BLOG: Je jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejméně na několik let

Pandemie koronaviru ovlivnila Spojené státy v mnoha ohledech, všímá si ve svém komentáři politolog Kryštof Kozák. Nepochybně přitom podle něj zasáhne také do nadcházejících prezidentských voleb, protože obavy z nemoci mohou řadu voličů přimět zůstat doma. „Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje,“ podotýká.

Spojené státy patří s pěti miliony nakaženými a více než 160 tisíci zesnulými mezi země, které jsou epidemií koronaviru postiženy nejvíce. I přes zvýšené testování se epidemii nedaří zastavit a stále vznikají nová ohniska. Příčin, proč se koronavirus ve Spojených státech tak úspěšně šíří, je více. Situaci určitě nepomohlo úvodní zlehčování problému ze strany prezidenta Trumpa, což zpomalilo počáteční reakci obyvatel.

Americký decentralizovaný systém zdravotnictví také nebyl na pandemii dobře připraven s ohledem na počet lůžek a ochranných pomůcek, a to například i v relativně bohatém New Yorku. Otázka postupu proti pandemii se navíc rychle zpolitizovala, když prezident Trump a republikánští guvernéři tlačili na rychlé otevření ekonomiky, které však znamenalo další zvyšování počtu případů. 

Bezprecedentní propad ekonomiky

Z hlediska ekonomiky došlo k historicky bezprecedentnímu propadu o devět procent HDP, což překonává i finanční krizi z roku 2008. Americký Kongres proto přijal sérii podpůrných balíčků jak pro jednotlivce, tak pro firmy v celkovém objemu přes dva biliony dolarů – pro srovnání byly příjmy amerického rozpočtu v roce 2019 3,5 bilionu dolarů.

Dále se tak výrazně navýšil státní dluh, přitom už před nástupem pandemie byly schodky rozpočtu téměř bilion dolarů ročně. Vzhledem ke světové pozici dolaru jako rezervní měny si toto zadlužování mohou USA zatím dovolit, aniž by se zvýšila úroková míra a aniž by se snížila hodnota dolaru na mezinárodních trzích. Je však velkou otázkou, nakolik je tento přístup dlouhodobě udržitelný a zda nás v brzké době nečeká další devastující finanční krize.

Rouška jako symbol

Není divu, že pandemická krize výrazně zasáhla i do americké politiky – její řešení a řešení problémů zdravotní péče považují Američané za hlavní prioritu ve volbách, těsně v závěsu pak následuje ekonomika, která je však s reakcí na krizi úzce propojená.

Prezident Trump byl jedním z posledních politiků ve Washingtonu, D.C., kteří veřejně podpořili nošení roušek, zatímco Joe Biden ji zodpovědně nosil téměř od prvních dnů pandemie. Tato vizuální symbolika se potom přenesla do politického boje tak, že demokraté upřednostňují životy a zdraví, kdežto republikáni spíše ekonomické zájmy. Donaldu Trumpovi také přiliš nepomohlo, že veřejně kritizoval doporučení odborníků na pandemie a opět se spoléhal spíše na svůj instinkt.

Velký boj se svádí i o znovuotevření veřejných škol – prezident Trump a většina republikánů chtějí školy v září znovu otevřít, kdežto demokraté jsou v tomto ohledu mnohem zdrženlivější a obávají se dalšího šíření nákazy. Vzhledem k tomu, že velkou část pravomocí ohledně reakce na pandemii mají jednotlivé americké státy, je možné sledovat, jaké mají v závislosti na aktuální politické situaci priority právě ohledně otevírání či zavírání ekonomiky.

Zajímavým zjevem byly v tomto ohledu například demonstrace příznivců radikálnější pravice, kteří ve státech s demokratickými guvernéry odmítali vládou navrhovaná omezující opatření s odkazem na osobní svobodu.

  • Autor textu je politolog zaměřující se na severoamerická studia. Působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vliv pandemie na podzimní volby

Obavy z koronaviru výrazně ovlivní i způsob hlasování – v řadě států už byla přijata opatření, která umožňují hlasovat korespondenčně. Donald Trump však tento způsob hlasování odmítá s poukazem na možné zneužití – již po volbách v roce 2016 odkazoval na údajné miliony falešných hlasů. Existuje tedy reálná obava, že odmítne uznat svoji případnou volební porážku, což by vyústilo v hlubokou politickou krizi s nepředvídatelnými důsledky.

Pandemie do voleb určitě zasáhne, neboť obavy o bezpečnost mohou řadu voličů přimět zůstat raději doma. Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje. Už teď je tak jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejen tento kritický rok, ale přinejmenším i na několik let dopředu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...