Biden překračuje Putinovy červené linie. Už ví, že jsou nejspíš jen prázdnými slovy, píše WP

I přes to, že Rusko opakovaně varuje Západ před vojenskou podporou Ukrajiny, evropské země ani Spojené státy se nenechají zastrašit. Putinovy hrozby se opakovaně ukazují jako prázdné. Obav se zbavují i představitelé USA. Podle hlasů z ministerstva zahraničí přesto s ruskou hrozbou při rozhodování kalkulují. To ale popírá Pentagon.

Na Ukrajinu proudí další vojenská pomoc ze Západu. Německo ve čtvrtek doručilo vojenská vozidla, tankovou munici a pozemní vozidla bez posádky THeMIS. Polsko zase slíbilo dodat více systémů protivzdušné obrany Patriot. Americký Pentagon pak dojednal nákup satelitů Starlink, které umožní ukrajinské armádě komunikaci.

Nedávno také americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy nebudou blokovat možnost dodávek stíhaček F-16. To je krok, proti kterému Rusko USA důrazně varovalo. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško se nechal slyšet, že se tím Západ vystavuje velkému riziku.

Toho, jak Biden postupně překračuje Ruskem nastavené červené linie, si všímal The Washington Post (WP). Jako důvod uvádí to, že od začátku války už politici vypozorovali jistou dynamiku – ruský prezident nedodržuje sliby, že potrestá Západ za dodávky zbraní Ukrajině. To dodává americkým a evropským představitelům jistou důvěru, že v tom může pokračovat bez vážných následků.

Určit, co je za hranicí a co ne, a předejít tak eskalaci, je pro politiky a jejich poradce důležitým úkolem. Jakou pomoc Ukrajině pošlou, záleží nejen na tom, co si země mohou dovolit, co ukrajinská armáda potřebuje a dokáže využít, ale také na tom, jak zareaguje Rusko.

Rusko hrozí

Na začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru loňského roku Putin varoval, že každá země, která se pokusí brzdit jeho síly, „musí vědět, že ruská odpověď bude okamžitá a povede k následkům, jaké jste v historii ještě neviděli.“

Jak se válka protahovala, ruská varování byla stále dramatičtější a země hrozila jaderným holocaustem, pokud by na bojišti čelila překážkám, které by přinesla podpora Západu.

„Rusko už tolikrát znehodnotilo své červené linie tím, že řeklo, že určité věci budou nepřijatelné, a pak neudělalo nic, když se staly,“ řekl WP expert na Rusko Maxim Samorukov z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. „Problém je, že neznáme skutečnou červenou linii. Je v hlavě jednoho člověka a může se změnit ze dne na den.“

To podle zdrojů WP ovlivnilo uvažování ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který se stal vlivným hlasem povzbuzujícím administrativu a spojence USA k větší podpoře Ukrajiny. Podobný pohled získal i poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který spolupracuje v evropskými zeměmi na plánování dodávek stíhaček F-16 Ukrajině.

Stav ruské armády

Putin se sice postavil Spojeným státům – pozastavil účast v kritické smlouvě o kontrole zbrojení, uvěznil reportéra deníku Wall Street Journal Evana Gerschkoviche a dohlížel na rozhodnutí soudu o odsouzení basketbalistky Brittney Grinerové, aby ji mohl vyměnit za známého obchodníka se zbraněmi – žádné vojenské kroky ale neudělal, všímá si WP.

Západní představitelé si však podle něj uvědomují, že to neznamená, že se to nikdy nestane, zejména pokud jde o eskalaci konfliktu.

Jako možné vysvětlení toho, proč Putin nedělá vojenské kroky proti Západu, by podle politiků, se kterými WP mluvil, mohlo být to, že jeho armáda je oslabená. „Nezdá se, že by bylo v jejich zájmu dostat se nyní do přímé konfrontace s NATO,“ uvedl anonymně vysoký americký představitel. „Nemají k tomu dobré předpoklady.“

Podle ukrajinských odhadů už v rámci invaze Rusko přišlo o více než 200 tisíc vojáků. Předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, v nedávném rozhovoru pro Foreign Affairs hovořil o 250 tisících.

Se zvětšujícími se ruskými ztrátami na životech Putin překalibroval své válečné cíle, od převzetí kontroly nad Kyjevem a likvidace vlády ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k ovládnutí a anexi rozsáhlého území na východě a jihu Ukrajiny, píše WP.

Rusko ale i tak představuje pro svět hrozbu, upozorňuje server. Drží největší jaderný arzenál na světě a může dále vyhrocovat konflikt na Ukrajině nebo v dalších zemích. Loni americké ministerstvo zahraničí varovalo Rusko před použitím jaderných zbraní, napřed na důvěrné úrovni a následně i formou veřejných prohlášení.

USA ve sporu, jak k Rusku přistupovat

Ve Spojených státech se stále vede vnitropolitická debata o tom, jak k podpoře Ukrajiny přistoupit. Někteří republikánští zástupci se v Kongresu nechali slyšet, že hrozba eskalace ze strany Ruska by neměla být ani brána jako kritérium.

„Pokaždé, když administrativa kvůli obavám z ruské eskalace odložila odeslání důležitého zbraňového systému na Ukrajinu, od Stingerů přes raketomety HIMARS až po Bradley, ukázalo se, že se naprosto mýlila,“ řekl republikánský předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul na začátku tohoto roku.

Pentagon je podle WP považován za opatrnější než Bílý dům nebo ministerstvo zahraničí, pokud jde o vyslání sofistikovanějších zbraní na Ukrajinu, ale jeho úředníci popírají, že by v jejich kalkulacích hrál roli strach z eskalace.

Ministerstvo obrany se soustředilo na to, co Ukrajina v danou chvíli potřebuje, řekl WP vysoký představitel Pentagonu, který chtěl zůstat anonymní. Připomněl, jak Spojené státy poskytly protipancéřové střely jako Javelin, když bylo jasné, že do země vtrhnou kolony ruských vojenských vozidel. Když se válka přesunula do zákopů, zaslaly dělostřeleckou výbavu. Zmínil i nedávné závazky Západu v podobě tanků a stíhaček F-16.

WP dochází k závěru, že ochota Bidenovy administrativy překročit Putinovy červené linie nepochybně posílila schopnost Ukrajiny bránit se a získat zpět území na východě a jihu. Co se však teprve uvidí, je, zda Putin i nadále dovolí Západu vzdorovat jeho hrozbám bez následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...