České předsednictví pohnulo s klimatickým balíčkem, Timmermans ho má za jedno z nejúspěšnějších

Nahrávám video

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

Češi promluvili třeba do finální podoby unijních předpisů o omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035, změnách v systému emisních povolenek nebo uhlíkového cla, které budou platit dovozci ze států mimo EU.

U vyjednávání byl většinou velvyslanec Jaroslav Zajíček. „V momentě, kdy zjistili, že to hrajeme fér a že jsme schopní sice zohledňovat domácí pozice, ale nejet na úkor toho celku, tak se rozjel vlak… Z toho, co jsme předvedli těch šest měsíců, tady budeme žít ještě několik let,“ hodnotí předsednictví diplomat ze Stálého zastoupení České republiky při EU.

Velvyslanec na českém zastoupení v Bruselu má na starost energetiku, dopravu, vnitřní trh nebo právě životní prostředí.

Na podobě norem se musejí dohodnout tři centra unijní politiky: Evropská komise, která nařízení a směrnice navrhuje, předsednická země, která zastupuje všechny členské státy, a europarlament. V bruselském žargonu se tomuto jednání, které často trvá dlouhé hodiny, říká trialog. Poslední trialog k povolenkám měl několik částí a trval třicet hodin.

Diplomat Zajíček vzpomíná, že za půl roku skončil trialog bez dohody jen jednou. „Parlament trval na příliš silné pozici ohledně budoucnosti jádra a já jsem je s tím ve čtyři ráno vyhnal a ten trialog byl neúspěšný,“ popisuje český velvyslanec. Na začátku přitom Češi museli ohledně klimatu překonávat pověst skeptiků.

Timmermans: Jedno z nejlepších předsednictví

„Jen zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější než české předsednictví,“ chválil však Čechy na konci jejich předsednického půlroku první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Česko podle něj dokázalo naplnit slova svého někdejšího prezidenta Václava Havla, podle nichž by dělení na východ a západ Evropy nemělo být morální či politickou charakteristikou, ale pouze zeměpisnou. České předsednictví bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí, uvedl Timmermans.

„Podařilo se udělat i věci, u kterých se neočekávalo, že by je české předsednictví mohlo dokončit,“ dodává vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně řídí ministerstvo životního prostředí a na zasedání předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dlouholetý eurokomisař Timmermans, který Česko v polovině minulé dekády tvrdě kritizoval ve sporu o migrační kvóty, ocenil zejména fakt, že čeští vyjednavači o minulém víkendu dovedli ke shodě emisní reformu. Ta mimo jiné omezuje množství emisních povolenek, zpoplatňuje emise ze silniční dopravy a vytápění budov a zavádí sociální klimatický fond pro omezení dopadů této reformy. Její dohodnutou podobu přivítaly vlády unijních zemí, výhrady však měli průmyslová lobby na jedné straně a ekologové na druhé.

Jurečka: Klimatická změna nepočká

„Musíme umět tyto věci řešit, protože příroda nepočká, klimatická změna nepočká,“ zdůvodňoval aktivní český přístup ke klimaticky šetrné politice Jurečka. 

Podle kritiků přicházejí změny v nejméně vhodnou dobu, protože pořizování čistých technologií přidá k vysoké inflaci další náklady. „Ta dohoda pamatuje na to, aby byly na transformaci finanční prostředky. Aby ji zvládl průmysl, veřejný sektor i domácnosti,“ dodal Jurečka s odkazem na pomoc, která je součástí dohod a ze které jen Česku připadne bilion korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...