„Chat control“ odmítli Vondra i Gregorová. Stačí stávající nástroje, dodal Knotek

Nahrávám video
Události, komentáře: Evropská legislativa „chat control“
Zdroj: ČT24

Kvůli možnosti zásahu do soukromí čeští europoslanci, kteří byli hosty pořadu Události, komentáře moderovaného Barborou Kroužkovou, odmítli evropský návrh na sledování on-line komunikace namířený proti šíření dětské pornografie, známý jako „chat control“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že k v návrhu chybí prevence. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) sdělil, že k ochraně stačí stávající nástroje. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že návrh v europarlamentu neprojde.

„Ti, kdo šíří pornografii na internetu, si najdou jiné kanály, zatímco pro běžného člověka by se zrušilo soukromí, kdyby se ‚chat control‘ stal skutečnou povinností,“ prohlásil Vondra a zároveň odsoudil dětskou pornografii. Navrhované opatření popsal jako „otevírání každého dopisu“ na poště.

„Jsem nespokojená nejen s prolamováním šifrování a plošným vnikáním do soukromých konverzací, ale i s faktem, že tato legislativa, která se jmenuje ochrana dětí v on-line prostoru, obsahuje jen velmi malé množství preventivních opatření nebo vzdělávacích programů – jak dětí, tak rodičů,“ řekla Gregorová a dodala, že pro ochranu dětí na internetu je potřeba udělat víc.

„Tady vzniká nástroj, který bude trvale a plošně skenovat veškerou naší komunikaci z mobilních zařízení, počítačů nebo cloudových úložišť ještě předtím, než ji z našich zařízení odešleme,“ řekl Knotek. Souhlasil, že je potřeba děti na internetu ochránit, ale návrh označil za prolomení svobody.

Takzvaná chat control vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí. Poskytovatelé on-line služeb včetně chatovacích aplikací, sociálních sítí a datových úložišť by podle návrhu měli zákonnou povinnost prohledávat s pomocí algoritmů obsah zpráv a uložených souborů. Na materiály týkající se dětské pornografie nebo zneužívání nezletilých by poskytovatelé služeb museli upozornit příslušné úřady.

Změna české pozice

V roce 2024 byla pozice české vlády k „chat control“ neutrální, připomněla moderátorka Událostí, komentářů. Ve středu ale vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) a oznámil, že jeho kabinet hledá partnery proti přijetí dané legislativy.

Na dotaz moderátorky, co se změnilo, Vondra odpověděl: „Na mé straně ani na straně ODS se nezměnilo nic.“ Dodal, že danou agendu měl na starosti ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a připustil, že pro část bezpečnostní komunity představuje dané řešení zjednodušení.

„Pozice zodpovědného ministra byla váhající,“ míní Vondra. Zároveň dodal, že si „všichni uvědomujeme, jak masivní a bezprecedentní zásah do soukromí by to byl, a je to třeba razantně odmítnout“.

Knotek poděkoval občanům za aktivní vymezování se proti návrhu „chat control“ prostřednictvím e-mailů. „Věřím, že kolegyně Gregorová a kolega Vondra taktéž dostali ty tisíce e-mailů, které vyzývaly k tomu, aby se to téma dostalo dál. Děkuji médiím, že se tomu věnují,“ řekl Knotek.

Kroky vlády vypadají pokrytecky, míní Gregorová

Kroky vlády nicméně podle Gregorové vypadají pokrytecky. „V roce 2021 byl první návrh, kterému se říkalo ‚chat control‘ 1.0, jenž byl, řekněme, dobrovolným skenováním všech konverzací. Pro to hlasovali jak pan Knotek, tak pan Vondra. My (Piráti) jsme byli proti. Následně to v roce 2023 přišlo na stůl české vlády, kde jsme tlačili pozici proti, byli jsme jediní. Nakonec jsme to dokázali s velkým vypětím a úsilím (tehdejšího předsedy Pirátů) Ivana Bartoše dotlačit od pozice neutrální, že se Česká republika zdrží,“ přiblížila. Stejně jako Knotek poděkovala občanům za posílání e-mailů.

Knotek připustil, že už v roce 2021 existovaly indicie, že by při schválení navrhované legislativy mohlo dojít k narušení svobody. „My jsme tenkrát hlasovali pro, protože to měl být dočasný a dobrovolný nástroj,“ zdůvodnil. Zdůraznil, že při hlasování o možnosti prodloužení daného nástroje byli europoslanci ANO proti.

„Ještě před několika týdny – to znamená v červenci 2025 – na jednání v Bruselu byla Česká republika připravena po volbách udělat kompromis,“ prohlásil Knotek.

Vondra zdůraznil, že byl proti návrhu již během roku 2024. Změnu názoru zdůvodnil tím, že se v legislativním návrhu změnil princip dobrovolnosti. „Překlopili koncept do povinnosti a do způsobu, který by úplně zrušil soukromí,“ dodal europoslanec ODS.

Naposledy o legislativě nechalo hlasovat Maďarsko během svého předsednictví v Radě Evropské unie během druhé poloviny roku 2024. Aplikace Signal, která poskytuje šifrovanou komunikaci, tehdy pohrozila, že v případě přijetí návrhu ukončí své působení v Evropské unii.

Postoj aplikace Signal odrážel širší obavy celého odvětví: „Jakmile vzniknou zadní vrátka pro legitimní účely, potenciálně je vytvoříte i pro nekalé záměry,“ napsal server Forbes. Tentokrát se k návrhu vrátilo Dánsko, které se ujalo rotujícího předsednictví v čele Rady EU od 1. července.

Rozložení sil v Evropě

Europoslanec ODS poukázal na to, že se proti „chat control“ již vymezilo Rakousko, Nizozemsko nebo Polsko. Zatímco Francie, Španělsko nebo Maďarsko návrh podporují. „Myslím si, že Německo se přikloní k nám, jak sleduji debatu. Můj odhad je, že v (Evropském) parlamentu – to se asi s Markétou (Gregorovou) shodujeme – to nemá šanci, aby prošlo,“ prohlásil Vondra.

„Myslím si, že je tady ještě velký prostor v Radě, aby se situace vyvinula. Minimálně v tom, aby tam byla blokační menšina, která to dál nepustí,“ doplnil.

Stávající nástroje

Knotek souhlasí s tím, že je potřeba chránit děti, ale policie a bezpečnostní složky podle něj mohou využít stávající nástroje.

Gregorová připomněla případ, kdy policie odhalila na Telegramu komunikaci mladých radikálů, kteří chtěli spáchat teroristický čin na koncertě zpěvačky Taylor Swift. „I bez ‚chat controlu‘ se (policisté) dostali do struktur teroristické radikalizované organizace,“ dodala. Podle ní by další krok přinesl už jen centralizaci.

Pirátská europoslankyně navíc míní, že „chat control“ bude zahlcovat policii. Poukázala na to, že v momentě, kdy by poskytovatel nahlásil problém, bezpečnostní složky by se tím musely zabývat a musel by existovat člověk, který by posoudil, jestli je daný případ rizikový, nebo není.

„Hrozí narušení soukromí a těch nejintimnějších záležitostí, které by člověk sdílel s lidmi, kteří by měli posoudit jejich rizikovost,“ upozornila Gregorová. „Útok na svobodu začne útokem na pornografii, protože ji nikdo nebude bránit,“ parafrázoval Vondra britského spisovatele George Orwella.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...