Blinken v Bruselu slíbil oživení NATO. Aliance se podle něj nachází v klíčovém okamžiku

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Blinken během své první návštěvy Evropy v nové funkci potvrdil, že USA mají za cíl po lednovém nástupu prezidenta Joea Bidena zlepšit vztahy se svými aliančními partnery poznamenané čtyřmi lety konfrontační politiky Donalda Trumpa. „Spojené státy chtějí znovu vybudovat naše partnerství, v první řadě a především s našimi spojenci v NATO, chceme oživit Alianci,“ uvedl.

Exprezident Trump dával najevo, že NATO pokládá za zastaralou organizaci. Evropští spojenci USA v NATO proto uvítali změnu postoje Washingtonu, kterou oznámil ministr zahraničí nového prezidenta Joea Bidena.

O tom, že Spojené státy svým spojeneckým závazkům dostojí, ujišťoval Biden evropské partnery už při videovystoupení na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru. „Amerika je zpátky,“ prohlásil tehdy.

Evropané přitom v posledních letech z Washingtonu slýchali především výtky, že na společnou obranu přispívají příliš málo.

Ministři budou jednat o misi v Afghánistánu

Bidenova administrativa nyní vyhodnocuje postoj ke stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Biden už přitom dává najevo, že vzhledem k pokračujícímu násilí v zemi bude těžké dodržet termín stažení k počátku května, jak se USA zavázaly loni v dohodě s hnutím Taliban.

Budoucnost afghánské mise NATO, do značné míry závislé právě na postoji Washingtonu, bude jedním z témat bruselské schůzky. V únoru ministři obrany plánovali odchod svázat s úspěchem mírových dohod mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Taliban, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.

„Nehledě na taktická rozhodnutí jsme s našimi partnery v NATO zajedno ve snaze ukončit tento konflikt odpovědně,“ naznačil v úterý Blinken americkou ochotu vyčkat na úspěšný konec mírových jednání.

Ve středu budou politici jednat o ruské rozpínavosti

Ve středu bude mít ministerská schůzka na programu debatu o dalším spojeneckém postoji k mocenské rozpínavosti Ruska. Blinken nyní uvedl, že se bude snažit evropské partnery v čele s Německem přesvědčit ke změně postoje ve věci dostavby plynovodu Nord Stream 2. Berlín přes odpor Polska a dalších zemí v ruském sousedství trvá na dokončení projektu potrubí, které vede pod mořem plyn z Ruska do Německa. Blinken také zopakoval, že USA chtějí uvalit sankce na firmy podílející se na projektu.

„Nakonec je v rozporu s cíli energetické bezpečnosti samotné EU. Může podkopávat zájmy Polska, Ukrajiny a mnoha dalších blízkých partnerů či spojenců,“ prohlásil šéf americké diplomacie, který si o projektu chce promluvit se svým německým protějškem Heikem Maasem.

Blinken rovněž uvedl, že právě kvůli možné hrozbě ze strany Ruska či vojenskému vzestupu Číny by aliance měla být jednotnější a vyzval Turecko a evropské země, aby se snažily sblížit své postoje. Ty se liší například v pohledu na turecké aktivity ve východním Středomoří či Libyi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...