BLOG: Zkouška sirén! Českem kvílí cvičný poplach mnohem častěji než jinde v Evropě

„Zkouška sirén!“ zní každou první středu v měsíci napříč Českou republikou. Pravidelné testování sirén jednou měsíčně patří mezi nejčetnější intervaly v Evropě. Česko připomíná svým občanům varovný zvuk často jako málokterý stát. Podobně je na tom například Rakousko, zatímco v Německu o četnosti rozhodují jednotlivé obce a například Norsko signál testuje jen dvakrát ročně.

Pravidelné měsíční testování takzvaných koncových prvků varování odstartovalo v Česku 2. října 2002. Do té doby se funkčnost systému zkoušela dvakrát ročně, což hasiči vyhodnotili jako nedostatečné.

„V podstatě se zjistilo, že pokud bude spouštění sirén jednou měsíčně, předejde se technickým závadám, které mohou nastat i během měsíce. Tím, že zkouška byla jednou za půl roku, byl to mnohem delší interval. Změnou by se mělo předejít technickým i dalším závadám,“ uvedla 2. října 2002 pro Radiožurnál mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Soňa Jindráková.

Ruční poplachová siréna (1938 v Československu) - vynález parašutisty Reslera
Zdroj: neznámý/ČTK

Češi vnímají zkoušky sirén rozličně. Někoho obtěžují, někdo nechápe, „proč se neustále připravujeme na válku“. Jiní občané je ale přijali bez větších emocí jako pravidelnou součást svého života. Někdo je také využívá podobně jako upomínku v mobilu, že by měl vyrazit večer na pivo s přáteli.

Na sociálních sítích vznikají i různé vtipy nebo skupiny, například na Facebooku se lidé mohou přidat k Pravidelným posluchačům zkoušky sirén, kde členové sdílejí fotografie a prožitky z poslechu. V Plzni varovný tón využily taneční kurzy a každou první středu v měsíci pořádají lekce s mottem „po siréně swing“.

Pravidelného testu funkčnosti jako svolávacího signálu využila letos 4. července Královédvorská Lumpenkavárna, aby se sešla na protest před Městským úřadem ve Dvoře Králové nad Labem. Dále například svět You Tube se baví kočkou stojící na zadních po celou dobu zkoušky.

Jiný kraj, jiný mrav. Česko testuje sirény skoro nejčastěji

Co se týká četnosti zkoušek sirén, patří Česká republika mezi unikátní země. Například v Norsku se sirény testují dvakrát do roka – jednou v zimě a podruhé v létě, a to vždy ve 12 hodin druhou středu v lednu a červnu. Testuje se pouze zvuk sirény, který znamená „důležitá zpráva“. Tón zazní ve třech sériích s minutovou pauzou. „To znamená, že si máme zapnout rádio či televizi, dopátrat se informací. Toto výstražné znamení se používá jak při válce, tak i v míru,“ vysvětluje stážistka na české ambasádě v Oslu Adriana Audyová.

Pokud jde o časový interval zkoušky sirén, nepředčí Česko ani v Japonsku, kde si frekvenci a pravidla určují samotné prefektury či města. Ovšem asistentka českého ambasadora v zemi vycházejícího slunce Shino Kubota vysvětluje, že japonská vláda nedávno zavedla nový oznamovací systém pro případ pohrom, takzvaný „J alert“. „První celostátní zkoušku jsme měli 14. listopadu 2017, ale pravidelnou společnou zkoušku tohoto systému nemáme,“ dodává Kubota s tím, že obyvatelé byli na test upozorněni.

Jiná situace je u našich jižních sousedů. V Rakousku se ve všech spolkových zemích s výjimkou Vídně každou sobotu ve 12 hodin koná zkrácený test hasičských sirén trvající pouhých patnáct vteřin, což je devětkrát kratší doba než u nás.

Kromě toho se vždy první sobotu v říjnu od 12 do 13 hodin každoročně kompletně testuje všech 8200 poplachových sirén po celé zemi. „V rámci tohoto testu se přezkušuje a veřejnosti připomíná celá tříčlenná škála poplachových signálů: výstraha (Warnung), poplach (Alarm) a zrušení výstrahy (Entwarnung). Naposledy se tento test uskutečnil v sobotu 7. října 2017,“ vysvětluje zástupce české velvyslankyně v Rakousku Jakub Novák.

V Německu systém varování obyvatelstva prostřednictvím sirén známý z dob studené války od devadesátých let postupně opouštěli. Důvodem byly jednak politické a společenské změny, jednak nákladný provoz. Signální zařízení v některých německých regionech zůstala a do své správy je převzaly obce. Z původních cca 86 tisíc zůstává v provozu zhruba třetina.

Tato zařízení se dnes nacházejí povětšinou ve velkých městech, v okolí atomových elektráren, podél významných vodních toků a u velkých strategických podniků, varují před haváriemi nebo záplavami. Funkční test sirén má v gesci provozovatel, jednotná pravidla nejsou.

Moderní elektronická siréna umí vysílat i mluvené slovo
Zdroj: ČT24

Například v Düsseldorfu testují jedenkrát ročně, v Drážďanech druhou středu každého čtvrtletí, obce v okresu Steinfurt provádějí funkční testy každý měsíc. V Sársku se sirény testují vždy v sobotní poledne, v Bavorsku dvakrát ročně.

Varování obyvatelstva před haváriemi, katastrofami, pandemiemi, teroristickými útoky a podobnými událostmi velkého rozsahu se v Německu provádí pomocí více nástrojů, například i mobilními aplikacemi. Nicméně podle Mileny Šimečkové z českého velvyslanectví v Berlíně se k sirénám aktuálně řada obcí vrací.

Zvuk sirény vyvolává i instinkt schovat se

Zkouška sirén může být pro někoho v Česku otravná, ale rozhodně nikoho neděsí. Přijímala jsem skupinku Afričanů, která přiletěla do České republiky na mezinárodní konferenci. Uvítání a zdvořilostní fráze přerušila zkouška sirén, které tehdy ještě nepředcházelo její ohlášení v češtině a angličtině.

Tlampače sirén na Letišti Václava Havla
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Jakmile sirény spustily, hosté se lekli. Otevřeli zavazadla a zcela instinktivně si chtěli nasazovat plynové masky a očima skenovali prostor a hledali úkryt. Až po uklidnění, že se nic neděje, že jde o každoměsíční rutinu, si oddechli.

Sirény v Češích nevzbuzují strach, ale naopak pro řadu z nich symbolizují, že Česko patří k jednomu z nejbezpečnějších míst planety. Zatímco ve velké části světa kvílení sirén znamená předzvěst blížící se katastrofy, nebezpečí a paniky.

Konec studené války byl začátkem pravidelné zkoušky sirén

Pravidelné testování sirén patří do jednotného systému varování a informování obyvatelstva, který se u nás po technické stránce neustále rozvíjí od roku 1991. Do té doby se veškerá základní ochrana civilního obyvatelstva koncipovala jako opatření pro přípravu před následky válečného konfliktu. V době trvající bipolární konfrontace se naše obyvatelstvo vlastně neustále připravovalo na válku.

Změna přišla s pádem berlínské zdi. Studená válka skončila a ochrana obyvatelstva se začala zaměřovat na řešení nevojenských krizových situací, například povodní a nehod v chemičkách.

Varování civilistů při mimořádných situacích se stalo starostí regionálních úřadů. V současnosti více než 8800 sirén pokrývá zhruba 85 procent obydleného území a spravuje je Hasičský záchranný sbor ČR. 

Tóny výstrah
Zdroj: ČT24

Zkouška sirén má specifický zvuk

Zkouška je od skutečného varování snadno odlišitelná. Trvá 140 vteřin a zní nepřerušovaným tónem. „K varování obyvatelstva před hrozbou nebo při vzniku mimořádné události se používá jeden varovný signál pod názvem ,Všeobecná výstraha‘. Tón je kolísavý, trvá 140 vteřin a může zaznít v cirka tříminutových intervalech,“ vysvětluje ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství HZS ČR Ivan Koleňák. Po výstraze následuje hlášení upřesňující typ ohrožení (chemická havárie, radiační havárie, nebezpečí zátopové vlny).

Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén.
Oznámení: zkouška sirén

Sirény vysílají i požární poplach, a to minutovým přerušovaným tónem, který slouží ke svolání hasičů. Ovšem od roku 2001 v České republice platí pouze jeden varovný signál ,Všeobecná výstraha‘, který upozorňuje, že se něco děje a podobně jako v Norsku se občané mají rychle dostat na bezpečné místo a zjistit další informace.

Aby obyvatelé neprožívali v době zkoušky sirén šok, od roku 2009 je u elektronických sirén předem zkouška ohlášena. Na některých místech je upozornění i v anglickém jazyce, takže na Staroměstském náměstí už neběhají zmatení a vystrašení turisté.

Ovšem poněkud krkolomného překladu si ve facebookové skupině Překladatelské perly v roce 2015 všiml Michal Požár: „V Praze prave zkouska siren, hlaseni v anglictine ‚Dear citizens … test … at 12 o'clock a.m.' Tak … bud o'clock nebo a.m. A jeste lepe ,at 12 noon‘.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...