Bývalý šéf tajných služeb Kázimí se stal premiérem Iráku

Po měsících mocenských sporů vyslovil v noci na čtvrtek irácký parlament důvěru nové vládě pod vedením bývalého šéfa tajných služeb Mustafy Kázimího. Třiapadesátiletý šíitský politik se funkce ujímá po Ádilovi Abdal Mahdím, který z postu odstoupil loni na podzim v atmosféře protestů proti politické elitě a špatné ekonomické situaci.

Agentura DPA uvádí, že Kázimí je považovaný za kompromisního kandidáta. Ještě krátce před hlasováním o důvěře se dohadoval se zástupci politických bloků zastoupených v parlamentu o obsazení postů v kabinetu. Začátek schůze parlamentu musel být proto několikrát posunut.

Pro Kázimího vládu hlasovala většina z 255 poslanců, avšak zamítli jeho kandidáty na vedení ministerstev obchodu, spravedlnosti, kultury, zemědělství a migrace. Neobsazeny jsou i posty ministrů zahraničí a ropného průmyslu s tím, že se o kandidátech musí ještě jednat. Podle ústavy může dostat důvěru i neúplná vláda, pokud poslanci schválí více než půlku navrhovaných členů.

„Tato vláda přišla jako odpověď na sociální, ekonomické a politické krize, kterým země čelí,“ řekl Kázimí před poslanci a slíbil jim, že jeho kabinet bude přicházet s řešeními a nebude potíže země dále prohlubovat.

Schválení vlády skoncovalo s pětiměsíčním politickým vakuem, do nějž se Irák dostal po masových loňských protivládních protestech, při nichž přišlo o život přes pět set lidí.

Americká výjimka

Krátce po odhlasování důvěry Kázimímu telefonoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo a ohlásil prodloužení 120denní výjimky ze sankcí, která Iráku umožní dále nakupovat elektřinu v Íránu. Pompeo řekl, že tak USA chtějí nové vládě zajistit podmínky pro úspěch.

Podle agentury AFP je na červen naplánováno zahájení dialogu mezi Bagdádem a Američany. Bude se jednat o eventuálních dalších výjimkách pro irácké obchodování s Íránem, které ostatním zemím znemožňují americké protiíránské sankce. Parlament také po lednovém americkém útoku, při němž byl v Bagdádu zabit mimo jiné vlivný íránský generál, nařídil stažení amerických vojáků z Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...