Blinken v Bruselu slíbil oživení NATO. Aliance se podle něj nachází v klíčovém okamžiku

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Blinken během své první návštěvy Evropy v nové funkci potvrdil, že USA mají za cíl po lednovém nástupu prezidenta Joea Bidena zlepšit vztahy se svými aliančními partnery poznamenané čtyřmi lety konfrontační politiky Donalda Trumpa. „Spojené státy chtějí znovu vybudovat naše partnerství, v první řadě a především s našimi spojenci v NATO, chceme oživit Alianci,“ uvedl.

Exprezident Trump dával najevo, že NATO pokládá za zastaralou organizaci. Evropští spojenci USA v NATO proto uvítali změnu postoje Washingtonu, kterou oznámil ministr zahraničí nového prezidenta Joea Bidena.

O tom, že Spojené státy svým spojeneckým závazkům dostojí, ujišťoval Biden evropské partnery už při videovystoupení na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru. „Amerika je zpátky,“ prohlásil tehdy.

Evropané přitom v posledních letech z Washingtonu slýchali především výtky, že na společnou obranu přispívají příliš málo.

Ministři budou jednat o misi v Afghánistánu

Bidenova administrativa nyní vyhodnocuje postoj ke stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Biden už přitom dává najevo, že vzhledem k pokračujícímu násilí v zemi bude těžké dodržet termín stažení k počátku května, jak se USA zavázaly loni v dohodě s hnutím Taliban.

Budoucnost afghánské mise NATO, do značné míry závislé právě na postoji Washingtonu, bude jedním z témat bruselské schůzky. V únoru ministři obrany plánovali odchod svázat s úspěchem mírových dohod mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Taliban, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.

„Nehledě na taktická rozhodnutí jsme s našimi partnery v NATO zajedno ve snaze ukončit tento konflikt odpovědně,“ naznačil v úterý Blinken americkou ochotu vyčkat na úspěšný konec mírových jednání.

Ve středu budou politici jednat o ruské rozpínavosti

Ve středu bude mít ministerská schůzka na programu debatu o dalším spojeneckém postoji k mocenské rozpínavosti Ruska. Blinken nyní uvedl, že se bude snažit evropské partnery v čele s Německem přesvědčit ke změně postoje ve věci dostavby plynovodu Nord Stream 2. Berlín přes odpor Polska a dalších zemí v ruském sousedství trvá na dokončení projektu potrubí, které vede pod mořem plyn z Ruska do Německa. Blinken také zopakoval, že USA chtějí uvalit sankce na firmy podílející se na projektu.

„Nakonec je v rozporu s cíli energetické bezpečnosti samotné EU. Může podkopávat zájmy Polska, Ukrajiny a mnoha dalších blízkých partnerů či spojenců,“ prohlásil šéf americké diplomacie, který si o projektu chce promluvit se svým německým protějškem Heikem Maasem.

Blinken rovněž uvedl, že právě kvůli možné hrozbě ze strany Ruska či vojenskému vzestupu Číny by aliance měla být jednotnější a vyzval Turecko a evropské země, aby se snažily sblížit své postoje. Ty se liší například v pohledu na turecké aktivity ve východním Středomoří či Libyi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...