Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.

O povolávacích rozkazech informovala stanice Deutsche Welle. Chorvatsko povinnou vojenskou službu zrušilo v roce 2008, tedy rok před vstupem země do Severoatlantické aliance. Tehdy byla myšlenka taková, že se ozbrojené síly profesionalizují a systém povinné vojenské služby bude opuštěn.

Nyní, zejména s ohledem na to, že Chorvatsko od Ruskem napadené Ukrajiny fyzicky dělí pouze Maďarsko, se perspektiva ozbrojeného konfliktu jeví nepříjemně blízko. V roce 2022 se v Záhřebu zřítil dron, pravděpodobně ukrajinský. Nezpůsobil větší škody, incident ale podnítil vážné debaty.

Vědoma si skutečnosti, že armáda čítá pouze patnáct tisíc aktivních vojáků, navrhla chorvatská vláda před parlamentními volbami v roce 2024 znovuzavedení povinné vojenské služby pro mladé muže po ukončení střední školy. Ministr obrany Ivan Anušić k tomu tehdy uvedl, že mladým mužům by to pomohlo změnit „špatné návyky“ a připravit se na „jakoukoli velkou hrozbu“.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly na širokou podporu této myšlenky – sedm z deseti občanů Chorvatska ji podporuje. Po volbách začalo Anušičovo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) tuto politiku uvádět do praxe. Potřebné zákony prošly parlamentem loni v říjnu bez větších potíží, 84 poslanců hlasovalo pro a pouze jedenáct proti.

Ministerstvo obrany brzy oslovilo první skupinu branců. Vše proběhlo bez větších protestů na rozdíl například od Německa, kde mladí lidé proti zavedení branné povinnosti protestovali.

„Nevidím žádné výzvy spojené s odvody,“ komentoval situaci prorektor chorvatské Univerzity obrany a bezpečnosti Franja Tudjmana Gordan Akrap. „Bude více lidí, kteří budou chtít být součástí tohoto projektu, než kolik jich v tuto chvíli můžeme přijmout, protože počet je omezený,“ dodal.

Vůči některým kritikům vojenské služby se Akrap jasně vymezil. „Některé populistické skupiny z krajní levice říkají, že bychom měli investovat do mateřských škol a podobně, ale faktem je, že někdo musí tyto školky, náš evropský způsob života a demokracii chránit, a to lze v konečném důsledku zajistit pouze armádou,“ prohlásil.

Noví chorvatští branci brzy zjistí, nakolik se jejich zkušenost bude podobat příběhům, které slyšeli od svých otců a dědů. Někteří mohou pocítit i úlevu, když se dozvědí, že jejich vojenská služba potrvá pouze dva měsíce.

Součást širšího trendu

Znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku je součástí širšího trendu v zemích, které vzešly z bývalé Jugoslávie. Několik dalších zvažuje návrat určité formy branné povinnosti.

Za socialismu museli mladí muži sloužit v Jugoslávské lidové armádě jeden rok, což dalo vzniknout značné bojové síle. Bezprostředně před začátkem krvavého rozpadu země v devadesátých letech tvořili branci dvě třetiny pozemních sil, spolu s dalším milionem záložníků.

Nezávislé státy vzniklé rozpadem Jugoslávie postupně povinnou vojenskou službu zrušily. Slovinsko bylo v roce 2003 první, v Srbsku dokončili poslední branci vojenskou službu v roce 2010. S příslibem – a v případě Slovinska a Chorvatska i uskutečněním – vstupu do Evropské unie se zdálo, že není potřebná velká armáda, která by prováděla i několikaměsíční vojenský výcvik mladých lidí.

Vývoj ve Slovinsku a Srbsku

Nálada se začala měnit už před celoplošnou ruskou invazí na Ukrajinu. Slovinské strany, které v roce 2020 vytvořily novou národněkonzervativní vládu, zahrnuly znovuzavedení vojenské služby do své koaliční smlouvy. Tehdejší premiér Janez Janša na sebe v roce 1991 výrazně upozornil během desetidenní války za nezávislost Slovinska v pozici ministra obrany.

Podle Janši ozbrojené síly země s pouhými sedmi tisíci příslušníky již nejsou schopny bránit stát před útokem. Stěžoval si také, že mladí lidé neumějí zacházet se zbraněmi. Současná středolevicová vláda tuto myšlenku nepřijala, ale v březnu čekají zemi parlamentní volby a Janšova Slovinská demokratická strana (SDS) vede v průzkumech.

V Srbsku vláda už řadu let hovoří o možnosti znovuzavedení odvodů. Uplynulo již několik termínů, aniž byli branci povoláni, což by se ale letos mohlo změnit. Ministr obrany Bratislav Gašić tvrdí, že příslušný legislativní návrh bude brzy předložen parlamentu.

Obavy z ozbrojování Balkánu dle experta nejsou namístě

S tím, jak země regionu zvyšují vojenské výdaje a snaží se navýšit počty vojáků, se nabízí otázka, zda by se měl zbytek Evropy obávat vývoje situace na Balkánu, kde v devadesátých letech probíhala rozsáhlá občanská válka.

Toby Vogel z berlínského think-tanku Rada pro demokratizační politiku se domnívá, že potenciál skutečného konfliktu zůstává nízký. „Vojenský aspekt toho všeho se týká především připravenosti, nikoli konkrétního plánování, a už vůbec ne ofenzivního plánování,“ poznamenal. „Srbsko se nechystá zaútočit na Chorvatsko a Chorvatsko se nechystá zaútočit na Srbsko,“ tvrdí.

„V situaci, kdy je celkové prostředí poznamenáno nestabilitou a nepředvídatelností, si myslím, že vlády jednají poměrně rozumně, když přijímají určitá preventivní opatření a vytvářejí základy pro posílení strategického přístupu k mezinárodním vztahům. Je to však návrat ke starým časům,“ zhodnotil Vogel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...