Britský politik dostal 10,5 roku vězení. Bral úplatky za projevy ve prospěch Ruska

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Bývalý volební lídr strany Reform UK ve Walesu se u soudu přiznal k tomu, že mezi roky 2018 a 2019 celkem osmkrát obdržel úplatek. Podle žalobce proruská prohlášení Gillovi zadal bývalý ukrajinský proruský politik Oleh Vološyn. Žalobce u soudu zmínil mimo jiné projev vytvořený na základě Vološynových návrhů, který Gill pronesl v Evropském parlamentu 12. prosince 2018. Po parlamentním zasedání poslal britský politik Vološynovi odkaz na videozáznam jeho projevu s dovětkem, že by měl být spokojený.

Za každou ze svých činností očekával podle obžaloby Gill „několik tisíc, možná pět tisíc liber (přibližně 137 tisíc korun) nebo eur (asi 121 tisíc korun)“. Policie odhadla, že celkem obdržel nejméně čtyřicet tisíc liber (přibližně 1,1 milionu korun). Peníze pro britského politika pocházely pravděpodobně od ukrajinského podnikatele s vazbami na Kreml Viktora Medvedčuka, doplnila obžaloba.

„Vaše chování vedlo k významnému oslabení integrity nadnárodního legislativního orgánu,“ uvedla při řízení soudkyně Bobbie Cheemaová-Grubbová. Odsouzený podle ní dovolil, aby peníze zkorumpovaly jeho morální zásady, přestože jeho povinností jako voleného úředníka bylo mluvit upřímně a s přesvědčením.

Gill působil v Evropském parlamentu od roku 2014 jako poslanec za protiunijní stranu UK Independence Party a následně Brexit party (dnešní Reform UK). Jeho mandát zanikl s odchodem Británie z Evropské unie. Zástupci Reform UK uvedli, že Gill už není členem této strany, kterou v současnosti vede pravicově populistický politik Nigel Farage.

Vološyn, který měl vazby například na dnes již neexistující televizní stanici 112 Ukraine, se podle AP pravděpodobně skrývá v Rusku a hledají ho jak britské, tak ukrajinské úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...