Britský premiér Johnson přijel nečekaně do Kyjeva. Nabízí pomoc při výcviku ukrajinských vojáků

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Podle informací agentury Reuters šéf britské vlády nabídl Ukrajině rozsáhlý výcvikový program pro nové i stávající příslušníky ozbrojených sil s potenciálem vycvičit každých 120 dní až deset tisíc vojáků. Tento výcvik by měl probíhat na neupřesněném místě mimo Ukrajinu a přizváni k němu budou „mezinárodní partneři“. Podle Johnsona by program mohl změnit rovnováhu sil ve válce.

„Cílem mé návštěvy tady uprostřed hluboké války je vyslat ukrajinskému lidu jasné a prosté poselství: Velká Británie je s vámi a budeme s vámi, dokud nakonec nezvítězíte,“ prohlásil britský premiér.

Den po Macronovi

Ukrajinský prezident Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že je za britskou podporu vděčný. Jde už o druhou cestu britského premiéra do Kyjeva od začátku války. Do ukrajinské metropole britský premiér přijel jen den poté, co Kyjev navštívili francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, šéf italské vlády Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Představitelé čtveřice zemí EU potvrdili podporu tomu, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, které v pátek také doporučila Evropská komise. Británie z EU vystoupila na konci ledna 2020, v bezpečnostních otázkách ale státy dál úzce spolupracují v rámci Severoatlantické aliance.

Boris Johnson se měl v pátek původně zúčastnit velkého labouristického setkání v Doncasteru, ale v poslední minutě účast zrušil. Jeho cesta do Kyjeva byla z bezpečnostních důvodů držena v tajnosti.

Scholz: Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek v rozhovoru s televizí agentury DPA řekl, že je naprosto nezbytné s Putinem mluvit. „Já to budu dělat i nadále, stejně jako francouzský prezident Macron,“ dodal. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily.

Podle Scholze je také nutné, aby byly tyto rozhovory s ruským prezidentem jasné. „Já například říkám stejné věci, jaké říkám vám,“ řekl Scholz jedné novinářce ohledně hovorů s Putinem a upřesnil, co ruskému vůdci sděluje: „Pochopte prosím, že nebude žádný nadiktovaný mír. A pokud se domníváte, že můžete ukrást území a pak doufat, že se časy změní a věci se opět vrátí k normálu, pak je to omyl.“

Scholz řekl, že Putina vyzývá také ke stažení jednotek z Ukrajiny a k takové dohodě s Ukrajinou, která bude pro Kyjev přijatelná a správná. DPA připomíná, že Scholz si s Putinem od začátku ruské invaze na Ukrajinu několikrát telefonoval, ale po zprávách o masakrech civilistů s tím na několik týdnů přestal. Také Macron si s Putinem několikrát volal. Ve čtvrtek řekl, že je za určitých podmínek připraven i na setkání s šéfem Kremlu v Moskvě.

Ruská média zveřejnila záběry zajatých Američanů jako zajatců

V pátek večer zveřejnila ruská média záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynhem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.

Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali.

Americký prezident Joe Biden v pátek řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali a dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí. „Američané by na Ukrajinu jezdit neměli,“ uvedl.

Několik členů Kongresu a rodiny Alexandera Druekea a Andyho Huynha oznámili, že oba muži se přestali svým blízkým hlásit minulý týden. Bojovali jako dobrovolníci po boku Ukrajinců u ruské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...