Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obvinění z pokusu o puč

Brazilská federální policie obvinila bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a 36 dalších osob z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. Informovala o tom agentura AP. Bolsonaro se pokusil udržet u moci poté, co v roce 2022 prohrál ve volbách a vystřídal ho levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Mezi obviněnými je mimo jiné exministr obrany Walter Souza Braga Netto, bývalý poradce pro národní bezpečnost Augusto Heleno Ribeiro či bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres.

Zjištění brazilské federální policie měla být předána nejvyššímu soudu, který je postoupí generálnímu prokurátorovi Paulo Gonetovi, dodala AP. Gonet poté rozhodne, zda s obviněním souhlasí a bývalý prezident bude postaven před soud, anebo zda vyšetřování zamítne.

Kromě zapojení do pokusu o státní převrat je Bolsonaro vyšetřován v souvislosti s řadou dalších případů. Jde například o obvinění, že byl zapojen do pašování nedeklarovaných diamantových šperků do Brazílie, či Bolsonarův příkaz podřízenému, aby zfalšoval jeho očkovací status, stejně jako dalších lidí proti covid-19. Bolsonaro všechna tato obvinění popírá.

V úterý federální policie zatkla čtyři vojáky a důstojníka federální policie obviněné z přípravy státního převratu, jehož součástí byly plány na svržení vlády po volbách v roce 2022 a údajné zabití prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy a dalších vysokých představitelů.

Prezidentské kontroverze

K Bolsonarovu vítězství v prezidentských volbách v roce 2018 podle analytiků přispěla zejména touha Brazilců po změně ve vedení země, jíž do té doby po čtvrtstoletí vládli levicoví prezidenti. Kandidatura Bolsonara před šesti lety podle analytiků „nebývale rozdělila brazilskou společnost“. V médiích se objevila řada výroků, jimiž tento dlouholetý poslanec urazil ženy, homosexuály i etnické menšiny. Vysloužil si také obvinění z rasismu.

Bolsonaro od počátku svého funkčního období avizoval boj s korupcí či snížení daní. Slíbil také mimo jiné, že bude „bojovat s podvody“ v sociálním programu Bolsa Familia (Rodinná kapsa). Velkou část Bolsonarova funkčního období poznamenala pandemie covidu-19, která Brazílii výrazně zasáhla. Bolsonaro od začátku pandemie bagatelizoval zdravotní rizika nemoci, odmítal nošení roušek i jiná protipandemická opatření a vyjadřoval se proti očkování proti této infekční nemoci, kterou sám prodělal.

Kritiku si Bolsonaro vysloužil také za to, že se členy jeho vlády stalo i pět armádních důstojníků. Za Bolsonarovy vlády prudce vzrostlo odlesňování amazonského deštného pralesa, označovaného za „zelené plíce planety“. Bolsonaro svůj přístup hájil tím, že rozšiřování zemědělství a těžby v Amazonii pomáhá v regionu snižovat chudobu.

Bolsonaro také dlouhodobě kritizuje způsob pořádání voleb v Brazílii. Tvrdí, že elektronický systém, který se v zemi používá od roku 1996, je nespolehlivý a umožňuje manipulaci s volebními výsledky. Exprezident proto chtěl, aby armáda uspořádala „souběžné volby“, ve kterých by občané hlasovali za použití papírových lístků. Za zpochybňování důvěryhodnosti brazilského volebního systému zakázal loni v červnu soud Bolsonarovi kandidovat do veřejných funkcí do roku 2030.

Na podzim 2022 vyhrál prezidentské volby v Brazílii levicový politik Luiz Inácio Lula da Silva, který v čele této země stál už v letech 2003 až 2010 a poté strávil 1,5 roku ve vězení za korupci. Bolsonaro jeho vítězství neuznal, svému nástupci nepopřál a pár dní před jeho inaugurací 1. ledna 2023 odcestoval do USA, odkud se do vlasti vrátil až koncem loňského března. Poté, co Lula da Silva porazil ve druhém kole prezidentské volby Bolsonara, začali v Brazílii demonstrovat odpůrci nového prezidenta. Ti například žádali armádu, aby nově zvolenou hlavu státu odstranila z úřadu.

Nepokoje vyvrcholily 8. ledna loňského roku, kdy odpůrci současného prezidenta násilím vnikli do sídel tří nejvyšších institucí v zemi, kde ničili majetek, což Lula da Silva opakovaně označil za pokus o státní převrat. Útok se stal zhruba týden od jeho vstupu do úřadu a Bolsonaro odmítl, že by se demonstranti, mezi kterými byli i jeho příznivci, pokusili o převrat. „Co to je převrat? Tanky v ulicích, zbraně, spiknutí, snaha dostat na svou stranu podnikatelské kruhy. Nic takového se v Brazílii nestalo,“ prohlásil exprezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...