Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.

Například byty v Budapešti stojí v rozmezí mezi 250 tisíci a 1,5 milionu eur (6,2 milionu až 37,3 milionu korun). K druhému největšímu nárůstu došlo na Islandu, podle Bank of Iceland tak bydlení v hlavním městě Reykjavíku a šestici okolních obcí vyjde na průměrně 558 tisíc eur (13,8 milionu korun).

O něco málo lepší situace je v České republice, kde došlo za přibližně deset let k více než dvojnásobnému nárůstu cen, podobně je tomu také v Litvě, Portugalsku, Bulharsku, Estonsku či Polsku, píše server Euronews.

Na druhém konci žebříčku se nachází Finsko. Od roku 2015 tam k žádnému výraznému zdražení nemovitostí nedošlo, nicméně ceny se výrazně liší ve venkovských lokalitách a městech, především v Helsinkách. Podobná situace je zřejmě v Řecku. Eurostat nedisponuje daty pro řecký trh s nemovitostmi, údaje Bank of Greece ale ukazují lehký nárůst oproti cenám z roku 2008 v městských lokalitách.

Mimo země EU ceny bydlení značně narůstaly v Turecku. Oproti roku 2015 vzrostly dokonce sedmnáctinásobně. Byt se dvěma ložnicemi stojí v tamním hlavním městě Istanbulu v současnosti kolem 120 tisíc eur (asi 3 miliony korun).

Vývoj cen nájmů

Pohyb cen nájmů byl napříč Evropskou unií méně drastický, ale stále na vzestupu. Poslední data Eurostatu uvádí, že mezi rokem 2010 a 2024 zdražily ve státech sedmadvacítky o 26,7 procenta.

Nejhorší výsledky v tomto ohledu zaznamenalo Estonsko s více než trojnásobným nárůstem oproti roku 2010. V Litvě se ve sledovaném období zvedl průměrný nájem o 175 procent, na Islandu o 120 procent a v Maďarsku o 114 procent. V Turecku se zvedl téměř devětkrát.

Nejlépe jsou na tom z hlediska vývoje cen nájmů Řekové, kterým se oproti roku 2010 asi o třináct procent zlevnily.

Vývoj cen nákladů na bydlení

Co se týče cen nákladů spojených s bydlením, nejdramatičtější růst v EU pozorovali rovněž Estonci, kteří za ně v březnu 2025 museli platit o něco více než dvojnásobek oproti roku 2015. Po Estonsku následují Polsko a Česko, které se v současnosti dostávají na asi 180 procent cen nákladů na bydlení oproti roku 2015.

Nejméně si pak v Unii oproti roku 2015 připlatili Španělé, jen asi o dvacet procent více. Průměrný nárůst napříč EU u této položky činil více než čtyřicet procent v posledních deseti letech.

V absolutních číslech je nejdražší zemí na bydlení v celé Unii Irsko, nejlevnější pak Bulharsko, uvádí poslední data Eurostatu z roku 2023. Česko se nachází v lehkém cenovém podprůměru Evropské unie, v podobné hladině jako Estonsko nebo Slovensko.

Vysoké ceny nájmů a bydlení jsou částečně příčinou toho, že mnoho mladých Evropanů nemůže opustit domovy rodičů ještě několik let poté, co začnou pracovat. Podle Eurostatu odcházejí mladí Evropané do vlastního bydlení nebo nájmu v průměru ve věku 26,3 let. Tato hodnota se v jednotlivých zemích EU výrazně liší: ve Finsku činí 21,4 let, v Chorvatsku zase 31,8 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...