Britská sněmovna ukončila činnost před volbami. Průzkumy favorizují labouristy

Nahrávám video

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Nově zvolená Dolní sněmovna se sejde 9. července. Dosavadní poslanci, kteří svůj mandát obhajují, jsou nyní bráni jako kandidáti.

Jakkoli oficiální ukončení činnosti nastalo až v noci na čtvrtek, britský parlament práci přerušil již minulý pátek po ceremoniálním rozhodnutí panovníka, které mu ovšem předložila vláda. „Nedovedu si představit, že by se současný král Karel III. pustil do tvorby vlastní politiky,“ doplnil zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Dodal, že nadále funguje Sněmovna lordů a vláda, která spravuje běh země.

Zákonodárci předtím na poslední chvíli schválili několik legislativních návrhů včetně opatření, které zpřísňuje tresty za krádeže domácích mazlíčků, nebo zákona, jenž má za cíl posílit pozici zákazníků při nakupování na internetu.

Nahrávám video

Blížící se volby

Předvolební kampaň se rozběhla minulý týden, když konzervativní premiér Rishi Sunak nečekaně oznámil, že volby se uskuteční už na začátku léta. Zpráva přišla v době, kdy Labouristická strana suverénně vede v průzkumech preferencí a volební modely jí předpovídají zisk silné parlamentní většiny. Labouristé mají náskok víc než dvacet procentních bodů, jak vyplývá z průzkumu poll of polls serveru Politico nebo z průzkumu serveru The Economist.

Sunak se podle Dolanského rozhodl pro termín voleb na 4. července, protože „si spočítal, že do budoucna mohou být preference ještě horší“. Konzervativci se vyčerpali obsahově i personálně, míní zahraniční zpravodaj ČT. Podle něj vláda bývalého premiéra Borise Johnsona, který v roce 2019 vyhrál výrazným rozdílem, nenaplnila očekávání voličů.

Proto podle průzkumů směřují k vítězství labouristé pod vedením právníka a někdejšího prokurátora Keira Starmera, který stranu odklonil od politiky svého předchůdce Jeremyho Corbyna, jenž zastával více levicové postoje.

Corbyn byl během svého působení v čele strany obviňován z antisemitských názorů a podle řady komentátorů nesl odpovědnost za volební debakl v roce 2019. Jeho straničtí kolegové se s ním proto rozešli. Znovu však vstoupil do voleb jako nezávislý kandidát a má šanci získat mandát, v takovém případě ale bude v parlamentu bez stranické podpory, vysvětlil Dolanský.

Labouristé voličům slibují, že „ukončí chaos“ v zemi, a prohlašují, že po 14 letech vlády konzervativců „je čas na změnu“. Zejména v posledních letech zažívá Británie turbulentní období, které zahrnovalo odchod z Evropské unie, pandemii covidu-19, smrt královny Alžběty II. či krizi kolem růstu životních nákladů.

Odcházející poslanci

Mnozí ze 650 dosavadních členů Dolní sněmovny se rozhodli, že se o post znovu ucházet nebudou. Podle agentury AFP už tento krok oznámilo 129 bývalých poslanců, což je nezvykle vysoké číslo. 

Počet konzervativních poslanců, kteří nebudou kandidovat v příštích volbách, dosahuje 78. To je více než 72 poslanců před volbami v roce 1997, kdy konzervativci utrpěli výraznou porážku, upozornila agentura Reuters.

Svou rezignaci oznámil Michael Gove, veterán mezi konzervativními poslanci, který zastával několik vládních funkcí a byl jedním z hlavních představitelů snahy o vystoupení Británie z Evropské unie. „Přijde okamžik, kdy víte, že je čas odejít. Že by měla vést nová generace,“ prohlásil Gove.

Několik konzervativních poslanců prohlásilo, že jejich kolegové odcházejí, protože je nepravděpodobné, že by strana vyhrála volby. Mnozí z nich jsou unaveni z vnitřních bojů a polarizace v parlamentu, napsala agentura Reuters.

Lídry Konzervativní strany během uplynulého volebního období provázely četné skandály včetně covidových večírků bývalého premiéra Johnsona nebo rekordně krátkého působení Liz Trussové v premiérském křesle, po kterém na podzim 2022 nastoupil Sunak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...