Český trh pocítí cla na film, nebudou ale likvidační, říká šéf producentské asociace

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu podle něj záměrně ničí cizí státy, což považuje za hrozbu pro národní bezpečnost. Nad záměrem však podle médií panuje mnoho nejasností.

„Mělo by to dopad, ale nebylo by to likvidační,“ reagoval na Trumpovo prohlášení Šlajer. Český trh se už musel adaptovat na nové podmínky při předloňské stávce hollywoodských filmařů, při níž se zastavila výroba. „Přežili jsme to,“ konstatoval Šlajer s tím, že tuzemští producenti nezávisejí na jednom typu zakázek. V Česku se točí hodně evropských filmů, jsou i jiné mimoevropské zakázky, dodal.

Šlajer poukázal na to, že americký prezident zmínil film, ale sedmdesát až osmdesát procent výroby zadávají televizní a internetové platformy. Ty jsou navíc globální a svůj obsah nevytvářejí v USA, ale jinde – v Evropě či například v Koreji. Zda by se vztahovala na takovou produkci cla, není vůbec jasné. Šlajer i proto očekává tlak amerických filmařů proti oznámenému záměru stoprocentních cel.

Globální propojení filmového průmyslu

Také šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková sdělila, že po Trumpově oznámení zůstávají nejasnosti. A to zejména kvůli globálnímu propojení filmového průmyslu, které se netýká jen filmové produkce, ale zejména velkých internetových platforem Netflix, Amazon či Disney.

„Platformy nejsou teritoriálně odděleny, není jasné, kdo by komu platil clo,“ uvedla. Například Netflix si zřídil evropskou centrálu v Amsterdamu, Disney v Paříži a Amazon v Lisabonu. A to zejména z toho důvodu, že natáčení filmů v USA bylo podle ředitelky fondu asi o čtyřicet procent dražší oproti Evropě.

„V Americe budou vyrábět dráž, stavět věci, které tam nejsou. Bude to mnohonásobně dražší a bez pobídek. Celé to zatím nedává smysl,“ poznamenala Bezděk Fraňková.

Nahrávám video

Ministerstvo kultury podle mluvčí Jany Malíkové situaci průběžně sleduje a možné dopady na český audiovizuální sektor bude analyzovat. „V tuto chvíli je předčasné spekulovat o konkrétních důsledcích, jde o prvotní oznámení v médiích. Podpora audiovizuálního průmyslu je prioritou této vlády, plán pobídek je dán českou legislativou,“ uvedla Malíková.

V tuzemsku mohou filmaři čerpat pobídky, tedy peníze, které stát vyplatí po konci natáčení na území republiky. Novela zákona o audiovizi pobídky letos zvýšila z dvaceti na pětadvacet procent a v případě animace a postprodukce až na pětatřicet procent skutečně vynaložených uznatelných nákladů.

U zahraničních filmařů je populární zejména Praha. Pro Apple TV+ v tuzemské metropoli vzniká série Nadace, natáčel se v ní mimo jiné seriál Blade Runner 2099 nebo celovečerní film Netflixu podle knihy Kosmonaut z Čech. Netflix v Praze točil i snímek The Gray Man. V minulosti v Česku vznikly například akční thrillery Mission: Impossible a Agent bez minulosti, komiksový Hellboy nebo bondovka Casino Royale. Tuzemsku v oboru konkurují státy jako Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...