaze

Komunisté v Pekingu dávají jasně najevo, že Tchaj-wan považují za svůj. V poslední době se pod vládou Si Ťin-pchinga chovají čím dál sebevědoměji a asertivněji a na ostrově i jeho malých souostrovích včetně Ma-cu roste nervozita.

Jeden z tamních rybářů Čchen Kchuo-čchiang reportérům Reuters obavy vyjádřil jasně: „Nechceme, aby nám vládla pevninská Čína. Máme svobodu a ta je tam omezená.“ Strach posiluje i dění v Hongkongu, kde se Peking rozhodl přistoupit k tvrdé linii a podřídit si tamní demokratické společenské struktury.

Tchaj-wan se na rozdíl od Hongkongu může spolehnout na pomoc Spojených států, které mají dokonce zákon zavazující je k dodávkám zbraní a dalších obranných technologií. Zda by přišly v případě invaze z pevninské Číny na pomoc, však záměrně neříkají. Uplatňují politiku „strategické nejednoznačnosti“, která má odradit komunisty od vojenské akce i Tchajwance od formálního vyhlášení nezávislosti, jež by tuto akci téměř jistě vyvolalo.

Když se Joe Biden v říjnu uřekl a odpověděl „ano“ na dotaz novináře, že by Američané do boje šli, začala americká diplomacie horečně uvádět věci na pravou míru, připomíná web The Diplomat.

Jihočínské moře

Zdrojem přesvědčení, že Peking si věří na rozšiřování svého vlivu, je i dění v Jihočínském moři. Využívá mělčin a neobydlených ostrůvků ve Spratlyho a Paracelském souostroví, které během několika let pomocí přesunu milionů tun písku vytáhl z hladin a postavil na nich své vojenské základny.

Čínské lodě budují základnu na Spratlyho ostrovech, 2015
Zdroj: Reuters

Jedním z nich je atol s anglickým názvem Mischief, který podle rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu z roku 2016 patří do výlučné ekonomické zóny Filipín. A právě ty se o pouhých čtyřicet kilometrů východně také uchýlily k neortodoxní metodě geopolitické přetlačované.

Nároky v Jihočínském moři
Zdroj: Voanews

Už roku 1999 na mělčině zvané Second Thomas Shoal zanechaly vrak lodi Sierra Madre, kde od té doby neustále přebývá několikačlenná vojenská posádka. A kolem ní se pravidelně odehrávají vypjaté incidenty.

Například 16. listopadu 2021 se tam vydaly dvě filipínské zásobovací lodě. Do cesty jim vplula tři čínská plavidla pobřežní stráže a vodními děly je donutila obrátit kurz a vrátit se. Nikdo nebyl zraněn, avšak zásoby nedorazily, upozorňuje pro Eurasia Review politolog Rommel C. Banlaoi z Filipínské asociace čínských studií.

Diplomacie obou zemí se po incidentu vzájemně obvinily z narušení svých vod a z nebezpečných provokací. Tím protentokrát vše skončilo.

Napětí ve východní Asii již několik let stoupá, a to především kvůli rostoucím materiálním možnostem, vojenským schopnostem a ambicím Číny nespokojené se svým postavením v regionu i celkovým mezinárodním uspořádání. Současně je však zatím očividné, že se pekingská vláda i ostatní hráči v oblasti úzkostlivě vyhýbají otevřené vojenské konfrontaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...